Ministerstvo dokončilo zprávu o stavu důchodového systému: Pozdější důchod je nezbytný

Důchodový systém je ve vnitřní nerovnováze, protože lidé, kteří dnes přicházejí na pracovní trh, pošlou během svého aktivního života státu na odvodech méně peněz, než jim pak bude vyplaceno na důchodech. Konstatuje to analytická zpráva, kterou právě dokončilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle doporučení zprávy bude nutné přistoupit ke zvýšení důchodového věku, nebo ze státního rozpočtu na důchody vyčlenit výrazně více financí na důchodové výdaje.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poslalo do meziresortního připomínkového řízení dokončenou zprávu o stavu důchodového systému. Část této zprávy už dříve ministerstvo zveřejnilo a předložilo pro potřeby politického jednání o důchodové reformě u prezidenta Petra Pavla. Nyní byla zveřejněna kompletní verze.

O jakou zprávu vůbec jde a proč vzniká? Oficiální název tohoto dokumentu zní Zpráva o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. Byla vymyšlena v době vlády Bohuslava Sobotky, ve které byli politici ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Tehdy bylo schváleno aktuální zastropování důchodového věku na 65 let, zároveň ale chtěli politici nechat otevřená vrátka pro jeho případné zvýšení.

V této souvislosti vláda zavedla povinnost, aby právě ministerstvo každých 5 let připravilo tuto speciální zprávu. Jejím cílem je analyzovat předpokládaný demografický a ekonomický vývoj Česka a vyhodnotit, jak by v návaznosti na to měl být stanovený důchodový věk. Tedy zda by se měl ponechat, zvyšovat, nebo snižovat. Nyní ministerstvo připravilo v pořadí druhou zprávu a vláda ji během června projedná.

Nerovnováha systému

Zpráva uvádí, že v současné době panuje nerovnováha mezi tím, kolik lidé v průměru odvedou na pojištění do důchodového systému a kolik z něj potom v důchodu čerpají. „Důchodový systém je celkově ve vnitřní nerovnováze, neboť u osob, které v současné době nově vstupují do základního důchodového pojištění (tj. dosahují v zásadě 18 let věku), jsou závazky (tj. budoucí výplaty důchodů) o 25 % vyšší než jejich odvody,“ stojí ve zprávě.

Zatímco u mužů jsou odvody a následné důchodové nároky téměř vyrovnané, ženy v důchodu čerpají více peněz, než odvedly, což je způsobeno hlavně péčí o děti, která se počítá jako náhradní doba, a také tím, že se dožívají vyššího věku. „Čím více osob do systému nově vstoupí, tím větší bude jeho absolutní nerovnováha,“ konstatuje zpráva s tím, že pro vyrovnání bilance by bylo nutné zvýšit pojistné ze současných 28 % na 35 %, případně by bylo nutné zvýšit jiné daně.

Průměrná doba pobírání starobního důchodu je dnes 24,6 let, přičemž v případě žen je to 28,6 let a u mužů 19,3 let. Lidé, kteří nyní odcházejí do starobního důchodu, ho budou pobírat v průměru 21,8 let a v nejbližších letech bude tato délka mírně klesat, protože probíhá docela rychlé navyšování důchodového věku. „Po sjednocení důchodového věku u mužů a žen bude postupně narůstat v souladu s očekávaným růstem střední délky života a v horizontu projekce dosáhne necelých 25,9 let, tj. vzroste o zhruba 4,1 roku,“ uvádí zpráva.

Pokud by se tedy důchodový věk přestal zvyšovat a zůstal zastropovaný na 65 letech, délka pobírání důchodu by se začala postupně prodlužovat a překonala by i aktuální hodnoty. S tím, jak by se délka dožití prodlužovala, což se očekává, by lidé tak v důchodu strávili delší dobu, než je požadovaná čtvrtina života.

Jak reagovat na vývoj

Ministerstvo ve zprávě uvádí, že pokud nedojde k výrazné změně u očekávaného vývoje struktury populace, není vývoj důchodového systému příznivý. Aby se situace zlepšila, muselo by dojít například k tomuto:

• V rámci vývoje obyvatelstva by se musela zvýšit migrace, která by zvýšila počet pracujících lidí, nebo by se musela snížit očekávaná délka dožití obyvatel, případně by se musela výrazně navýšit plodnost obyvatelstva.
• Na pracovním trhu by se musely do práce více zapojit ženy, případně by muselo pracovat více starších lidí.
• Musel by se nejpozději po roce 2035 začít zvyšovat důchodový věk nad současnou hranici 65 let.
• Ze státního rozpočtu by se muselo na důchod vyčlenit mnohem více peněz, aby se dorovnával rozdíl mezi vybraným pojistným a výdaji na důchody.

Nepříznivý očekávaný vývoj podle ministerstva pomohla zmírnit už legislativní opatření z roku 2023, která zpřísnila pravidla pro předčasné důchody a omezila budoucí valorizace. Tyto kroky by pak měla dále rozvíjet důchodová reforma, kterou již schválila vláda a která se nyní projednává v Poslanecké sněmovně. Pokud bude schválena, výrazně to posílí udržitelnost důchodového systému v dalších desetiletích.

V případě, že důchodová reforma nebude schválena, měla by vláda podle propočtů zprávy jednoznačně přistoupit k navýšení důchodového věku. Ideálně by se důchodový věk měl od roku 2031 navyšovat tempem 1 měsíc za rok. Díky tomu by bylo zajištěno, aby lidé v důchodu strávili požadovanou čtvrtinu života. Konkrétně zpráva navrhuje věk zvyšovat následovně: „Od roku 2031 zvyšovat tempem o 1 měsíc za rok pro generace 1966 až 1974, tzn. celkem o 9 měsíců pro 9 nejbližších generací.“

Mechanismus zvyšování věku, který popisuje ministerská zpráva, v podstatě odpovídá tomu, co navrhují také demografové z České demografické společnosti. Vedle toho návrh důchodové reformy počítá s každoročním stanovováním důchodového věku podle očekávané délky dožití v 50 letech, přičemž růst má činit až 2 měsíce za rok. V případě, že délka dožití začne stagnovat nebo poklesne, růst důchodového věku se zastaví. Detailně je rozdíl mezi vládním návrhem a návrhem demografů popsán v tomto článku.

Foto: České důchody