NERV navrhuje změny valorizace. Hampl: Důchody musí dýchat s ekonomikou

Při valorizaci důchodů by měla být kladena menší váha na růst reálných mezd a měl by se reflektovat také jejich pokles. Jde o jeden z návrhů skupiny NERV, který by měl zpomalit růst výdajů státního rozpočtu. Dopad na samotné důchodce by nebyl natolik významný, jak se na první pohled zdá.

Experti sdružení v Národní ekonomické radě vlády (NERV) nedávno předložili dokument se souborem opatření, která by měla pomoci stabilizovat veřejné finance. Jedním z návrhů je také úprava mechanismu valorizace tak, aby důchody rostly pomaleji.

Jde o dva konkrétní návrhy: zohlednění růstu reálných mezd by se mělo snížit z jedné poloviny na jednu třetinu a do systému valorizace by měla být zavedena symetrie, která by zohledňovala nejen růst, ale i pokles mezd.

„Změna parametrů pravidelných valorizací důchodů zavedená v roce 2018 výrazně zvýšila dlouhodobé finanční závazky veřejných rozpočtů vůči prvnímu pilíři důchodového systému. Společně s nesymetrickým způsobem zohlednění růstu reálných mezd (do valorizace se promítá pouze růst pozitivní, nikoliv negativní) to vede k tomu, že výrazně roste náhradový poměr (úroveň důchodu vůči průměrné mzdě v ekonomice),“ stojí ve zdůvodnění skupiny NERV.

Mechanismus je asymetrický

Momentálně jsou pravidla v zákonu nastavena tak, že při řádné lednové valorizaci se zohledňuje růst cen (inflace) v plné výši a růst reálných mezd z jedné poloviny. V případě mimořádné valorizace se zohledňuje pouze inflace. Pokles se nezohledňuje ani u jednoho parametru.

„Valorizační mechanismus dnes je asymetrický, kdy dnes zaměstnancům reálné mzdy klesají, a letos nejvíce od vzniku republiky, ale do valorizačního schématu se to s minusem nepropíše, důchody o to neklesnou,“ vysvětlil v rozhovoru pro Seznam Zprávy ekonom Mojmír Hampl, který je předsedou Národní rozpočtové rady a zároveň členem skupiny NERV.

Podle něj tak díky mimořádným valorizacím dochází k tomu, že pokles příjmů důchodců je výrazně nižší než u ostatních lidí v ekonomice. „Když už nemáme symetrii v důchodech a valorizaci a neříkáme, že když chudnou zaměstnanci, tak zároveň chudnou senioři, kteří jsou placeni z peněz zaměstnanců, tak bychom alespoň měli vzít v úvahu, že v dobrých časech ta váha zlepšení životního standardu důchodců bere ze třetiny to, jak se daří zaměstnancům, a ne z poloviny,“ zdůvodňuje Hampl návrh, podle kterého by váha reálných mezd při valorizaci měla být nižší.

Jak řešit pokles reálných mezd

Na tomto návrhu panuje mezi experty ve skupině NERV velká shoda. Stejně tak na návrhu, aby se v rámci valorizace více reflektoval případný pokles reálných mezd. Nikoliv tak, že by důchody klesaly, ale tím, že případný růst mezd by se začal do valorizace důchodů promítat až poté, co se předchozí pokles mezd plně kompenzuje jejich následným růstem. Jinými slovy až poté, co mzdy dorostou „zpátky na nulu“, to začne mít vliv i na valorizaci.

„Navrhovaná úprava pravidelné valorizace bude nadále plně kompenzovat inflaci, částečně i růst reálné životní úrovně v zemi, a navíc bude systém automaticky reagovat na případný pokles reálných mezd v ekonomice,“ konstatuje NERV v dokumentu pro vládu.

Mojmír Hampl je v tomto ohledu přesvědčen, že taková změna mechanismu valorizace by byla nepopulární, je však podle něj žádoucí. „My žijeme v průběžném systému, a ti, kteří do systému platí, platí ty, kteří z něj čerpají. A bez ohledu na to, že jsou senioři bráni jako speciální skupina – a já to chápu, můj tchán je také senior, moje maminka také – tak důchody musí nějak dýchat s ekonomikou. A pokud nebudou dýchat, budeme jen hromadit neudržitelné dluhy do budoucna,“ vysvětlil Hampl ve zmíněném rozhovoru.

Vládní strany návrhy projednají

NERV již dokument, jehož součástí jsou kromě zmíněných úprav valorizace také další důchodové úspory, představil vládě na speciálním jednání. Podstatné je, že jde pouze o expertní návrhy a bude záležet na vládě, které z nich případně (a zda vůbec) uvede do praxe. Někteří ministři už uvedli, že se o všem bude teprve jednat v rámci vládní koalice a o konečné podobě úspor se bude rozhodovat v dalších týdnech a měsících.

Například ministr financí Zbyněk Stanjura nechce dopředu říkat, jak návrh bude či nebude podpořen. „Říkám, že to bude složité politické vyjednávání. Ale u každého takové nástroje máte vlastně tři možnosti, nedělat nic, úplně ho zrušit nebo parametricky změnit a lépe ho zaměřit, aby nebylo třeba celoplošné. Takže já samozřejmě u mnoha těch opatření jsem připraven navrhovat úplné zrušení, ale pokud výsledkem bude, že tam bude parametrická úprava, že ta úleva třeba nedopadne na všechny a že bude víc zacílená, tak je to taky dobrý výsledek,“ uvedl Stanjura v televizním pořadu Otázky Václava Moravce.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka už také jednoznačně odmítl, že by vláda rušila či jinak měnila výchovné, jehož zavedení NERV také kritizoval. Výchovné bude zavedeno od ledna 2023 podle plánu.

Foto: Adobe Stock