Do důchodu dříve i podle libosti: Rodí se plány, jak to politicky realizovat

Lidé by si mohli zvolit, zda půjdou do důchodu dříve, zároveň by ale stát měl zvýhodnit takzvané přesluhování. Je o tom přesvědčen například Věslav Michalik, kandidát na ministra financí za Piráty a STAN. Momentálně až na výjimky není možné odejít do důchodu dříve než v 60 letech.

Je to odvážná myšlenka, zvláště v době, kdy je důchodový účet ve ztrátě, ale v politické debatě se začíná objevovat stále častěji. Řeč je o mnohem větší flexibilitě při odchodu do starobního důchodu.

Lidé by podle představ části politiků a ekonomů mohli mít mnohem více volnosti, což by ocenili zvláště nemocní lidé a pracovníci v náročných profesích, kteří by mohli jít do důchodu i mnohem dříve než dnes. Zároveň by ale měli být zvýhodněni ti, kteří budou pracovat déle, tedy takzvaně přesluhovat.

Nenuťme pracovat ty, kteří nechtějí

Zastáncem této představy je například Věslav Michalik, bývalý bankéř, starosta a také společný kandidát koalice Pirátů a STAN na ministra financí. Podle něj je důležité hledat rovnováhu mezi finančními možnostmi státu a vyplácením důchodů. „Je to relativně jednoduchá trojčlenka, kterou pak parametrizujete různými dodatečnými věcmi. Ale je jednoduchá v tom, že záleží na tom, kolik vyplácíte, jak dlouho a kolika lidem,“ uvedl v rozhovoru pro pořad Prostor X na Streamu.

Michalik odmítá debaty o zvyšování důchodového věku, který je momentálně zastropován na 65 letech, a místo toho navrhuje větší flexibilitu při volbě data odchodu do důchodu. „Já si myslím, že správně je o tom přemýšlet tak, že pojďme to udělat flexibilní. Nenuťte lidi, kteří v zásadě nechtějí, aby už šli (do důchodu, pozn. red.), a ti, kteří by chtěli dříve, že ještě nesmí,“ řekl v rozhovoru s tím, že by ale museli být výrazně více zvýhodněni lidé, kteří by pracovali déle. Nyní to není dostatečné a senioři nejsou motivováni pracovat.

Piráti (v koalici se STAN) se momentálně v předvolebních průzkumech pohybují střídavě na prvním a druhém místě, obecně plánují více podpořit pracující důchodce. „Obecně jsme pro pozvolný přechod osob do důchodu. Stát by měl podporovat práci na částečný úvazek, ať již seniorů nebo lidí blížících se k důchodovému věku,“ řekl pro České důchody poslanec a člen důchodové komise Tomáš Martínek.

Někteří do 65 let pracovat nemohou

Například bývalý premiér a dnes poradce ministryně práce a sociálních věcí Vladimír Špidla je také přesvědčen, že odchod do důchodu by měl být flexibilnější. „Stárnutí je neobyčejně individuální a závisí nejen na tom, s čím jste se narodil, ale také velmi podstatně na tom, jakou práci děláte. A jsou profese, které se nedají dělat tak dlouho, jako je současný důchodový věk, který se ještě postupně protáhne na 65 let. Systém nebere v úvahu náročnost kariéry na vás jako na fyzickou bytost, a to by se mělo změnit,“ řekl Špidla v rozhovoru pro České důchody.

„Skvělé by bylo, kdybychom si mohli zvolit, kdy do důchodu půjdeme a neměli vůbec žádný strop. Jen bychom od určitého věku třeba podporovali pracující seniory tím, že by ze mzdy neplatili vůbec sociální a zdravotní pojištění, a sankcionovali víc odchody předčasné,“ je přesvědčen ekonom a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.

Samostatnou kapitolou této debaty je dřívější důchod pro lidi pracující v náročných profesích. Navrhuje to například ministryně Jana Maláčová, která plánuje za každých 10 let v náročné práci snížit důchodový věk o 1 rok. A tuto myšlenku podporuje také premiér Andrej Babiš. „Ano, určitě to budu prosazovat,“ řekl pro České důchody.

Déle pracuje jen málo lidí

Z ekonomického hlediska a udržitelnosti veřejných financí je nutné najít vhodný kompromis mezi podporou práce a sankcemi za dřívější odchod do důchodu, aby to bylo vyvážené. Jinak by celý nová koncept nemusel fungovat.

Podle rozsáhlé studie think-tanku IDEA při CERGE-EI až 50 % mužů a 25 % žen po padesátce deklaruje, že po dosažení důchodového věku budou i nadále pracovat. Drtivá většina z nich ale své plány nedodrží a do důchodu odejdou okamžitě po dosažení důchodového věku.

„V Česku dokumentujeme vysoký podíl těch, kteří i přes dřívější očekávání pracovat poté ve věku 63 let nepracují. Pracujících s deklarovaným vysokým očekáváním pracovat je tedy přibližně jenom jedna třetina. Tato neochota pracovat navzdory dřívějším očekáváním se zdá být v Evropě ojedinělá,“ konstatují autoři studie.

Foto: Adobe Stock