Nárůst od ročníku 1966: Ministerstvo vysvětlilo mechanismus úpravy důchodového věku

Důchodový věk se bude v dalších letech mírně zvyšovat, aby kopíroval očekávanou délku dožití. Cílem je, aby lidé strávili ve starobním důchodu přibližně 21,5 let. Podle orientačních propočtů se současná hranice 65 let prolomí u lidí narozených v roce 1966.

Podle současné legislativy je důchodový věk zastropovaný na 65 letech. Lidé, kteří dnes odcházejí do důchodu, mají důchodový věk ještě o něco nižší, ale postupně se zvyšuje. Větší úlevy zatím mají ženy, které vychovaly více dětí, ale i tady dochází ke sjednocování. Poslední výhodu budou mít ženy narozené v roce 1971 s více než pěti dětmi.

Vláda Petra Fialy plánuje v rámci důchodové reformy hranici 65 let prolomit a nastavit automatický mechanismus, který bude průběžně důchodový věk zvyšovat. Vycházet se bude ze statistického ukazatele naděje dožití v 50 letech. Cílem je, aby lidé v průměru strávili ve starobním důchodu stejnou dobu, přičemž předpokladem je, aby to bylo minimálně 21,5 let.

Podle poslední důchodové ročenky z roku 2021 nyní lidé pobírají důchod v průměru 23,92 let. Konkrétně v případě mužů je to v průměru 18,88 let a u žen pak 28,07 let. Tato doba kontinuálně mírně roste, pouze v roce 2021 se poprvé po více než dvaceti letech snížila, což způsobila primárně vyšší úmrtnost v době pandemie koronaviru.

Populace stárne

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí je tento vývoj pozitivní, ale není možné ho v rámci důchodů dlouhodobě financovat. „Naše populace stárne. Máme lepší lékařskou péči, dožíváme se vyššího věku, jsme také mnohem déle aktivní. Před lety lidé také nastupovali do práce daleko dříve, než je tomu dnes. Pak samozřejmě šli i dříve do penze. Jenže doba výplaty starobních důchodů před padesáti lety byla podle statistik přibližně jen 11 let. Od té doby se mnohé změnilo,“ vysvětlilo ministerstvo.

„Rodí se méně dětí a tak je dnes daleko méně aktivně pracujících lidí, kteří důchody těch, kteří jsou již na zaslouženém odpočinku, spolufinancují. To v kombinaci s delším časem stráveným v důchodu znamená jediné, současný systém přestává dlouhodobě fungovat,“ popsalo ministerstvo s tím, že jedním z opatření, které by mělo nepříznivou situaci řešit, je právě postupné zvyšování důchodového věku. „Díky tomu budou mít zajištěné důchody i další generace,“ dodal resort.

Změnu důchodového věku je podle ministerstva nutné vnímat také v kontextu toho, že dojde ke změnám na trhu práce. Budou přicházet nové a moderní technologie, které usnadní náročnou práci, a budou také přibývat částečné úvazky.

Nový mechanismus výpočtu

Ministerstvo nyní podrobně vysvětlilo, jak by měl mechanismus zvyšování důchodového věku fungovat. Základním ukazatelem bude statistický odhad, kolik let osoba stráví v důchodu, a to podle demografických ukazatelů Českého statistického úřadu. Platit budou následující základní pravidla:

1. Důchodový věk se bude stanovovat dle údajů o střední délce života v 50 letech. To je zjednodušeně řečeno naděje dožití v 50 letech.
2. Důchodový věk mezi dvěma sousedními ročníky (tedy například 1970 a 1971) se bude moci zvýšit maximálně o 2 měsíce.
3. Pokud naděje dožití dále stoupat nebude, zvyšování důchodového věku se zastaví. Obnoví se až ve chvíli, kdy začne opět růst.

Přepočet bude probíhat každý rok. Každý se tak vždy ve svých 50 letech dozví, jaký bude jeho důchodový věk, a s tím pak bude počítat. Například pro lidi narozené v roce 1974 budou k určení věku využity údaje z roku 2024.

Dopad na padesátníky

Ministerstvo připravilo také výpočet, který ukazuje dopad nového mechanismu na dnešní padesátníky:

• Ročník 1965 měl 50 let v roce 2015 a do důchodu jde v 65 letech. Naděje dožití tohoto ročníku v dané době byla 30,15 let.
• Ročník 1966 měl v roce 2016 naději dožití 30,6 let, takže se tento ukazatel zvýšil. Ročník 1966 by tedy měl jít do důchodu v 65 letech a 5 měsících, ale protože platí pravidlo omezující nárůst maximálně na 2 měsíce, bude jeho důchodový věk stanoven na 65 let a 2 měsíce.

K dispozici je již také orientační propočet dopadu plánovaného mechanismu na dnešní padesátníky. Podle propočtu bude mít důchodový věk na úrovni 65 let naposledy ročník 1965 a poté již začne věk mírně narůstat. Ročník 1967 tak bude mít důchodový věk 65 let a 4 měsíce, ročník 1968 pak věk 65 let a 5 měsíců. Více ukazuje i tabulka, kterou ministerstvo připravilo.

Změna nebude mít dopad na ženy, které měly více dětí a v současné době zatím mají stanovený nižší důchodový věk než 65 let. Konkrétně ženy v ročnících 1966 až 1971 mají nižší důchodový věk, pokud vychovaly 3 a více dětí (od ročníku 1969 pak 5 a více dětí).

Například žena narozená v roce 1966 se 3 nebo 4 dětmi má řádný důchod v 63 letech a 8 měsících. Podle vysvětlení ministerstva budou důchodové věky nižší než 65 let zachovány podle stávající legislativy a ke změně v tomto případě nedojde.

Foto: České důchody/David Budai (hlavní), MPSV (grafika)