O důchodu s ministrem: Sdílení vyměřovacích základů, náročné profese a chybějící doby pojištění

Přinášíme další díl oblíbeného seriálu O důchodu s ministrem, ve kterém Marian Jurečka odpovídá na dotazy čtenářů. Tentokrát jste se zajímali například o úlevy pro náročné pracovní profese, chystanou možnost sdílení sociálních odvodů pro důchod a padl také dotaz na plánované omezování výchovného.

Dobrý den. Měla bych dotaz k určování fyzicky náročné profese. Pracovat budu letos 40 let, v tom 4 roky doma s dvěma syny. 3 roky květinářství, 11 let ovocnařina, 26 let zahradnické služby. Je to práce za každého počasí, ať prší, chumelí nebo je 30 ve stínu. Práce fyzicky náročná, ať neustále na nohou, ohnutá záda, při mulčování kůrou, či štěrkem nošení ve džberech nebo vožení kolečkem. Trpí nohy, záda. Je mi 57 let, finančně jsem něco málo nad půlkou průměrné mzdy. Problémy s patní ostruhou, páteří, plotýnkami. Zajímá mě, zda tato profese bude zahrnuta do profesí bez krácení důchodu, pokud nebudu fyzicky zvládat (možná už vůbec nějakou práci) a odešla bych předčasně. Vím, že nejsem sama, kdo vykonává toto velice fyzicky náročné povolání, zda by bylo třeba dokládat zdravotní dokumentací apod. (Zuzana Martinková)

Zdravím, jsem ročník 1965, pracuji v těžkém průmyslu od roku 1982 jako tavič tekutého železa (horko prach, hluk, vibrace, zátěž fyzická i psychická, na trojsměnný nepřetržitý provoz – ranní, odpolední, noční, soboty, neděle, svátky). Jsem ještě poměrně zdráv, ale nedovedu si představit jít v neděli na noční v 65 letech a vykonávat fyzickou práci, protože se tam pracuje hlavou i bohužel rukama. (Petr Kantor)

(Ministr Jurečka odpověděl na oba tyto dotazy současně.)

Zdravím Vás, děkuji za dotazy. Předně musím zopakovat, že si velmi vážím všech, kdo náročné profese vykonává. Připravované opatření v rámci důchodové reformy počítá se snížením obecného důchodového věku za dobu rizikového zaměstnání, do kterého budou po konzultacích s Ministerstvem zdravotnictví spadat všechny práce vykonávané ve čtvrté kategorii podle zákona o ochraně veřejného zdraví a jeho prováděcího předpisu a dále práce vykonávané ve třetí kategorii, při kterých je zaměstnanec vystaven vybraným faktorům pracovních podmínek, jejichž dlouhodobé působení může mít negativní následky na jeho zdraví a pracovní schopnost. Půjde o celkovou fyzickou zátěž, vibrace, teplo nebo chlad.

Při odpracování alespoň 2200 směn v takovém zaměstnání bude obecný důchodový věk snížen o 15 kalendářních měsíců. Pokud člověk odpracuje v takovém zaměstnání alespoň 4400 směn, bude jeho obecný důchodový věk snížen o 30 kalendářních měsíců. Jestliže odpracuje v rizikovém zaměstnání více než 4400 směn, pak se za každých 74 dalších odpracovaných směn sníží jeho důchodový věk vždy ještě o jeden kalendářní měsíc. Maximálně bude možné důchodový věk snížit o 5 let.

Zároveň se počítá s tím, že okruh rizikových prací se pro účely snížení důchodového věku může v budoucnu ještě rozšiřovat, pokud z odborných analýz provedených Ministerstvem zdravotnictví vyplynou další faktory pracovních podmínek, které mají srovnatelný nepříznivý vliv na zdraví.

Zákon tedy nebude stanovovat jednotlivé profese, kterých se bude snížení důchodového věku týkat, protože jejich označení není pro zaměstnavatele právně závazné, stejně jako jejich pracovní náplň, navíc pracovní podmínky nejsou na všech pracovištích, na kterých jsou vykonávány srovnatelné práce, stejné. Proto se využije povinnosti kategorizace prací pro účely ochrany bezpečnosti a zdraví při práci, kterou mají podle zmíněného zákona o ochraně veřejného zdraví všichni zaměstnavatelé včetně evidence směn vykonávaných v rizicích, která jsou stanovena vyhláškou, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií.

Pro daný účel se bude přihlížet i k práci v rizikovém zaměstnání vykonávaném v období deseti let před nabytím účinnosti popisovaného opatření. Jde o časové období, ve kterém jsou zaměstnavatelé ještě schopni směny v rizikovém zaměstnání pro důchodové účely vykázat.

Dobrý den, můžete mi prosím sdělit, kdy můžeme zažádat o sdílené důchody? Měli bychom s manželkou o toto sdílení velký zájem. Děkuji za Vaši odpověď. (Jan Gróf)

Vážený pane Grófe, sdílení vyměřovacích základů manželů nebo registrovaných partnerů nebude znamenat společný či sdílený důchod. Půjde o to, že výdělky dosahované oběma manžely v jednotlivých letech, po které bude sdílení trvat, se sečtou a rozdělí rovnoměrně mezi oba, tedy jednomu z nich se roční výdělek zvýší a druhému sníží. Takto stanovené roční vyměřovací základy se pak použijí pro individuální výpočet starobního důchodu každého z manželů.

Tomu z páru, který v době sdílení vydělával méně, se ve srovnání se stavem, kdy by byly pro výpočet důchodu použity jeho skutečné výdělky, starobní důchod zvýší, naopak tomu, který vydělával více, se sníží. Výraznější finanční efekt to bude mít pro páry s velkým rozdílem v příjmech.

Sdílení vyměřovacích základů bude dobrovolné a dojde k němu, jen když se na tom oba manželé dohodnou. Taková dohoda bude mít účinky vždy od začátku manželství a sdílení budou podléhat příjmy dosažené do doby, než prvnímu z manželů bude přiznán starobní důchod. Toto opatření by mělo začít platit až od 1. ledna 2027.

Dobrý den, prosím o radu. V roce 2019 jsem obdržela přehled dob důchodového pojištění. Zjistila jsem, že nemám evidovaných 639 dnů (1. 11. 1995 až 31.7. 1997). Od této doby marně sháním potřebné doklady. Mám pracovní smlouvu, dohodu o ukončení pracovního poměru a výplatní pásky za posledního půl roku. Na příslušné ČSSZ mi sdělili, že toto nestačí a že je mojí povinností zjistit si, ve kterém archívu jsou moje doklady uloženy. Poslali mě na VZP, ale tam mi nepomohli. Společnost, u které jsem byla zaměstnána, zanikla a jejím nástupcem bylo již asi 5 společností včetně insolvenčních. I tam jsem sháněla informace, ale bez úspěchu. Podařilo se mi najít spisovnu, která tyto doklady převzala k archivaci, ale ve špatném stavu a moje doklady se jim najít nepodařilo. Proto se obracím na Vás s prosbou o radu, jak mám dále postupovat. Děkuji. (Věra Doskočilová)

Vážená paní Doskočilová, děkuji za dotaz. Je dobře, že tu situaci řešíte zavčasu, ještě před podáním žádosti o důchod. Pokud Váš bývalý zaměstnavatel už neexistuje a neexistuje ani jeho nástupce, je možné v některých případech ještě dohledat evidenční materiál v soukromých spisovnách.

Seznam archivačních míst mají k dispozici územní správy sociálního zabezpečení, které jsou zároveň povinny poskytovat pojištěncům odbornou pomoc. Pokud jste se na jediné v úvahu připadající archivační místo, jak uvádíte, už bezúspěšně obrátila, pak je možné listinné doklady, které máte k dispozici, využít tak, že z nich územní správa sociálního zabezpečení provede rekonstrukci podkladové dokumentace alespoň na část doby Vašeho pojištění.

Jako krajní řešení můžete prokázat dobu pojištění čestným prohlášením plus prohlášením nejméně dvou svědků, nejlépe bývalých spolupracovníků, o jejichž zaměstnání u daného zaměstnavatele existují doklady založené v evidenci ČSSZ. Čestná prohlášení posuzuje ČSSZ až při řízení o přiznání důchodu. Tímto způsobem můžete prokázat jen doby pojištění, ne dosahované výdělky.

Vážený pane ministře, velmi nemile mě překvapila zpráva o tom, že se chystáte zrušit výchovné. Není to tak dávno, co jste tvrdil, že výchovné se rozhodně měnit nebude, nanejvýš se přestane valorizovat. A nyní v reformě navrhujete nejen konec valorizace výchovného, ale také jeho snižování a nakonec úplný konec pro matky s jedním nebo dvěma dětmi. Podotýkám, že já jsem vychovala dvě děti, které nyní pracují a odvádějí státu daně. Jsem ročník 1966 a do důchodu mám jít v roce 2031, ale výchovné skončí v roce 2030. Nemyslíte si, že je to trochu nefér? Prosím vysvětlete mi, proč hned rušíte něco dobrého, zvláště když jste za to tolik bojoval. (Soňa T., Kladno)

Vážená paní Soňo, děkuji za důležitý dotaz. Nejprve pro ostatní rád zopakuji, že kdo už výchovné pobírá, tak mu samozřejmě zůstane. V rámci důchodové reformy se jako kompromis nyní navrhuje, že se bude počítat jen výchova až od třetího dítěte.

Věřte, že zrovna toto opatření se mi nepřipravovalo lehce. Jsme ale koaliční vláda, proto je možné připravovat jen taková opatření, na kterých se všichni shodneme. Někdy tak bohužel musíme přistupovat na nepopulární kompromisy.

Mohlo by Vás ale potěšit jiné opatření, a to dosazení rodinného vyměřovacího základu za dobu péče o dítě od jeho narození až do tří let věku, a to ve výši 100 % všeobecného vyměřovacího základu platného pro daný rok. Tyto fiktivní částky se budou přičítat k Vašim případným skutečným výdělkům dosaženým v té době. Zároveň plátce důchodu, tedy Česká správa sociálního zabezpečení, provede automaticky srovnávací výpočet, kdy celou dobu péče bude považovat za vyloučenou dobu. Následně použije ten výpočet, který pro Vás bude výhodnější.

Dobrý den, pane Jurečko. Všude se řeší jen starobní důchody, já mám ale dotaz ohledně sirotčího. Kdy dojde k nějakým rozumným pravidlům pro výpočet sirotčích důchodů? Nechci po nikom, aby mi nahradil mzdu otce dětí, ale přeci jen nechápu, proč má moje dítě důchod cca 6 000 Kč (otec zemřel ve věku do 37 let) a soused bere na dceru skoro 12 tisíc Kč a její matka zemřela v 17 letech (studentka nikdy nepracující). Další sousedka: otec dětí zemřel ve věku 40+ (nikdy nepracoval, celý život vařil drogy, několik let seděl ve vězení) a její děti opět berou více peněz, než ty moje. Hlava mi to opravdu nebere, za co jsou moje děti trestané? Jejich otec sice bral málo peněz, ale pracoval a pak jsou tu studenti a feťáci a jejich děti po nich mají víc. Děkuji za případnou odpověď. (K. Kratochvílová)

Vážená paní Kratochvílová, rozumím, že to není lehké a to zdaleka nejde jen o finance. Nejen starobní, ale i sirotčí důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Ta základní je stejná pro všechny druhy důchodů a činí 10 % obecné průměrné mzdy. Ta procentní je závislá na výši výměry starobního nebo invalidního důchodu, na který měl nebo by měl zemřelý rodič nárok ke dni smrti, a činí 40 % procentní výměry důchodu zemřelého, nejméně však 308 Kč měsíčně.

Informace, které jste získala o výši sirotčích důchodů od Vašich sousedů, nemohou být pravdivé. Musí jít o zcela jiné příjmy. V případě úmrtí 17leté matky-studentky nemůže v žádném případě dosáhnout sirotčí důchod uváděné výše 12 000 Kč. Stejně tak pokud čtyřicetiletý rodič nikdy nepracoval, a tedy neodváděl ze svých příjmů pojistné na sociální zabezpečení, nevznikne jeho dítěti v případě jeho úmrtí nárok na sirotčí důchod dokonce vůbec.

Přeji Vám i Vašim dětem mnoho zdraví.

Ministr Marian Jurečka bude na vaše dotazy k důchodům odpovídat i příští měsíc. Můžete nám je zasílat na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy napište „O důchodu s ministrem“. Vybereme nejčastější a nejzajímavější dotazy a ministr na ně odpoví v některém z dalších dílů. Dotazů nám chodí opravdu hodně, takže může trvat delší dobu, než se k nim dostaneme. Předchozí díly seriálu si můžete zobrazit tady.

Foto: Úřad vlády ČR