O důchodu s ministrem: Ocenění výchovy dětí, určování náročných profesí a jednání o reformě

Přinášíme další díl oblíbeného seriálu O důchodu s ministrem, ve kterém Marian Jurečka odpovídá na dotazy čtenářů. Tentokrát jste se zajímali zejména o návrh na dřívější důchod pro lidi pracující v náročných profesích. Další dotazy se pak týkaly ocenění žen za starost o děti, plánovaného sdílení vyměřovacích základů pro manžele nebo počítání studia do důchodu. Své dotazy můžete ministrovi Jurečkovi poslat i vy.

Dobrý den, pane ministře, studoval jsem si návrh na sdílení vyměřovacích základů manželů. Předně musím říct, že je to dobrý nápad a oceňuji, že to navrhujete. Zřejmě tuto možnost s manželkou využijeme, protože mám mnohem vyšší plat a navíc jsem o něco starší, takže bych nechtěl, aby v případě čehokoliv zůstala manželka bez peněz. Zajímá mě ale jedna věc, pokud by se v případě jakéhokoliv neštěstí manželka důchodu nedožila, znamená to, že jí přidělená moje část vyměřovacích základů zůstane nevyužita? Nebo bude možné je v takovém případě převést opět na můj účet a důchod? Pokud by totiž tyto odvody takříkajíc propadly, tak budu mít už napořád nižší důchod a bude to pro mě méně výhodné. Děkuji za odpověď. (Tomáš Volný)

Zdravím Vás, pane Volný, děkuji za pochvalu. Jsem rád, že se Vám návrh líbí. Ano, je to přesně tak, jak píšete. Pokud se s manželkou rozhodnete sdílet vyměřovací základy a uzavřete o tom dohodu, kterou pak doručíte sociálnímu zabezpečení, bude to závazný pokyn k výpočtu procentní výměry starobního důchodu. Případ, kdy by se jeden z manželů svého důchodu nedožil, nemá vliv na výpočet důchodu druhého z manželů.

Pane ministře Jurečko, jsem velmi zklamaná z toho, že jste i přes původní sliby ve vládě nedošli k tomu, aby se do důchodu počítalo opět studium. Já osobně jsem dostudovala VŠ až po roce 2010, takže mám za toto období v pojištění nulu. Připadá mi neférové, že neoceňujete SŠ ani VŠ, a to alespoň v nějaké částečné míře, například s polovičním zápočtem. To vám vůbec nezáleží na podpoře vzdělávání? Dáváte jasný vzkaz, že se nevyplatí studovat a že mnohem lepší je jít pracovat nebo rodit děti. Jenže když všichni budou vykonávat málo kvalifikované práce nebo budou doma s dětmi, kdo bude v našem státu vytvářet technologie, vědu a zvyšovat naši konkurenceschopnost? Já osobně si nepřeji, abychom i v dalších desetiletích byli montovnami států, které do vědy a výzkumu více investují. Myslím, že plánované započítávání doktorského studia není dostatečné, protože se to týká jen méně než 10 % studentů vysokých škol. Není ještě možnost počítání ostatního studia v jednání? (Alena Černíková)

Zdravím Vás, Aleno, děkuji za dotaz. Jsem moc rád, že se už teď zajímáte o svůj důchod. Podívejte se na to prosím i jiným pohledem. Zohlednění studia jako náhradní doby pojištění v širokém rozsahu 6 let je nespravedlivé vůči lidem, kteří po dosažení zletilosti nestudují, ale pracují a platí příspěvky do důchodového systému.

Při navržené udržitelné úpravě důchodového věku mají lidé, kteří studovali vysokou školu, dostatečnou možnost splnit podmínku potřebné doby pojištění v rozsahu 35 let. Řada vysokoškoláků má při studiu práci nebo brigádu a někteří si tak platí důchodové pojištění. Navíc už od 1. ledna 2010 si lze také dobrovolně pojistit kteroukoli dobu studia po dosažení 18 let věku, a to i jakkoli dlouho zpětně před podáním přihlášky k dobrovolné účasti na pojištění.

O tom, že studium zvyšuje pravděpodobnost pozdějšího dosažení vyšších výdělků, asi psát nemusím. Nicméně vyšší výdělky znamenají i vyšší odvody do systému a z toho i vyšší důchod.

Návrh novely zákona o důchodovém pojištění počítá s hodnocením prvního doktorského studia, které bylo úspěšně ukončeno, a to maximálně v rozsahu čtyř let. Důvodem je, že v rámci tohoto studia se studenti podílejí na výzkumné i pedagogické činnosti.

Vážený pane ministře, děkuji za to, že jste jako první politik dokázal předložit smysluplnou koncepci důchodové reformy, protože všichni ostatní o tom jen mluvili a nic z toho. Sice mám určité drobné výhrady třeba u toho, jak se počítá důchodový věk (z mého pohledu by se mělo vycházet spíše z délky dožití ve zdraví, nikoliv z obecné délky dožití), ale obecně je reforma dobrý a potřebný krok. Už tím návrhem jste si vysloužil určité lepší místo ve zdejších politických dějinách než různí političtí žvanilové.

Píšu ale kvůli tomuto: mám naprosto reálné obavy, že pokud to jako vláda prosadíte bez opozice, tak se za dva nebo tři roky všechno zruší a bude se začínat od začátku. A proto jsem dost nervózní z toho, jak si odpovědnost za neúspěch jednání přehazujete s kolegyní Schillerovou, Juchelkou a dalšími. Opravdu není možné si sednout ke stolu a zkusit se dohodnout? Já myslím, že když je nedokážete přimět k jednání, tak sám snižujete váhu své reformy. Paní Schillerová říká, že jí dlužíte podklady a že plánujete jen PR schůzky. Je to pravda, nebo ne? Nevím. Nemůžete jí prostě dát všechna čísla, co chce? Není možné uspořádat nějaké online streamované jednání, kde si vše vyříkáte a každý volič pak sám usoudí, kdo mluví pravdu a kdo jen žvaní? Jinak se asi z místa nepohnete. Předem děkuji za případnou odpověď. (Ing. Stanke) 

Vážený pane inženýre, velice děkuji za uznání a podporu. Schůzka, o které píšete už proběhla. Musím poděkovat panu prezidentovi za její zprostředkování. Na některých principech reformy máme s opozicí shodu. O detailech budeme jednat na další schůzce, kterou už máme v plánu. Držte nám palce.

Dobrý den pane ministře. Prosím o stanovisko a vysvětlení mého dotazu. Dříve ženy odcházely do řádného důchodu v 57 letech. Za každé vychované dítě se jim odečítal 1 rok, kdy do důchodu odcházely. Můj dotaz tedy zní, zda dnešní důchodkyně nemají vychované děti už zaplaceny tím, že mohly dříve odejít do důchodu? Jinými slovy, zaslouží si dnes těch 500 Kč, když už ten rok či dva byly „odměněny“ za výchovu? Připadá mi to krajně nespravedlivé vůči generaci žen, která má být ještě dalších 10 let v aktivním pracovním procesu. Vypadá to, že současné důchodkyně mají výchovu zaplacenou dvakrát. Jistě si uvědomujete, že to má a bude mít řadu nejen sociálních dopadů.

Dnešní generace žen mezi 55 až 60 let nemůže hrát roli babiček pro své dcery a syny a zároveň se starat o své rodiče. To se prostě nedá zvládnout. Jak pak chcete v zemi zvýšit propopulační opatření? Rodí se stále méně dětí, které by mohly v budoucnu být poplatníky daní a sociálního pojištění. Další krajně nespravedlivou politiku vidím v různých úlevách pro tzv. svobodné matky/otce. Mají různé úlevy, i když žijí „na hromádce“ s partnerem, se kterým mají dítě, ve finále má tato „rodina“ více peněz na domácnost než rodina standardního typu díky různým dávkám.

Dle mého soudu jde o do nebe volající nespravedlnost vůči zodpovědným občanům, manželům. Díky těmto opatřením prohlubujete krizi sociálního vývoje v zemi. Já bych to udělal naprosto opačně. Zdanil bych nehorázně svobodné a úplným rodinám bych dal benefity ve formě vyšších odpočtů na daních. Vaše sociální politika zdá se vede k nezodpovědnosti jedince/občana k zemi, kde žije.

Sami si jistě uvědomujete, že mnozí lidé ve věku 60 a více let jsou za současných podmínek nezaměstnatelní. Mají různé zdravotní neduhy s věkem přicházejícími. Nejsou také schopní se rychle přizpůsobit dynamicky se rozvíjejícím novým technologiím. Tato krátkozraká demotivační politika povede jen k tomu, že nárůst nemocných a invalidních osob, kterým bude třeba vyplácet různé sociální dávky, jen poroste. A to bude mít za následek zase jen vysoké nároky na státní rozpočet. Vážený pane ministře, děkuji za čas, který jste věnoval přečtení mého příspěvku. (Olda Novotný, Praha)

Vážený pane Novotný, děkuji za Vaše zamyšlení o souvislostech opatření v oblasti důchodového pojištění a prorodinné politiky. Proces zvyšování důchodového věku byl zahájen přijetím zákona o důchodovém pojištění, tedy už od roku 1996. Postupně se zvyšuje důchodový věk mužům i ženám, a to tak, aby v cílovém stavu byl jejich důchodový věk stejný.

Máte pravdu, že mezi seniorkami, které pobírají důchod, je řada těch, které odcházely do starobního důchodu ve věku nižším než 60 let. Jejich důchody se však v průběhu času i přes proběhlé valorizace, které ze své podstaty nemohou plně pokrýt růst mezd, relativně snižují, takže tyto ženy sice pobírají starobní důchod v průměru déle, ale v nižších částkách. Ženy s vyšším důchodovým věkem odcházející do důchodu aktuálně v průměru získají delší dobu pojištění, což se pozitivně projeví na výši jejich důchodu.

Zvyšování starobních důchodů za vychované děti považuji za vhodný způsob, jak lze účinně kompenzovat snížení starobních důchodů nastalé v důsledku kariérních výkyvů souvisejících s výchovou dětí. Zároveň jde o ocenění zásluh za přínos nového pojištěnce do důchodového systému.

Vzhledem k finanční náročnosti výchovného a vzhledem ke složitosti, jak určit v některých situacích, komu z rodičů by mělo náležet, se po dohodě v rámci koalice v návaznosti na jiné navrhované opatření navrhuje změna, která spočívá v tom, že se bude zohledňovat jen výchova od třetího vychovaného dítěte. To znamená, že při výchově jednoho ani dvou dětí se procentní výměra starobního důchodu o výchovné nezvýší a při výchově tří a více dětí se bude postupovat tak, že celkový počet vychovaných dětí se sníží o dvě. Částka zvýšení za vychované dítě bude činit, jako dosud, 500 Kč, přičemž tato částka se nebude automaticky valorizovat, ale zůstane stále na stejné úrovni.

Tato změna nastane v plném rozsahu od roku 2030 s tím, že období od roku 2027 do roku 2029 bude přechodným obdobím, kdy dochází postupně k redukci částky zvýšení u prvních dvou vychovaných dětí, a to na 300 Kč, 200 Kč a 100 Kč.

Za první dvě děti se bude dosazovat tzv. rodinný vyměřovací základ za dobu péče o dítě od jeho narození až do tří let věku, a to ve výši 100 % všeobecného vyměřovacího základu (tj. v zásadě průměrné mzdy) platného pro daný rok, ve kterém byla péče vykonávána. Tyto fiktivní částky se budou přičítat k případným skutečným výdělkům pečující osoby dosahovaným v té době. Zároveň plátce důchodu provede automaticky srovnávací výpočet, kdy celou dobu péče bude považovat za vyloučenou dobu. Následně použije ten výpočet, který bude pro pečující osobu výhodnější. Péče i o první a druhé dítě bude nadále oceněna.

Co se týká dávek, tak za rodinu se považuje vždy dítě a jeho rodiče, bez ohledu na to, zda jsou rodiče sezdáni či nesezdáni. Svobodné matky či otcové nemají tedy jako příjemci dávek žádné výhody oproti sezdaným párům a navíc svoji osamělost musí prokazatelně doložit.

Dobrý den pane ministře, chtěl bych se zeptat, jak to je vlastně s náročnými profesemi. V lednu 2025 mně bude 60 let a jsem podnikový hasič v chemičce. Mám odpracované roky, takže by se mě týkalo to, co platí teď, že bych mohl jít až o 5 let dříve. Od ledna by podle Vás měl platit nový zákon, a nevím, zda tam zůstaneme, když jsme ve 3. třídě. Vše se kolem toho mlží. Chtěl bych vědět, zdali nám to bude platit i po 1. lednu. Teď jsem vyčetl, že po 1. 1. 2025 by se nám mělo počítat jen 10 let od roku 2015, i když mám odpracováno 30 let v profesi podnikového hasiče a mám to doložitelné. To by se mi zdálo už nefér. Prosil bych o upřesnění, jsem v nejistotě, jelikož už mám zdravotní problémy pohybové a další. Dá se říct, že zaměstnání se na mně podepsalo. Děkuji předem za odpověď. (M.T.)

Zdravím Vás a děkuji za důležitý dotaz. Velmi si vážím všech, kteří takto náročnou práci vykonávají. Na nárocích zdravotnických záchranářů a podnikových hasičů na snížení důchodového věku návrh novely zákona o důchodovém pojištění v podstatě nic nemění. Pouze v zájmu sjednocení stávající právní úpravy a návrhu na rozšíření okruhu pojištěnců, kteří budou mít rovněž nárok na snížení důchodového věku, navrhujeme, aby i zdravotničtí záchranáři a podnikoví hasiči mohli odejít do důchodu o 15 kalendářních měsíců dříve při odpracování alespoň 2 200 směn.

Podle současných podmínek jim totiž při odpracování méně směn než 4400 žádný nárok na snížený důchodový věk nevzniká. Mohou odejít do důchodu nyní až po odpracování 4400 směn. Na zohledňování směn od roku 1993 návrh zákona nic nemění.

Dobrý den, chci se zeptat přímo na určování fyzicky náročných profesí. Žádný konkrétní seznam profesí jste stále nevydal a dokola říkáte jen, že půjde o celkovou fyzickou zátěž, vibrace, teplo nebo chlad. Odpracováno mám přes 40 let, vše řádně, na pracovní smlouvu s odvody do státní kasy. Celý život pracuji venku jako kopáč, a to za každého počasí, v mrazech, dešti, úmorných vedrech i s vibracemi a ve vynucených polohách. To je snad nejvíc fyzicky náročná práce, kterou většinou nikdo nechce dělat. Ale ta profese prostě existuje, někdo ji dělat musí, abyste měli pitnou vodu. Je mi 60 let a moje tělo už prostě nemůže. A tak se ptám, mohu jít jako kopáč do důchodu o pět let dříve bez krácení? S pozdravem. (Jiří)

Vážený pane ministře, moc rád bych pochopil princip, jakým budete určovat náročné profese pro předčasný důchod. Není mi zkrátka jasné, proč nemůžete stanovit přesně profesi, která má nárok a která ne. Chápu, že existují kategorie a rizikové faktory, ale vůbec nevím, jak se to bude aplikovat. Jak se vůbec dozvím, jestli mám nárok? Já osobně jsem vystřídal několik různých zaměstnání – svářeč, automechanik, řidič, stavební dělník – mám pracovní kariéru skoro 40 let. Budou se mi tyto profese kombinovat? Jak zjistím, jestli některá patřila do 3. nebo 4. kategorie a jestli se jí týká konkrétní riziko? Třeba na stavbě jsem byl vystaven vibracím i chladu, sčítá se to? Poslouchal jsem pozorně vaši tiskovou konferenci, při které jste náročné profese vysvětloval, ale nejsem z toho moudrý. Děkuji. (Václav Takáč)

Vážený pane Jiří, vážený pane Takáči, vzhledem k tomu, že vznášíte podobné dotazy, dovolím si odpovědět společně. Stanovit seznam povolání, která budou odůvodňovat snížení důchodového věku, jednoduše nelze. Nic zaměstnavatelům nestanoví povinnost, jak mají označovat pracovní pozice na svých pracovištích.

Může se tedy stát, a také se tak děje, že stejná pracovní činnost je u různých zaměstnavatelů označena různě, a naopak stejné označení pracovní pozice u různých zaměstnavatelů nemusí znamenat, že jejich zaměstnanci vykonávají úplně stejnou činnost za stejných podmínek.

Vymezení okruhu osob, které budou mít nárok na snížení důchodového věku, se proto odvíjí od kategorizace prací podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Kategorizace prací znamená, že se posuzují pracovní podmínky a vliv rizikových faktorů na zaměstnance na konkrétním pracovišti pomocí objektivního měření faktorů pracovních podmínek působících na tomto pracovišti. Povinnost kategorizovat práce vykonávané na jeho pracovištích má každý zaměstnavatel.

Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a jejich rizikovosti pro zdraví, se práce zařazují do čtyř kategorií. Rizikové jsou třetí a čtvrtá. K zařazení prací do třetí a čtvrté kategorie dochází na základě objektivního měření faktorů pracovních podmínek působících na konkrétním pracovišti. O zařazení do třetí a čtvrté kategorie rozhodují orgány ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice).

Na základě analýzy Ministerstva zdravotnictví a po dohodě s ním byly proto mezi rizikové práce odůvodňující snížení důchodového věku vybrány všechny práce zařazené do kategorie čtvrté a dále práce zařazené do kategorie třetí, při kterých je zaměstnanec vystaven takovým pracovním podmínkám, jejichž dlouhodobé působení může mít negativní následky na jeho zdraví a pracovní schopnost. Jde o tyto faktory: celková fyzická zátěž, vibrace, zátěž chladem nebo zátěž teplem.

V jaké kategorii prací a pro jaké rizikové faktory zaměstnanec je, či byl zařazen, mu sdělí jeho zaměstnavatel.

Ministr Marian Jurečka bude na vaše dotazy k důchodům odpovídat i příští měsíc. Můžete nám je zasílat na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy napište „O důchodu s ministrem“. Vybereme nejčastější a nejzajímavější dotazy a ministr na ně odpoví v některém z dalších dílů. Dotazů nám chodí opravdu hodně, takže může trvat delší dobu, než se k nim dostaneme. Předchozí díly seriálu si můžete zobrazit tady.