Nová čísla ČSSZ: Letos přibylo 66 seniorů s důchodem nad 50 tisíc korun

V Česku přibývají důchodci, kteří od státu dostávají velmi vysoké důchody. Důvodem je vysoká valorizace v posledních letech i to, že vyšší důchody vždy rostou rychleji.

Mechanismus valorizace je v současné době nastaven tak, že výrazně více se zvyšují vysoké důchody, což způsobuje, že nůžky mezi nejbohatšími a nejchudšími důchodci se neustále rozevírají.

Dobře je to vidět i na blížící se valorizaci, která proběhne v lednu 2022. Například důchod ve výši 50 000 korun se zvýší o 1254 korun, ale důchod 12 000 získá přídavek „jen“ 760 korun. Neustále se tak rozšiřuje skupina seniorů, kteří od státu pobírají velmi vysoké důchody.

Momentálně je už dnes v Česku celkem 180 seniorů pobírajících více než 50 000 korun a jen od konce roku 2020 jich přibylo 66. Z toho 14 seniorů dokonce každý měsíc pobírá více než 70 000 korun. Ukazují to nová čísla České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Ještě v roce 2018 pobírali dva Češi rekordní důchody v hladině přes 100 tisíc korun, ale nyní se již tyto částky ve statistikách neobjevují, protože ČSSZ přestala tyto hladiny evidovat a zveřejňovat. „Statistika počtu důchodců pobírajících důchod více než 100 tisíc korun se nevytváří,“ uvedla mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová na dotaz portálu České důchody.

Není tedy jisté, kolik seniorů důchody ve statisícové hladině pobírá, nicméně vzhledem k vysoké valorizaci v posledních letech mohli tuto hranici překročit i další důchodci.

Podívejte se na přehled s celkovými počty důchodů ve vysokých hladinách:

Výdělky se počítají omezeně

Jak velmi vysoké důchody vznikly? Mohla za to hlavně pravidla platná před rokem 2015, podle kterých se důchody počítaly. Mnohem více se tehdy zohledňovaly výdělky. Dnes už takto vysoký důchod prakticky nelze získat, protože takzvané redukční hranice omezují započítávání části výdělků.

„Redukční hranice a maximální vyměřovací základ výrazně ovlivňují výši důchodu, kterého je možné výpočtem dosáhnout. V období do roku 2014 existovaly 3 redukční hranice a přihlíželo se i k částce nad třetí redukční hranicí. V období po roce 2014 se k částce nad druhou hranicí nepřihlíží. Například v roce 2021 je tak možné dosáhnout maximálního výpočtového základu ve výši 48 399 korun a výše důchodu je tak ovlivněna zbývajícími dvěma faktory,“ vysvětlila pro České důchody mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová s tím, že kromě výdělků výši důchodů pozitivně ovlivňuje také doba důchodového pojištění a takzvané přesluhování.

Lze tedy předpokládat, že nejbohatší důchodci s důchody nad 70 tisíc korun s největší pravděpodobností pracovali na pozicích s velmi vysokými výdělky a šli do důchodu nejpozději v roce 2014. Pravděpodobně také určitou dobu odkládali odchod do důchodu a nadále pracovali, a díky tomu se jim důchod mohl výrazně zvýšit.

Milion nadprůměrných důchodů

Vysoká valorizace ovšem neznamená jen nárůsty velmi vysokých důchodů. Pozitivní je, že zároveň roste skupina těch, kteří pobírají nadprůměrný důchod, tedy více než průměrných 15 385 korun. Momentálně jde o více než 1 milion důchodců.

Oproti roku 2020 takto přibylo více než 310 tisíc lidí. Jejich počet přibývá nejen díky vysoké valorizaci, ale i díky tomu, že většině nových důchodců přiznává stát nadprůměrný důchod. Jak jsme psali v tomto článku, nejčastěji se dnes nově přiznaný důchod pohybuje mezi 15 až 18 tisíci korun.

Foto: Adobe Stock