Politici si přivlastňují zásluhy za výchovné: Vyjasnění, kdo ho opravdu podporoval a odmítal

Od ledna začíná stát vyplácet výchovné k důchodu a řada politiků si nyní snaží přivlastnit co nejvíce zásluh z jeho prosazení. Vzniká tak nepřehledný zmatek, ve kterém se lidé špatně orientují. Připravili jsme proto vysvětlující přehled, ve kterém se dozvíte, kdo výchovné dlouhodobě podporoval a kdo blokoval jeho prosazení.

Někteří politici se v poslední době před veřejností snaží prezentovat jako ti, kteří měli velký podíl na schvalování výchovného, tedy příspěvku k důchodu ve výši 500 korun za každé vychované dítě. Mohou si to dovolit, protože schvalování výchovného bylo nepřehledné, složité a u některých politiků docházelo ke změně názorů.

Naštěstí je k dispozici archiv legislativního procesu, ve kterém lze dohledat a velmi přesně určit, které politické strany a hnutí výchovné opravdu dlouhodobě prosazovaly, a které se jen snaží realitu vykreslovat ve svůj prospěch.

Stručně lze konstatovat následující:

1. Jako první s myšlenkou výchovného přišla strana KDU-ČSL už v roce 2018 a také jako první předložila legislativní návrh, byť měl své technické nedostatky. Strana však po výchovném dlouhodobě volala a vytrvale podporovala všechny pozdější návrhy.
2. Funkční návrh na výchovné v letech 2020 až 2021 připravila a navrhla ČSSD a aktivně ho propagovala tehdejší ministryně Jana Maláčová. Návrh z dílny jejího ministerstva byl nakonec schválen.
3. Hnutí ANO návrh na výchovné zpočátku nepodporovalo. Nesouhlasilo s ním ani ministerstvo financí, které vedla Alena Schillerová. Vláda Andreje Babiše, ve které mělo hnutí ANO většinu, návrhy na výchovné dokonce opakovaně zamítla. Poslanci hnutí ANO reálně návrh na výchovné podpořili až krátce před sněmovními volbami v roce 2021.
4. Poslanci ODS, TOP09, STAN a Piráti výchovné nepodporovali a nehlasovali pro něj.

Nyní se můžeme chronologicky podívat na to, jak se návrh na výchovné v průběhu let 2018 až 2022 vyvíjel a jak to bylo s jeho schvalováním:

Rok 2018

Strana KDU-ČSL začala poprvé mluvit o tom, že by ženy měly dostat 500 korun k důchodu za každé vychované dítě. Ve stejném roce se také lidovečtí poslanci poprvé pokusili tento návrh prosadit, a to jako pozměňovací návrh k jiné novele zákona o důchodovém pojištění.

Rok 2019

Skupina poslanců KDU-ČSL, včetně současného ministra Mariana Jurečky, předložila v dubnu 2019 samostatný návrh zákona na výchovné, tentokrát i pro muže. Vláda ANO a ČSSD, kterou vedl Andrej Babiš, tento návrh zamítla. „Vláda je přesvědčena, že požadavky navrženého řešení na výdajovou stránku státního rozpočtu výrazně překračují jeho možnosti a mohly by mít likvidační charakter z hlediska udržitelnosti veřejných financí,“ uvedla tehdy vláda ve zdůvodnění. Návrh nebyl schválen ani v Poslanecké sněmovně, proti hlasovali hlavně poslanci ANO, ČSSD a KSČM.

Nutno podotknout, že tento návrh byl do určité míry problematický v tom, jak byl napsaný – znevýhodňoval muže, což porušovalo pravidlo rovného zacházení. Je pravděpodobné, že pokud by se návrh schválil a někdo by ho napadl u Ústavního soudu, byl by zřejmě zrušen.

Rok 2020

Poslanci KDU-ČSL v září 2020 opět navrhli zavedení výchovného. I tentokrát vláda Andreje Babiše návrh zamítla, a to hlavně kvůli jeho technickým nedokonalostem. Návrh měl řadu nejasností a opět znevýhodňoval muže. V Poslanecké sněmovně se již tento návrh nestihl projednat.

V této době začala návrh podporovat tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která slíbila, že návrh pomůže po technické stránce doladit. Výchovné 500 korun za děti bylo také jedním z výstupů tehdejší důchodové komise, kterou Maláčová ustavila.

Hnutí ANO zatím výchovné vůbec nepodporovalo. „Návrh tak, jak byl podán, je nesystémový, přináší poměrně zásadní změny do platné právní úpravy důchodového pojištění, ohrožuje i stabilitu, protože je fiskálně velmi náročný a přitom není domyšlený,“ řekla tehdy například ministryně financí Alena Schillerová.

Rok 2021

V tomto roce se pokusil návrh na výchovné opět prosadit tehdejší poslanec Marian Jurečka. Zároveň ministryně Jana Maláčová připravila návrh důchodové reformy, jejíž součástí bylo také výchovné. Tehdy ještě Maláčová navrhovala omezení pouze na 3 děti (tedy maximálně 1500 korun). Ve vládě ale nepanovala na reformě shoda, a navíc ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou k návrhu v připomínkovém řízení vydalo zcela odmítavé stanovisko. Návrh na výchovné, který byl připraven samostatně, se ani nedostal do Poslanecké sněmovny.

Proto výchovné poslanci ČSSD předložili jako poslanecký návrh, který již navíc neobsahoval omezení počtu dětí. K tomuto návrhu se vláda ANO a ČSSD vyjádřila neutrálně, to znamená, že ho nepodpořila ani neodmítla. V Poslanecké sněmovně se tyto návrhy nestihly projednat.

Nakonec bylo výchovné schváleno v červenci 2021 jako poslanecký pozměňovací návrh k jiné novele zákona o důchodovém pojištění, která mimořádně zvyšovala důchody o 300 korun. Pro výchovné 500 korun tehdy hlasovala většina poslanců ANO, SPD, ČSSD a KDU-ČSL. Návrh nepodpořili poslanci ODS, Piráti, KSČM, TOP09 a STAN.

Rok 2022

Skupina poslanců současné vládní koalice připravila návrh na rozšíření nároku na výchovné pro takzvané transformované důchody a opravu nespravedlnosti, která mohla vzniknout při pobírání vdovského důchodu. Tyto návrhy podpořili poslanci ze všech stran a hnutí.

Foto: Poslanecká sněmovna PČR