Důchodový věk je pro část lidí neférový. Hranice 65 let se znovu posoudí v roce 2024

Lidé nemohou odejít do důchodu dříve než v 60 letech, i když mají odpracovaných povinných 35 let. A kdo jde do předčasného důchodu kvůli zdraví, je zase finančně trestán. Určitou změnu by mohla přinést aktuální reforma.

V září 2019 vláda naposledy posuzovala současnou hranici důchodového věku a ponechala ji zastropovanou na 65 letech. Ministři se shodli na tom, že hlavním důvodem nezvyšování věku je skutečnost, že u generace padesátníků stále převládá problém s vysokou nezaměstnaností a lidé před důchodem mají problém si najít práci.

„Zároveň dnes do důchodu předčasně odchází spousta lidí také ze zdravotních důvodů. Dalším důvodem je pak délka života ve zdraví, která i přes zvyšování délky života zůstává stejná,“ konstatovala vláda ve svém usnesení.

Znamená to, že o věkové hranici pro odchod do důchodu bude znovu rozhodovat až vláda, která vzejde z podzimních voleb do Sněmovny. Podle současných pravidel musí rozhodnout do roku 2024, a to na základě revizního mechanismu nastavení důchodového věku, který zavedla změna zákona o důchodovém pojištění z roku 2017.

Stát neoceňuje náročnost práce

Právě zdraví je zásadním problémem, který komplikuje život řady Čechů. Jak v rozhovoru pro České důchody upozornil bývalý premiér Vladimír Špidla, důchodový systém nijak nezohledňuje náročnost práce.

„Jsou profese, které se nedají dělat tak dlouho, jako je současný důchodový věk, který se ještě postupně protáhne na 65 let. Systém nebere v úvahu náročnost kariéry na vás jako na fyzickou bytost, a to by se mělo změnit,“ uvedl Špidla.

Pokud má dnes někdo zdravotní problémy a nemůže najít práci, má v podstatě dvě nepříznivé možnosti. Může se přihlásit na úřad práce, kde bude po určitou dobu pobírat podporu a poté za něj bude stát platit zdravotní pojištění. Bohužel ale zůstane bez příjmů a navíc se mu nezaměstnanost do důchodu počítá jen omezeně.

Druhou možností je předčasný důchod, o který je možné požádat nejdříve v 60 letech. Jeho nevýhodou je skutečnost, že neřeší situaci pro nemocné lidi před šedesátkou, a navíc znamená trvalé krácení vyplácené penze. Za každý rok dřívějšího důchodu je nutné počítat s důchodem nižším o několik stovek až tisíců korun.

Situaci by měla zlepšit novinka, se kterou počítá důchodová reforma z dílny ministryně Jany Maláčové. Podle ní by lidé v náročných profesích měli odcházet do důchodu dříve. A to podle následujícího pravidla: za každých 184 směn náročné práce se sníží důchodový věk o 1 měsíc. Pokud se to přepočítá na delší úsek, jde o 1 rok za každých 10 let náročné práce. Čím déle tedy člověk pracuje v náročné profesi, tím nižší bude mít důchodový věk. (O jaké profese půjde? Psali jsme v tomto článku.)

Zásadním problémem ovšem je, že tato výhoda se bude týkat práce po roce 2012, takže většině dnešních padesátníků nebo šedesátníků to pomůže jen částečně. Změna by navíc měla začít platit až od roku 2025, takže lidé, kteří mají zdravotní problémy už nyní a potřebují skončit v práci, mají smůlu.

Odpracované roky nestačí

Redakce portálu České důchody v zasílaných podnětech od čtenářů často zaznamenává názor, že nastavení důchodového věku je neférové vůči těm, kteří pracují už od mládí. Mají již nastřádané odpracované roky, často jsou nemocní, ale do důchodu odejít nemohou.

„Je mi 59 let, pracuji od 17 let a mám tak odpracováno celkem 42. Ale přesto nemůžu odejít do důchodu, i když mám problémy s rukama a práci na výrobní lince už nezvládám,“ napsala například paní Helena z Bohumína, která vychovala dvě děti a téměř celý život měla náročnou práci na směny.

Ekonom Mojmír Hampl je přesvědčen, že strop důchodového věku ani jeho minimální hranice není potřebná. „Skvělé by bylo, kdybychom si mohli zvolit, kdy do důchodu půjdeme a neměli vůbec žádný strop. Jen bychom od určitého věku třeba podporovali pracující seniory tím, že by ze mzdy neplatili vůbec sociální a zdravotní pojištění, a sankcionovali víc odchody předčasné,“ uvedl Hampl pro České důchody.

Foto: AdobeStock