Spory rodičů o výchovné vyřeší správní řízení: Úředníci posoudí listiny a vyslechnou svědky

Téměř polovina manželství se v Česku rozpadá a některé děti také vyrůstají zcela mimo manželství. Dá se proto očekávat, že úředníci budou řešit řadu sporů týkajících se výchovy dětí a přiznávání výchovného. Ministerstvo popsalo, jakým způsobem se bude vyhodnocovat, která osoba získá na výchovné nárok.

Podle statistických údajů končí rozvodem přibližně polovina manželství. V posledních deseti letech například každoročně proběhlo více než 20 tisíc rozvodů. Nezanedbatelná část dětí se narodila zcela mimo manželství a jiné děti vyrůstají v pěstounské péči nebo také ve stejnopohlavních rodinách. Je tedy téměř jisté, že každý rok bude Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) řešit spory týkající se nároku na výchovné.

Výchovné se začne přiznávat a vyplácet od ledna 2023 a už od září 2022 je možné podávat žádosti v případech, ve kterých k přiznání výchovného nedochází automaticky. Bude se vyplácet 500 korun za každé vychované dítě, přičemž tato částka se bude každý rok valorizovat.

Klíčová je délka výchovy

Pro získání nároku na výchovné je nutné splnit jednu z podmínek takzvané výchovy, tedy doby, kdy se rodič (nebo někdo jiný) o dítě stará, tedy ho vychovává. Je nutné dítě vychovávat alespoň 10 let před dosažením jeho zletilosti. Pokud se muž nebo žena ujme péče o dítě po dosažení 8 let věku dítěte, musí pečovat alespoň 5 let a nesmí péči přerušit až do jeho zletilosti. Podmínka výchovy je splněna také v případě zemřelého dítěte, pokud se dožije alespoň 5 let.

Podstatné je, že nárok na výchovné mají nejen rodiče, ale také další osoby, které dítě získají do péče. A klíčové pravidlo říká, že nárok na výchovné má vždy ta osoba, která zajišťovala výchovu dítěte v největším rozsahu.

Už nyní lze tedy očekávat spory či nedorozumění, například v těchto situacích:

• Při rozvodu rodičů, kdy děti připadnou do péče jednomu z rodičů nebo jsou ve střídavé péči.
• Pokud někdo dítě takzvaně vyžení či vyvdá a pečuje o něj do jeho zletilosti.
• Pokud rodiče o dítě pečovali ve stejné míře a nedokážou se dohodnout na tom, kdo výchovné získá.
• Pokud situaci komplikuje úmrtí jednoho z rodičů.

Všechny sporné případy, při kterých se rodiče nebo pečující nedokážou dohodnout na tom, komu výchovné připadne, se budou řešit ve správním řízení. To bude mít na starost Česká správa sociálního zabezpečení. A ministerstvo práce a sociálních věcí nyní zveřejnilo podrobnější informace o tom, jak se budou tyto případy posuzovat a vyhodnocovat.

Postup řešení sporů

„Spor, pokud výjimečně vznikne, bude řešit OSSZ ve speciálním správním řízení. Využije k tomu všechny důkazní prostředky, které jí správní řád nabízí, například listiny nebo výslechy svědků. Jde o krajní řešení, proto je lepší, když jeho použití nebude nutné, tedy když se pečující osoby na rozsahu výchovy dohodnou. Rozhodnutí OSSZ je přezkoumatelné po správní i soudní linii,“ uvádí ministerstvo v instrukcích k výchovnému.

Klíčové je, jak se bude posuzovat rozsah výchovy. A podle všeho bude hrát roli vliv výchovy na kariéru. „Výchovu bude třeba pro tento účel posuzovat od narození dítěte až do jeho zletilosti jako jeden celek. Za osobu, která výchovu zajišťovala ve větším rozsahu, bude považována ta z pečujících osob, v jejíž kariéře se v největší míře projevovaly složky výchovy, které mohly negativně ovlivnit délku doby zaměstnání a výdělky pečující osoby, tj. kdy péče musela být zajišťována „na úkor“ možné pracovní aktivity,“ konstatuje ministerstvo.

Na otázku, jak se bude výchova prokazovat, úřad odpovídá následovně: „Čestným prohlášením a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti.“

Doklady a svědci

Velmi pravděpodobně zde budou hrát důležitou roli úřední doklady, které prokazují, že se jeden z rodičů staral o dítě delší dobu. Lze říci, že to budou například soudní rozhodnutí o rozvodu a svěření dítěte do péče, oddací listy (například při „vyženění“ dítěte), doklady o přídavcích na děti, výživném nebo doklady o hrazení výdajů na předškolní či školní aktivity (například placení kroužků či obědů ve škole).

Zatím není jasné, jak přesně bude rozhodovací praxe úředníků ČSSZ vypadat. Na základě dlouhodobé zkušenosti s přiznáváním důchodů lze nicméně předpokládat, že čím více dokladů budou mít rodiče ve sporu k dispozici, tím lépe. Platí totiž, že co nelze doložit či jinak dokázat, to často nelze do důchodu započítat.

Jistou roli nepochybně sehrají také výslechy svědků, o němž ministerstvo také hovoří. Sice zatím nebylo upřesněno, o které svědky půjde a jak budou výslechy probíhat, ale zřejmě lze očekávat standardní šetření, k jakému úřady přistupují třeba při kontrolách nároků na sociální dávky. Klíčovými svědky by mohli být kromě samotných dětí, které jsou dnes dospělé, například sousedé, učitelé či vychovatelky ve školkách a školách. Jde ale pouze o logickou úvahu, detaily ministerstvo nepochybně ještě doplní.

Foto: Adobe Stock