Danuše Nerudová: Jsem ráda, že reforma má opatření v oblasti spravedlnosti

Důchodová reforma vedle zlepšení udržitelnosti přináší také některé elementy, které zvýší spravedlivost důchodů, což je pozitivní. Je o tom přesvědčená ekonomka a bývalá předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová, která ve vyjádření pro České důchody zároveň kritizuje, že chybí výraznější úpravy třetího pilíře.

Před svou neúspěšnou kandidaturou na úřad prezidenta vedla Danuše Nerudová důchodovou komisi, kterou ustavila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. V komisi zasedali odborníci i zástupci tehdejších stran zastoupených v Poslanecké sněmovně a výsledkem byl soubor návrhů na změny důchodového systému.

Tyto návrhy následně ministryně Maláčová předložila jako návrh důchodové reformy, ale s výjimkou zavedení výchovného 500 korun za dítě k důchodu a výhodnějších předčasných důchodů pro záchranáře nebylo nic prosazeno. A po sněmovních volbách v roce 2021 návrh reformy „spadl“ pod stůl.

Část závěrů této komise nyní využil také ministr Marian Jurečka, který minulý týden představil vlastní návrh důchodové reformy, což Danuše Nerudová vnímá pozitivně.

Udržitelnost i spravedlnost

„Oceňuji, že je tam společný vyměřovací základ manželů, fiktivní vyměřovací základ a že se šlo cestou minimálního garantovaného důchodu. To jsou tři základní elementy, které byly převzaty z toho, co navrhovala minulá komise. Také oceňuji zvýšení odvodů OSVČ, i když jinou formou, než jsme navrhovali,“ uvedla Danuše Nerudová pro České důchody. Zároveň ocenila, že reforma zavádí opatření nejen v oblasti udržitelnosti, ale také v oblasti spravedlnosti. „Jsou to opatření zaměřená na střední a mladší generaci, aby i ony měly nárok na důchod,“ doplnila.

Zároveň je přesvědčená, že vedle změn prvního pilíře by mělo dojít také k výraznější proměně třetího pilíře, tedy penzijního spoření. Podle ní je nutné změnit pravidla třetího pilíře tak, aby byl pro lidi výhodnější a dokázal přinášet reálné a dostatečné úspory na stáří, což se nyní neděje.

„Mrzí mě, že na jedné straně v oblasti udržitelnosti je změna u redukčních hranic, ale na druhé straně vláda nepřichází se zásadní reformou třetího pilíře. Změna redukčních hranic lidem dává jasně signál, že by se měli sami více zajišťovat na důchod, stát jim vysílá signál, že se nemohou spoléhat pouze na něj. Ale zároveň jim nenabízí reformu třetího pilíře a investiční produkty, které by skutečně byly penzijním připojištěním,“ konstatovala Nerudová.

Otázka doby pojištění

Komise pod jejím vedením navrhovala také snížení minimální doby důchodového pojištění pro získání starobního důchodu ze současných 35 let na 25 let, jako tomu bylo v minulosti. Zároveň doporučovala, aby se do důchodu opět počítalo studium. Tyto změny ale návrh důchodové reformy nezahrnuje, přestože to měla vláda ve svém programovém prohlášení.

Nerudová si myslí, že to může být problematické zejména v souvislosti s jinou plánovanou změnou, a to zvýšením minimální doby pojištění na 40 let pro získání předčasného důchodu. „U předčasných důchodů vidím největší problém, že se nezapočítává doba studia do 40 let důchodového pojištění, takže bude velmi těžké pro vysokoškoláky vstupovat do předčasných důchodů. Je to na hranici a s odřenýma ušima,“ vysvětlila.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v tomto ohledu plánuje jinou změnu. Pokud někdo dnes nedosáhne na 35 let důchodového pojištění (nebo 30 let bez náhradních dob), může počkat 5 let a poté se minimální doba sníží na 20 let (nebo 15 bez náhradních dob). V rámci důchodové reformy se má toto čekaní na mírnější podmínku zkrátit na 2 roky.

Foto: Úřad vlády ČR