O důchodu s ministrem: Dopad reformy na padesátníky, minimální doby pojištění a výchovné

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil návrh důchodové reformy a v této souvislosti od čtenářů dorazila řada dotazů k plánovaným změnám. Ministr na ně osobně odpovídá i v aktuálním kole pravidelného seriálu O důchodu s ministrem.

Dobrý den, vážený pane ministře. Vždy jsem Vás podporoval v přípravě důchodové reformy a souhlasil jsem s Vašimi plány. To platí i nadále a myslím, že Vaše návrhy jsou celkem dobré. Nejvíce mě bohužel zklamalo, že jste porušil svůj opakovaný slib, že se změny nebudou týkat padesátníků a lidí krátce před důchodem, toto jste nedokázal dodržet. Namátkou: zvyšování důchodového věku už po roce 2031? Zpřísnění podmínky důchodového pojištění pro předčasný důchod na 40 let a zkrácení nároku na předčasný důchod z 5 na 3 roky od září 2023? Omezování započítávání výdělků (přísnější redukční hranice) od roku 2026? To vše se, a mám pocit, že dost výrazně, dotkne i nás padesátníků. Moc mě zajímá Vaše vysvětlení. Děkuji za odpověď. (Václav N., Brno)

Zdravím Vás, Václave, děkuji za dosavadní podporu i dotazy. Vás padesátníků se budou opatření týkat naprosto minimálně, přičemž předčasný důchod by neměl být standardem, ale pouze možností, když to opravdu jinak nejde.

Aktuální nepříznivá situace veřejných rozpočtů, zejména pak státního rozpočtu, která je ještě umocněna současným ekonomickým vývojem, bohužel vyžaduje provedení takových opatření, která mají téměř okamžitý efekt. Právě z toho důvodu je nutné i v rámci důchodové reformy provádět změny, které se budou dotýkat i lidí, kteří budou odcházet do důchodu v nejbližších letech.

To však nic nemění na tom, že stávající důchody budou v červnu opět mimořádně navýšeny. Každý důchod bude navýšen o 400 korun a k tomu naroste procentní výměra o 2,3 % podle výše důchodu. Průměrný starobní důchodce tak v červnu dostane o 750 korun více. Růst bude rekordní a průměrný důchod po valorizaci překročí 20 tisíc korun.

Dovolte ještě, abych připomněl, proč to všechno děláme. Důchodová reforma, kterou se za uplynulých 30 let nikdo neodvážil udělat, konečně přinese jasně předvídatelné podmínky a zajistí důstojné důchody i pro další generace. Celý důchodový systém bude udržitelný a nebude prohlubovat zadlužování nás všech. Kdybychom reformu i my stále odkládali, bylo by to sice pohodlnější, ale třeba za osm let by to bolelo mnohem víc.

Pane ministře, proč není součástí reformy zavedení dobrovolného příspěvku 1 % na důchody rodičů, o kterém jste několikrát hovořil? Také je tento bod součástí programového prohlášení vlády, a to dokonce i po revizi z letošního roku. Budete ho prosazovat později? Děkuji za odpověď. (V. Válek)

Pane Válku, děkuji za dotaz a postřeh. Tohle je jedno z opatření, na které sice nyní nedošlo, protože by mělo velký okamžitý dopad na státní rozpočet, ale výhledově se jím určitě chceme opět zabývat.

Vážený pane ministře, četla jsem už dřív, že v reformě důchodů plánujete snížení počtu let pojištění pro nárok na důchod ze současných 35 let na 25 let. Ale teď jsem četla informace o navrhované reformě a neviděla jsem to tam. Naopak jsem slyšela, že u předčasných důchodů plánujete potřebné roky pojištění zvýšit na 40 let. Jak to tedy bude s potřebnou dobou pojištění pro nárok na důchod? Děkuji. (Jiřina M.)

Zdravím Vás, Jiřino, děkuji za důležitý dotaz. U tohoto opatření bohužel nedošlo v rámci koalice ke shodě. Připravujeme proto jiný způsob, jak pomoci lidem, kteří objektivně do důchodového věku potřebnou pojištěnou dobu získat nemohli. Zkrátíme dobu „čekání“ na vznik nároku na starobní důchod při získání kratší doby pojištění (alespoň 15, respektive 20 let). Podle současných pravidel vznikne v takovém případě nárok na starobní důchod při dosažení věku o pět let vyššího, než je důchodový věk muže stejného data narození. Nově navrhujeme, aby nárok vznikl dříve, a to už při dosažení věku o dva roky vyššího, než je důchodový věk muže stejného data narození.

Pokud jde o nárok na předčasný starobní důchod, navrhujeme, aby potřebná doba pojištění pro jeho vznik napříště činila 40 roků. Velmi dlouhá doba pojištění (45 roků) naopak ovlivní výši krácení procentní výměry předčasného starobního důchodu, které bude poloviční.

Vláda původně slibovala zahrnutí doby studia zpět do náhradních dob. Proč z toho bylo ustoupeno? Důchodový systém v podstatě trestá vzdělání. Nemají být podporováni „věční studenti“, ale studium v rozsahu dokončení střední školy (dnes k maturitní zkoušce dochází studenti většinou po 18. roku věku) a plus pěti let regulérního magisterského studia by důchodový systém hodnotit měl. Připomínám, že v minulosti bylo hodnoceno třeba i studium dobrovolné 9. třídy základní školy (tedy studium před 18. rokem věku) při mnohem mírnější podmínce doby pojištění a mnohem nižším důchodovém věku. (Petr Č.)

Petře, děkuji za dotaz. Bohužel ke znovuzahrnutí doby studia do náhradních dob pojištění nemohlo dojít z důvodu vysokých finančních nároků takové úpravy na budoucí výdaje na důchody. Pokud skutečně chceme udržitelné důchody i pro budoucí generace, musíme být realističtí.

Je mi 59 let, měla bych být už v důchodu. Pane Jurečko, přemýšlel jste někdy nad tím, že ženy mají i jinou práci než chodit jen do práce? Přijdou domu a mají další směnu. Jsou unavené, vyčerpané, v přechodu, který nikoho nezajímá, a mají i jiné zdravotní problémy. Teď jsem přišla po 20 letech o práci, a takové řeči, které pořád vedete, se nedají poslouchat. Myslíte si, že je jednoduché skoro v 60 letech někde znovu začínat? Já za sebe říkám, že si vyberu podporu a pak si něco najdu načerno. Nechci se honit 5 let před důchodem, abych pak zjistila, že si upravíte výpočet důchodu tak, jak se to hodí vám. (E. Svatá)

Paní Svatá, velice rozumím tomu, že to ženy nemají vůbec lehké. Právě proto jsme zavedli výchovné, kterým oceňujeme zejména ženy za to, že se na čas vzdaly práce a vychovávaly děti. To je každý měsíc o 500 Kč navíc za každé vychované dítě.

Důvodem pro přijetí některých nepopulárních opatření současné vlády je snaha o stabilizaci veřejných financí, které čelí zásadním problémům, a to nejen z důvodu rychle rostoucích výdajů na důchody. Vláda odpovědná za zachování sociální soudržnosti musí reagovat a nemůže dopustit dopad na veřejné finance, který by vynutil zásadní omezení a škrty v jiných sociálních oblastech.

Navrhované kroky jsou nezbytným opatřením, které umožní vyhnout se v budoucnu daleko radikálnějším úpravám. Pokud by vláda rezignovala na rozpočtově odpovědnou politiku, nevyhnutelně by v budoucnu musely následovat bolestivější kroky. Vždy jsem prosazoval, aby důchody v ČR byly v takové výši, která zajistí seniorům důstojný život. Mým zájmem je dosáhnout toho, abychom zachovali v naší zemi funkční, stabilní a udržitelný důchodový systém nejen pro současné seniory, ale i pro ty, kteří přijdou po nich.

Musím Vás upozornit, že práce „na černo“ se z hlediska budoucí výše důchodu nevyplatí. Taková doba nebude dobou pojištění a období bez výdělku sníží měsíční průměr příjmů v rozhodném období před přiznáním důchodu. Pro lepší pracovní uplatnění prosím zkuste navštívit web jsemvkurzu.cz, kde naleznete stovky dotovaných kurzů. Věřím, že se Vám pak podaří brzo najít dobrou práci. Lidi se zkušenostmi dokáží firmy ocenit.

Chtěla bych vědět něco o výchovném. Jsem v plném invalidním důchodu, ale už mám nárok na starobní důchod. Když jsem si o něj zažádala, byl mi zamítnut z důvodu, že invalidní důchod je o sedm korun vyšší. Mám tři děti a zajímá mě, proč nemám nárok na výchovné, když mám nárok na starobní důchod a roky mám taky odpracované. (Eva Vítková, Terezín)

Zdravím Vás Evo, děkuji za dotaz. Vážím si toho, že jste část svého pracovního života věnovala výchově dětí. Výchovné však náleží pouze k důchodu starobnímu. Obecně invalidní důchod může být přiznán lidem jak ve vyšším věku, tak ve věku nízkém. Invalidní důchody jsou oproti důchodům starobním dávky vysoce solidární, neboť pro získání nároku na dlouhodobou dávku v relativně významné výši je vyžadována mnohem menší míra zásluh v podobě placení pojistného.

Každý invalidní důchod se k datu dosažení věku 65 let automaticky ze zákona přemění na důchod starobní a teprve pak k němu bude možno přiznat výchovné. Ti, kdo pobírají důchod invalidní, a kterým před touto přeměnou vznikne nárok na řádný starobní důchod a oni si o jeho přiznání požádají (tak jako Vy), požívají jinou významnou systémovou výhodu, respektive ochranu. Ta spočívá v tom, že jim zůstává zachován nárok na invalidní důchod, jestliže se ukáže, že starobní důchod, který by jim náležel, by byl nižší. Nárok na nižší starobní důchod jim v takovém případě zanikne.

Ve Vašem případě je shodou okolností rozdíl mezi oběma dávkami nepatrný, jak uvádíte, nicméně z obecného hlediska je třeba brát v úvahu, že stejné ochrany byste požívala i v případě, že by byl rozdíl v řádu stovek či tisíců korun, což zdaleka není výjimečné.

Pro úplnost uvádím, že o přiznání výchovného je třeba ve Vašem případě požádat, a to nejpozději do dvou let ode dne, kdy dojde k automatické přeměně invalidního důchodu na důchod starobní, tedy do dosažení věku 67 let.

Chcete se také zeptat ministra?

Pokud máte dotaz na ministra Mariana Jurečku, můžete nám ho poslat na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy napište „O důchodu s ministrem“. Vybereme nejčastější a nejzajímavější dotazy a ministr na ně odpoví v některém z dalších dílů. Předchozí díly seriálu si můžete zobrazit tady. I v příštím kole budeme pokračovat vašimi otázkami, a to i na nedávno představenou důchodovou reformu.