Jedno procento k důchodu rodičů se zavádět nebude, hrozí problémy v rodinách

Podle původních plánů měl být součástí důchodové reformy mechanismus, v rámci kterého by lidé mohli posílat jedno procento důchodového pojištění jako příspěvek k důchodu vlastním rodičům nebo prarodičům. Nakonec se od toho ustoupilo, protože by to mohlo negativně ovlivňovat vztahy v rodinách.

Jedním z bodů v programovém prohlášení vlády Petra Fialy bylo zavedení dobrovolné možnosti platit až 1 % důchodového pojištění na přilepšení vlastním rodičům nebo prarodičům. Tento slib zůstal i v upravené verzi prohlášení ze začátku letošního roku a opakovaně o něm hovořil například ministr financí Zbyněk Stanjura.

„První věcí, která má podpořit soudržnost rodiny, je možnost odvádět jedno procento hrubé mzdy přímo na účet rodičů v penzi. Když máte průměrnou mzdu kolem 38 tisíc, je to 380 korun měsíčně. A pokud má někdo tři děti, tak už je to 380 krát tři, zhruba 1100 korun měsíčně k důchodu,“ popisoval Stanjura vizi tohoto solidárního příspěvku.

Sporné aspekty opatření

Vláda minulý týden představila návrh důchodové reformy, ale toto opatření v něm chybí. A ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka následně v rozhovoru pro Seznam Zprávy potvrdil, že se jeho zavedení neplánuje ani v budoucnu.

„Jedno z těch opatření, která nakonec ve finále nebudeme aplikovat, je placení jednoho procentního bodu vyměřovacího základu rodičům. Když jsme o tom vedli praktické debaty, tak jsme se dostávali na sporné momenty,“ vysvětlil ministr Jurečka s tím, že by tento mechanismus mohl přinášet některé praktické problémy.

„Třeba jak budeme řešit případ, kdy rodiče vychovávali dítě, dali do toho úsilí a dítě třeba v době dospívání nebo v produktivním věku zemřelo? Co rodiče, kteří vychovávají dítě, které je hendikepované a nikdy pracovat nebude? Nebo odejde do zahraničí a nebude přispívat do tuzemského sociálního systému? Vytváří to skupinu lidí, kteří udělali maximum, a přesto nebudou mít šanci procento od dětí k důchodu získat,“ popsal Marian Jurečka typické situace, které by mohly nastat.

Mechanismus by také mohl ovlivňovat vztahy v rodinách. „Budou rodiny, které budou řešit, proč děti procento neposílají. Dobře míněný návrh mohl vytvářet společenské problémy. A to nás vedlo k rozhodnutí opatření nezavádět,“ doplnil ministr.

Úvahy o zavedení možnosti platit určitou částku rodičům k důchodu neprobíhaly v Česku poprvé. Před více než 10 lety, kdy se chystala tehdejší důchodová reforma (která zavedla dnes již zrušený druhý důchodový pilíř), se hovořilo o tom, že by se na přilepšenou rodičům posílalo až jedno procento hrubé mzdy. S návrhem tehdy přišla strana Věci veřejné, která byla součástí vlády, a mělo jít vždy o jednorázový roční příspěvek. Ani tehdy nakonec návrh nebyl prosazen.

Ocenění výchovy dětí

V současné době je výchova dětí oceňována primárně prostřednictvím výchovného. Od ledna 2023 je k důchodu vypláceno 500 korun za každé vychované dítě, a to tomu rodiči, který se o dítě staral nejdéle. Za výchovu dětí mají také ženy nižší důchodový věk, i když tato výhoda bude postupně eliminována a věk pro odchod do důchodu od roku 2037 bude stejný pro muže i ženy.

Oznámená důchodová reforma zavede i další dvě ocenění péče:

• Dobrovolné sdílení odvodů na sociální pojištění – Manželé nebo registrovaní partneři budou moci společně započítávat své výdělky do důchodu. To by mělo pomoci tomu v páru, kdo zůstává s malým dítětem doma a nesoustředí se tolik na svou kariéru. O rozpočítání sociálních odvodů za dobu trvání manželství nebo registrovaného partnerství má být možné požádati zpětně při odchodu do důchodu. Novinka by měla začít platit od roku 2027.
• Rodičovský vyměřovací základ – Lidé, kteří budou pečovat o dítě do 4 let (nebo o nemocné blízké), budou mít v tomto období jako fiktivní výdělek započítávanou aktuální průměrnou mzdu v Česku (nyní jde z pohledu výdělků o vyloučenou dobu). Nejčastěji o děti pečují ženy a v důsledku toho pak mají ve stáří nižší důchod než muži, a tento mechanismus by měl nespravedlnost napravit. Rodičovský vyměřovací základ má začít platit od roku 2026.

Při využití sdílení odvodů manželů a rodičovského vyměřovacího základu by měla být do určité míry kompenzována skutečnost, že v Česku bývají zpravidla ženy na rodičovské dovolené i několik let, a zvláště v případě více dětí stagnuje jejich kariéra i plat. Muži tak ve stáří pobírají zpravidla vyšší důchod.

I po zavedení výchovného zůstává rozdíl mezi průměrným důchodem mužů a žen 2433 korun ve prospěch mužů. Podle posledních čísel České správy sociálního zabezpečení nyní činí průměrný důchod mužů 20 723 korun a důchod žen 18 290 korun.

Foto: Adobe Stock