Ministr Stanjura pokračuje v debatě o omezení výchovného: Zmínil výši důchodu i délku pobírání
Nárok na výchovné by nemusel mít každý starobní důchodce, který vychoval dítě. Tento názor opakovaně prezentoval ministr financí Zbyněk Stanjura. Podle něj je výchovné příliš plošné a drahé pro důchodový systém.
Přestože ministr Marian Jurečka opakovaně současné i budoucí důchodce ujistil, že nedovolí jakoukoliv změnu výchovného, ministr Zbyněk Stanjura i nadále rozvíjí úvahy o jeho omezení. Nápad v poslední době zmínil hned v několika rozhovorech a je přesvědčen o tom, že současné nastavení pravidel je příliš plošné a výchovné je nutné lépe zacílit.
„Myslím si, že to je příliš plošné a příliš drahé pro penzijní systém,“ uvedl v rozhovoru pro deník Právo s tím, že by se mělo jednat o změně parametrů. „Parametry mohou být počet dětí, příjem rodiny, výše důchodu. To vše je k debatě. Bezesporu jsou však penzisté a dámy, které si to zaslouží. Kvůli tomu, že pečovaly o hodně dětí, tak neměly šanci si tolik vydělávat, a proto mají dnes nižší důchod,“ popsal ministr.
V rozhovoru pro Deník N pak zmínil také délku pobírání důchodu. „Parametry, které můžete vzít v potaz, jsou jednoduché. Určitě jde o výši penze, možná jak dlouho v penzi jsou. Čím dříve lidé důchody dostávali, tím menší měly hlavně ženy šanci, aby vydělaly dostatek peněz na slušný důchod,“ konstatoval Stanjura.
Po změnách Zbyněk Stanjura volá i přesto, že výchovné začal stát vyplácet teprve v lednu 2023, navíc k poslední změně pravidel došlo teprve v prosinci 2022. V současné době navíc ještě nejsou vyřešeny žádosti o výchovné u stávajících důchodců, kteří nemají nárok automaticky, a teprve se finalizuje také vyplácení výchovného u transformovaných důchodů. Úředníci České správy sociálního zabezpečení zároveň budou rozhodovat v očekávaných sporech o nárok na výchovné, například mezi rozvedenými rodiči.
Debata v koalici
Portál České důchody opakovaně oslovil ministra Zbyňka Stanjuru s žádostí o rozhovor, ve kterém by mohl detailněji popsat své vize na změny důchodů i výchovného. Naposledy odmítl s tím, že témata budou teprve předmětem jednání koaličních stran.
Názory v koalici se zatím různí. Případné omezení podporuje například předsedkyně strany TOP09 Markéta Pekarová Adamová. „Představujeme si to tak, že by výchovné bylo omezené například výší důchodu, kterou jednotlivé ženy pobírají nebo počtem dětí. Nebo v nějaké kombinaci,“ uvedla ve zpravodajské relaci České televize.
Změny výchovného naopak zcela odmítá ministr Marian Jurečka, jehož strana KDU-ČSL po zavedení tohoto příspěvku volala několik let. A proti omezování je pravděpodobně také hnutí STAN. „Výchovné pomáhá narovnat velmi nízké důchody často u žen, které odešly z trhu práce a věnovaly se výchově dětí, jde o nezbytnou položku pro rozvoj společnosti,“ uvedla pro České důchody tisková mluvčí hnutí Sára Beránková bez dalších podrobností.
Názor Pirátů zatím není příliš jasný. Na zaslané dotazy zástupci strany neodpověděli. Poslankyně Olga Richterová pouze v České televizi řekla, že není dobré měnit něco, co už platí. Detailně ale názor nerozvedla. Zástupci hnutí ANO a SPD na dotazy k výchovnému vůbec nereagovali.
V současné době platí, že na výchovné má nárok každý starobní důchodce, který splní podmínky výchovy dítěte. Pokud u jednoho dítěte tuto podmínku splní více lidí, získává výchovné ten, kdo o něj pečoval déle. Aktuální výše výchovného je stanovena na 500 korun za každé vychované dítě (počet není omezen) a od ledna 2024 se tato částka bude valorizovat.
TIP: Abyste měli lepší představu o tom, kdo výchovné podporoval a kdo pro něj nehlasoval, připravili jsme podrobný článek. Ten mapuje debaty o výchovném od prvních návrhů v roce 2018 až do jeho schválení.
Foto: Adobe Stock