Ministerstvo už ví, jak bez reformy klesnou důchody. Část seniorů pocítí propad 2200 korun

Propad části seniorů do chudoby a nižší přiznané důchody. Tento nepříznivý vývoj předpovídá takzvaná úsporná varianta, kterou ve své analýze rozpracovala důchodová komise. Politikům má ukázat, co se stane, když nebude schválena důchodová reforma.

Už v roce 2025 by mohly starobní důchody poklesnout v průměru o 400 korun a v dalších letech by následovalo další snižování. Nově přiznávané důchody by byly nižší o 2200 korun a počet seniorů ohrožených chudobou by vzrostl až na bezmála 35 %, tedy více než třetinu.

Tento nepříznivý scénář vývoje důchodového systému načrtla ve své analýze důchodová komise vedená ekonomkou Danuší Nerudovou a ukazuje na něm, co by se stalo, kdyby v dohledné době nedošlo ke schválení žádné výraznější důchodové reformy. Jde tedy o variantu nejhorší, při které by muselo docházet k plošnému snižování důchodů, aby byl celý systém finančně udržitelný.

Dokument nazvaný Tři varianty nastavení reformovaného důchodového systému popisuje i další dvě méně nepříjemné varianty případné reformy – jsou označené jako technická a spravedlivá a obě předpokládají zásadnější změny v oblasti důchodů. V případě technické varianty by průměrné důchody postupně rostly o 3,4 % (asi 490 korun) a v případě spravedlivé varianty dokonce o 8 % (přibližně 1150 korun). I v těchto případech by rostlo ohrožení seniorů chudobou, ale ne tak dramaticky.

Z tohoto odborného podkladu vycházelo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) při přípravě reformy, kterou v prosinci loňského roku představila ministryně Jana Maláčová. Jde o spravedlivou variantu a hlavními změnami by podle návrhu mělo být zavedení základního důchodu ve výši 10 000 korun pro všechny pracující, zavedení příspěvku ve výši 500 korun za každé vychované dítě, snížení důchodového věku pro náročné profese a snížení doby minimálního pojištění pro nárok na důchod na 25 let.

Dopady nereformovaných důchodů

Ministryně Maláčová dlouhodobě říká, že prosazuje spravedlivou reformu a nikdy reálně nauvažovala o „úsporné“ variantě. Doposud proto nebylo jasné, k čemu ji důchodová komise zpracovávala. Skutečný smysl ale nyní překvapivě odhalila předsedkyně komise Danuše Nerudová. Politikům má ukázat dopady nereformovaných důchodů.

„Tato varianta byla na komisi zpracována, aby politikům ukázala, co se stane, když nebudou schopni najít nad důchodovou reformou konsenzus. Teď není shoda ani nad tím, že se do penzijního systému musí přilévat více peněz ze státního rozpočtu. Bez této shody se udržitelnost dá vyřešit jen snížením důchodů. Mé prohlášení mělo aktivizovat politiky. Musí si už konečně uvědomit, že je před námi zásadní problém, který je třeba vyřešit,“ uvedla Nerudová v aktuálním rozhovoru pro server Peníze.cz.

Na dotaz Českých důchodů to potvrdilo i ministerstvo práce a sociálních věcí. „Byla myšlena „úsporná“ varianta,“ uvedl mluvčí Vladimír Dostálek na dotaz, kterou variantu předsedkyně měla na mysli. Jde tedy o jasný signál politikům i běžným lidem – pokud se politici na reformě nedohodnou, budou muset důchody klesat, a to o zmíněné stovky až tisíce korun.

„Úsporná varianta by vedla k tomu, že průměrný nově přiznaný starobní důchod by poklesl všem skupinám mužů. V případě žen by vzrostl jen u nejnižší příjmové skupiny,“ uvádí analýza důchodové komise s tím, že hned po zavedení opatření by došlo u nových důchodů k poklesu o průměrně 2200 korun. „Například v roce 2025 by průměrný důchod byl oproti současnému stavu o 2,2 % nižší (tedy přibližně o 400 Kč nižší). Z dlouhodobého hlediska tak tato varianta představuje snížení důchodů v zájmu vyšší finanční udržitelnosti důchodového systému,“ stojí v podkladech.

Potíž je v tom, že analýza komise pochází ze začátku loňského roku, tedy ještě z doby před pandemií koronaviru. A Danuše Nerudová už spočítala, že právě koronavirus situaci ještě zhorší. Pokles by podle ní mohl být o 15 až 20 %. Více jsme o tom psali v tomto článku.

Tlak na budoucí výdaje

Potřebu reformovat zmínilo také ministerstvo financí v dokumentu Fiskální výhled České republiky z ledna 2021. A rovněž uvedlo, že ve srovnání s minulými lety došlo ke zhoršení dlouhodobé udržitelnosti systému.

„Největší riziko představuje očekávaný demografický vývoj, který v následujících několika dekádách patrně významně zvýší poměr osob v důchodovém věku k ekonomicky aktivní populaci. Proces stárnutí populace však není záležitostí vzdálené budoucnosti, ale je patrný již v současné době. To vytváří tlak na budoucí výdaje sociálních systémů, a tím i potřebu tyto systémy reformovat,“ konstatovalo ministerstvo financí.