O důchodu s ministrem: Vliv inflace na valorizaci, pravidla výchovného a důchodový věk

Důchodci se zajímají o pravidla pro výpočet výchovného nebo zohledňování inflace u valorizace. Další čtenáři se zajímají o změny důchodového věku a vdovské důchody. Přinášíme další kolo pravidelného seriálu O důchodu s ministrem, ve kterém Marian Jurečka odpovídá na vaše dotazy.

Rozhodla jsem se napsat a připomínkovat výchovné ke starobnímu důchodu. V mém případě se jedná o zvýšení starobního důchodu za výchovu 2 dětí o 552 Kč, se kterou nesouhlasím, protože péče o ně mi byla započtena při podání obou žádostí o důchod v České i Slovenské republice. Po rozpadu republiky jsme již žili, a to od září 1992, v České republice. Rozpad republiky není vlastní iniciativa, ale bylo to politické rozhodnutí vlád. Myslím si, že nad tím nikdo neuvažoval, že hodně manželství bylo smíšených, které teď na rozhodnutí vlád doplácí a je to nespravedlivé. Mé děti vystudovaly, založily rodinu a pracují zde, pečují o své děti a odvádějí daně i sociální a zdravotní pojištění. Domnívám se proto, že výchovné bych měla obdržet v plné výši, protože jsem děti nevychovávala v cizině, ale ve společném státě ČSSR, respektive ČSFR, ve kterém jsem při podání žádosti o důchod měla odpracovaných 45 roků a 146 dnů. Věřím, že nejsem jediná, která doplatila na řešení výplaty výchovného k důchodu pro lidi, kteří část života pracovali vlastně v jednom státě, i když teď je to Slovensko a Česko. Před rokem 1992 to byl jeden stát a doufám, že se nad tím kompetentní lidé zamyslí a dojde k nápravě. (Anna Klempayová)

Vážená paní Klempayová, děkuji za dotaz. Rozumím Vašemu problému. Rozdělení společného státu je realita, kterou musíme všichni akceptovat. Spolu s rozdělením bylo potřeba vyřešit i otázky důchodového zabezpečení. K tomu došlo Smlouvou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení. Podle této Smlouvy se veškeré doby pojištění získané před rozdělením ČSFR (před 1. 1. 1993) považují za doby pojištění toho státu, na jehož území měl zaměstnavatel sídlo ke dni rozdělení. Pokud zaměstnavatel ke stejnému dni neměl zapsáno sídlo v obchodním rejstříku, pak byl kritériem pro rozdělení dob pojištění trvalý pobyt občana.

Vzhledem k těmto pravidlům pobírají někteří důchodci část důchodu ze Slovenska a část z České republiky. Jde o takzvané dílčí důchody, jejichž výše odpovídá poměru dob pojištění hodnocených buď českou nebo slovenskou institucí k celkové době pojištění.

Podle čl. II bod 6 zákona o důchodovém pojištění, kterým jsme zavedli 500 korun za každé vychované dítě, platí, že vyplácí-li se dílčí starobní důchod podle zmíněné Smlouvy, upraví se obdobně také výchovné. Za dobu výdělečné činnosti v cizině se považuje i doba pojištění získaná na území bývalého Československa, kterou podle čl. 20 Smlouvy hodnotí slovenská strana.

Výchovné není samostatná dávka, ale jde o zvýšení procentní výměry starobního důchodu, které se stává její nedílnou součástí. V případech, kdy se dělí procentní výměra, musí se dělit i její zvýšení. Děje se tak vždy, když se základní či procentní výměra důchodu zvyšují o pevnou částku. U výchovného nelze postupovat jinak.

Dobrý den, před časem jsme všichni důchodci dostali dopis od vás, pane ministře, s ujištěním, že míra inflace bude promítnuta do zvýšení (valorizace) důchodů vždy a v plné míře. Z návrhu státního rozpočtu na rok 2024 vyplynulo, že je zakalkulováno zvýšení u průměrného důchodu o 400 Kč. Jestli umím dobře počítat, tak je to z 20 000 Kč průměrného důchodu 2 %. Roční inflace se však v současnosti pohybuje hodně nad 10 %. Tak jak si to máme dát dohromady? Inflace za půl roku se pohybuje kolem 7 %. My důchodci přijmeme i nepříjemné zprávy, ale musí se s námi komunikovat pravdivě. (Marian Prokop)

Vážený pane Prokope, pravidla zvyšování důchodů jsou nastavena tak, aby se do zvýšení promítl každý růst cen, ale pouze jednou. Aktuálně platí, že růst cen od července 2022 do ledna 2023, který dosáhl u cenového indexu pro domácnosti důchodců 11,5 %, byl promítnut pro zvýšení důchodů v červnu 2023, které však bylo upraveno tak, že se procentní výměry důchodů zvýšily o 2,3 % a 400 Kč.

Následný růst cen od února 2023 do června 2023, který opět u cenového indexu pro domácnosti důchodců dosáhl 1,3 %, bude promítnut do zvýšení v lednu 2024. Tímto bude dosaženo toho, že celý růst cen v období od července 2022 do června 2023 bude ve zvýšení zohledněn. To, že zvýšení od ledna 2024 bude u průměrného starobního důchodu méně než 2 % při meziroční inflaci vyšší než 10 %, je dáno tím, že většina tohoto meziročního cenového růstu byla zohledněna při zvýšení v mimořádném termínu v červnu 2023.

Pane ministře, jsem starobní důchodce a spadám přesně do toho průměru, o kterém vždy mluvíte. Mám pár korun pod 20 000 důchod, žiju si spokojeně a dokonce si mi daří pár stokorun (někdy i tisícovku) měsíčně odkládat na horší časy. Ke spoření využívám penzijní spoření, protože má státní podporu a peníze se mi neznehodnocují. V tomto ohledu jsem byl nejprve rozčílen, že chcete vzít státní příspěvek pro starobní důchodce. Nakonec jsem ochoten to akceptovat, jak říkám, nemám se špatně a těch pár korun méně zvládnu. Jen se nelíbí, že změna přijde tak brzy. Dávalo by smysl nějaké mezidobí, alespoň 5 let, kdy trvá minimální doba spoření. Nebo by se podpora měla snižovat postupně, ne z roku na rok. Mám pocit, že všechny změny u důchodů děláte překotně a nikdo nemá šanci se připravit – snížení mimořádné valorizace, to dokonce z měsíce na měsíc, změny řádné valorizace už od ledna 2024, a teď omezení těch příspěvků u spoření. Nemělo by právo být trochu předvídatelné? (Ing. Nejedlý)

Vážený pane inženýre, jsem rád, že se Vám daří a děkuji za dotaz. Změny v doplňkovém penzijním spoření spadají do kompetence Ministerstva financí, nepřipravoval je můj resort, ale pokusím se na Váš dotaz odpovědět.

Účelem doplňkového penzijního spoření je vytvořit finanční rezervu, která by byla čerpána v době, kdy již důchodce pobírá starobní důchod a byla by doplňkovým příjmem ke státnímu starobnímu důchodu. Bohužel ze statistických údajů vyplývá, že tomu tak ve většině případů není a že klienti využívají tuto možnost jako výhodné spoření. K tomu však státní podpora určena není. Z tohoto důvodu bylo jako jedno z úsporných opatření navrženo státní podporu klientům, kteří již pobírají starobní důchod, neposkytovat.

Dobrý den pane ministře, je mi 59 let a beru jako nespravedlnost, že by naše ročníky měly jít o 10 let později do důchodu než třeba moje sestra, která je ročník 1949. Když se vrátím zpět do doby mého mládí, tak jsme neměly tolik výhod jako dnešní mladá generace. Na mateřské jsme byly při 2 dětech maximálně 2 roky, neměly jsme žádné myčky, sušičky, jednorázové pleny a rychlá občerstvení. Osobně si myslím, že všichni, kdo odpracují 40 let, by měli odejít do důchodu kdy chtějí. Neměla by se jim diktovat ještě výše věku, protože za svůj život už se napracovali dost. Zvláště ženy, které měly často doma druhou směnu. Argument, že dostávají 500 Kč za jedno vychované dítě, mi při dnešních cenách v obchodech přijde jako výsměch. Ale chápu Vás, že jako muž se nemůžete vcítit do pocitů ženy v 60 letech, která je unavená a většinou i nemocná, protože chodí do práce místo toho, aby se věnovala vnoučatům. Spousta důchodců, kteří šli v 55 letech, většinou měla ještě dost síly pracovat na zkrácený úvazek a měla také čas na svoji rodinu. Přesto chápu, že nějaká změna přijít musí, ale změny, které navrhujete, mi přijdou pro ročníky 55+ hodně diskriminační. (Hela Pavlů)

Vážená paní Pavlů, vážím si vašeho celoživotního nasazení. Postupné a pozvolné zvyšování důchodového věku probíhá v České republice již od roku 1996, přičemž hranice 65 let bude dosažena až v roce 2030. Jedná se o reakci na velmi pozitivní, relativně rychlý a očekávaný  proces prodlužování střední délky života u mužů i žen. Opatření přijaté přibližně před 27 lety bylo logickou a nutnou reakcí na demografický vývoj v našem státě. Cílem bylo stabilizovat důchodový systém.

Kdyby byl důchodový věk zachován na úrovni roku 1995, došlo by ke zvýšení počtu starobních důchodců o třetinu, ze současných cca 2,4 milionu na cca 3,2 milionu. Poměr výše důchodu k výši průměrné mzdy, který v současné době činí 42 až 43 %, by při zachování výše vyplácených peněz klesl na úroveň přibližně 31 až 32 %. Všechna data ukazují, že nerovnováha důchodového systému v blízké budoucnosti je tak velká, že je mylné se domnívat, že by bylo možné tento problém dlouhodobě řešit pomocí jiných zdrojů v rámci úspor státního rozpočtu. Proto nelze ani umožnit, aby po odpracování určitého počtu let mohl pojištěnec odejít do řádného důchodu bez ohledu na důchodový věk.

Co připravujeme, je poloviční krácení za předčasný odchod do starobního důchodu při získání alespoň 45 let pojištění, do kterých by se zahrnovala doba zaměstnání, OSVČ, péče o dítě, péče o závislou osobu a základní vojenská služba.

Dovolím si s Vámi nesouhlasit, i pokud jde o výchovné. Z ohlasů zejména od seniorek vím, že mnohým toto zvýšení důchodu například za dvě vychované děti, tedy o 1000 korun, výrazně pomohlo a naopak oceňují, že si na matky, které věnovaly čas výchově dětí místo kariéry, konečně někdo vzpomněl.

Dobrý den, manžel zemřel v červnu 2012, bylo mu 58 let, já jsem měla 54 roků. Rok jsem po něm dostávala důchod. Po roce mi ČSSZ oznámila, že už po manželovi ani ve svém starobním důchodu nebudu pobírat vdovský důchod. A tak se chci zeptat, proč tomu tak je. (Meryhars)

Zdravím Vás, ač je to už nějaký čas, mrzí mne Vaše ztráta. Na vysvětlenou, vdovský důchod má dočasně přispět pozůstalé manželce ke zmírnění poklesu životní úrovně v důsledku úmrtí manžela. Tím má být částečně nahrazena ztráta příjmu manžela, který měl před smrtí vůči ní vyživovací povinnost.

Nárok na vdovský důchod není obecně myšlen jako trvalý, neboť se předpokládá, že pozůstalá manželka bude schopna se v přiměřené době přizpůsobit novým podmínkám. Rozumím ale, že to mnohdy není jednoduché. Proto je nárok na vdovský důchod bez dalších podmínek omezen na dobu jednoho roku.

Další poskytování vdovského důchodu po uplynutí jednoho roku je už podmíněno okolnostmi, které vdově výrazně znesnadňují nebo vylučují výkon zaměstnání (například péče o nezaopatřené děti, péče o nemocného rodiče závislého na pomoci jiné osoby, invalidita třetího stupně, dosažení věku o 4 roky nižšího, než je důchodový věk muže stejného data narození), a je pro ni proto velmi obtížné se novým podmínkám přizpůsobit. Jestliže po uplynutí jednoho roku není žádná z těchto podmínek splněna, nárok na vdovský důchod zanikne.

Pokud však některá z těchto podmínek nejdéle do dvou let opět nastane, respektive do pěti let, když jde o osoby, které ovdověly před 1. lednem 2012, nárok se obnoví.

Z praxe však víme, že tato dvouletá ochranná doba zejména s ohledem na zvyšující se důchodový věk není dostatečná. Proto v rámci důchodové reformy připravujeme změnu, která ji prodlouží na 5 let. To se v případě schválení pozitivně dotkne i osob, kterým nárok na vdovský důchod už zanikl a které splnily některou podmínku pro obnovu nároku do pěti let. Jednou z podmínek je dosažení věku o 4 roky nižšího, než je důchodový věk muže stejného data narození.

Předpokládám, že jste se narodila v roce 1958. Důchodový věk muže narozeného v tomto roce činí 63 let a 10 měsíců. Pokud jste dosáhla věku o 4 roky nižšího, tedy 59 let a 10 měsíců do pěti roků od zániku nároku na vdovský důchod, tedy dle toho co píšete, do června 2018,  bude se novinka týkat i Vás. Vdovský důchod bude možné přiznat nejdříve ode dne účinnosti nové právní úpravy, což předpokládáme bude od 1. ledna 2025. Výše uvedené informace se týkají samozřejmě i vdoveckých důchodů, úprava vdovských a vdoveckých důchodů je stejná.

Vážený pane ministře, je mi 59 let a v únoru jsem v 60 letech kvůli zdravotním problémům plánoval odejít do předčasného důchodu i za cenu krácení. O tuto možnost přijdu, protože kvůli novému zpřísnění se mi nárok na předčasný důchod posune na 61 let a 10 měsíců. Pracoval jsem jako podnikový hasič a mám odpracováno 4245 směn, takže se mě bohužel nebude týkat výhoda předčasného důchodu bez krácení, protože je potřeba 4400 směn. Když jsem žádal o invalidní důchod, bylo mi v posudku stanoveno, že mám pokles pracovní schopnosti o 30 bodů, takže nemám nárok. Nechci si stěžovat, jen mám pocit, že mám prostě smůlu a všude končím takříkajíc pod čarou. Existuje pro mě nějaké řešení? Vím, že v tomto ohledu asi nic nemůžete udělat. Jen jsem Vám chtěl říct, že je mnoho lidí, kteří se nevejdou do tabulek, mají různé životní osudy, a na to byste měl při schvalování zákonů myslet. (Jaroslav)

Vážený pane Jaroslave, velmi si vážím toho, že jste celý život zasvětil pomoci ostatním a pracoval v tak náročné profesi. Podmínky nároku na jednotlivé důchody jsou vždy  jednoznačně stanoveny, a to zpravidla nějakým číslem, ať už je to důchodový věk, délka potřebné doby pojištění, počet směn pro stanovení nižšího důchodového věku, procentní pokles pracovní schopnosti atd. Nárok na důchod vzniká až splněním zákonem stanovených podmínek. Ty jsou pro všechny pojištěnce stejné.

Máte pravdu, že život je pestrý a životní osudy jednotlivých pojištěnců jsou různé. Zákon však musí nastavit podmínky tak, aby byly jednoznačné a reálně splnitelné. Standardní by mělo být, pokud to zdraví dovolí, odcházet do starobního důchodu při dosažení důchodového věku, nikoli předčasně. Přitom počet žádostí o předčasné starobní důchody se neustále zvyšuje. Osoba, která odejde do starobního důchodu s téměř pětiletým předstihem, jak jste plánoval Vy, má procentní výměru trvale krácenu přibližně o jednu třetinu. To je velmi razantní a do budoucna to pro ni, tedy i pro Vás, může představovat problém.

Pokud jde o invalidní důchod, neuvádíte, zda jste využil opravné prostředky, které Vám systém nabízí, tedy námitky. V rámci námitkového řízení posuzuje invaliditu lékař České správy sociálního zabezpečení, tedy jiný lékař, než v prvostupňovém řízení. Pokud se domníváte, že se Váš dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav zhoršuje, můžete uplatnit žádost o invalidní důchod znovu. Držím Vám pěsti a ještě jednou Vám děkuji.

Pokud máte dotaz na ministra Mariana Jurečku, můžete nám ho poslat na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy napište „O důchodu s ministrem“. Vybereme nejčastější a nejzajímavější dotazy a ministr na ně odpoví v některém z dalších dílů. Předchozí díly seriálu si můžete zobrazit tady.

Foto: Úřad vlády ČR