Helena Vondráčková vyhrála soud o nízký důchod. O část peněz ji připravila nevstřícnost ČSSZ

Zpěvačka Helena Vondráčková vyhrála soudní spor o započítání dob důchodového pojištění před rokem 1990 a díky tomu získala nárok na vyšší důchod. Tímto verdiktem zároveň vyjasnila, jak by úředníci při rozhodování o důchodu měli nahlížet na působení a výdělky zpěváků i dalších umělců v době minulého režimu. Kvůli nešťastně zvolenému datu přiznání důchodu ale Vondráčková nakonec pobírá od státu nižší částku, než na kterou by mohla dosáhnout.

Když zpěvačka Helena Vondráčková před časem požádala o starobní důchod, překvapila ji nízká částka, která se po valorizaci pohybovala na úrovni 12 tisíc Kč. Hlavním důvodem bylo, že se jí při výpočtu důchodu nezohlednily některé doby pojištění před rokem 1990.

Neuspěla s námitkami proti rozhodnutí o přiznání důchodu a proto se obrátila na soud. Požadovala, aby jí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) chybějící roky uznala.

S žalobou naopak uspěla a následně jí úřad započítal i doby pojištění v letech 1969 až 1987, kdy působila pod agenturou Pragokoncert. Díky tomu získala nárok na vyšší důchod, který jí pak ČSSZ přiznala.

Úspěch i pro další umělce

Manžel Heleny Vondráčkové Martin Michal je rád, že se soud nakonec za zpěvačku postavil. „Celou dobu jsme se snažili, aby uznali správnou výši důchodu, a nakonec se nám podařilo dosáhnout toho, že započítali to, co měli. Protože když přiznali 8 tisíc korun po celoživotní práci, tak se nás to hodně dotklo. Pak to zvýšili na 12 tisíc korun a po rozhodnutí soudu má teď důchod necelých 19 tisíc korun,“ řekl Martin Michal pro České důchody.

Výsledek soudního sporu může být důležitý i pro další umělce, kteří mají problém s dokládáním dob pojištění. Ať už šlo o známé herce či zpěváky, nebo řadové umělce, jejich postavení před rokem 1990 bylo specifické. Na jejich činnost se nepohlíželo jako na běžné zaměstnaní, ale fungovali jako takzvaní svobodní umělci a měli i vlastní systém honorářů. ČSSZ v některých případech kvůli chybějícím dokladům odmítá uznat, že pracovali, a výsledkem může být i velmi nízký důchod, podobně jako v případě Heleny Vondráčkové. Nyní by se praxe úředníků mohla alespoň částečně změnit.

„Umělci mají problém prokázat, že před rokem 1990 pracovali, měli výdělky a platili státu. V důchodu se jim to nezohledňuje a všichni jsou na tom biti, ať už hrají uměleckou první nebo pátou ligu. Nám se podařilo vytvořit v podstatě precedens,“ vysvětlil Martin Michal.

Helena Vondráčková nyní pobírá důchod ve výši necelých 19 tisíc Kč. Společně s manželem jsou přesto stále přesvědčení, že důchod není adekvátní a úředníci nezohlednili správně všechny doby pojištění. Věc už ale považují za uzavřenou.

Změna data přiznání důchodu

Soudní spor, který zpěvačka s ČSSZ vedla, má i jednu poněkud nešťastnou rovinu. Původně totiž nesplňovala podmínku minimálních 25 let důchodového pojištění (ta platila dříve, dnes je to 35 let) a měla tedy nárok pouze na takzvaný odložený důchod, který byl v jejím případě možný až 7 let po dosažení důchodového věku.

Když vyhrála soud a ČSSZ jí započítala dodatečné doby, překonala hranici 25 let pojištění a díky tomu měla nárok na starobní důchod dříve, a to už v roce 2007 namísto původního roku 2014. A protože Vondráčková původně žádala o přiznání důchodu od data získání nároku, přiznala jí ČSSZ nově důchod k roku 2007. A tím ji v podstatě „připravila“ o již jednou zohledněné doby v letech 2007 až 2014. Tyto roky by jí přitom byly zohledněny jako takzvané přesluhování, tedy práce bez přiznaného důchodu, což by jí výrazně zvýšilo důchod. (Za každých 90 dnů přesluhování se důchod zvyšoval o 1,5 % výpočtového základu, teoreticky by tedy mohla mít důchod výrazně vyšší, v podstatě ve stejné míře, jako by získala dalších nejméně 25 let pojištění.)

Řešením byla změna data přiznání důchodu na pozdější termín, například právě na rok 2014 nebo později. Dávalo by to i smysl, protože zpětné doplacení důchodu je podle zákona možné pouze za 5 let, jinak nevyplacené důchody propadají. Už dopředu tedy bylo zřejmé, že důchod přiznaný před rokem 2014 nebude vyplacený.

A právě tato okolnost se stala předmětem druhého soudního sporu. Podstatou bylo, že Vondráčková po vydání nového rozhodnutí o důchodu žádala o započítání dob pojištění z let 2007 až 2014, ale nepožádala, patrně z neznalosti, o změnu data přiznání důchodu. Z rozhodnutí soudu vyplývá, že ČSSZ v tomto ohledu nebyla nápomocná a držela se striktně původní žádosti o důchod.

„Soudu není jasné, proč žalovaná (v souladu se zásadou vstřícnosti vyjádřenou v § 4 odst. 1 a 2 správního řádu) neposkytla žalobkyni třebas i jen neformální poučení o tom, že její problém by se vyřešil, pokud by požádala o změnu data přiznání důchodu,“ upozornil ve svém rozhodnutí soud s tím, že ČSSZ mohla už dopředu předpokládat, že Vondráčková požádá o změnu data a bude tedy nutné vydat nové rozhodnutí, což jen zvýší administrativu. „Tuto svou nevstřícnost nicméně z velké části napravila vydáním napadeného rozhodnutí, v němž svůj postup vysvětlila a poučila žalobkyni o možnosti využití právě uvedeného postupu. Žalobkyně ji však – alespoň pokud je soudu známo – nevyužila,“ dodal soud.

Nešťastná okolnost a přístup státu

Nastala velmi nešťastná situace, která ukazuje, jak nepříliš vstřícný a formální přístup úředníků v kombinaci s neznalostí žadatele může zbytečně vést k nižšímu důchodu. V tomto případě byl přiznán dřívější důchod, ale v podstatě nebyl vyplacen kvůli zpětnému omezení na maximální délku 5 let, a navíc nebyly započítány další doby pojištění a přesluhování. Vše uzavřel soud, který ve svém rozhodnutí konstatoval, že podle zákona je to v pořádku a žalobu zamítl.

Nejde přitom o první rozhodnutí soudu, kdy bylo konstatováno, že po uplynutí předepsané lhůty už datum jednou přiznaného důchodu nelze změnit, i když je důchod méně výhodný. Na to doplatila například část lidí, kteří si v roce 2023 požádali o předčasný důchod, ale pak svou žádost chtěli vzít zpět. Například muž z Litoměřicka se kvůli tomu soudil, ale zatím neuspěl.

Praktické rady k žádosti o důchod

V této souvislosti je dobré připomenout užitečná pravidla, která se vážou k rozhodnutí o přiznání důchodu:

• Pokud žádáte o přiznání důchodu v minulosti, nemělo by to být v delším horizontu než 5 let. Maximální délka zpětného vyplacení důchodu je omezena právě na 5 let.
• Datum přiznání důchodu si můžete změnit, a to až do 30 dnů od doručení rozhodnutí o přiznání důchodu. Po uplynutí této lhůty již není možné datum změnit. Celkem je možné provést dvě změny data přiznání.
• Změna data přiznání se provádí písemně, není k tomu žádný předepsaný formulář. Je ovšem nutno explicitně uvést, že žádáte o změnu data přiznání. Více je to popsáno v tomto článku.
• Pokud naleznete v rozhodnutí o přiznání důchodu chybu, například vám úřad nezapočítá určité doby pojištění, můžete podat námitky (odvolání). Lhůta pro podání je rovněž 30 dnů od doručení rozhodnutí. Námitky nemají předepsanou podobu, pouze by měly obsahovat číslo jednací vašeho rozhodnutí a přesnou formulaci toho, co žádáte.

Užitečné rady k rady k plánování data přiznání důchodu, najdete v tomto článku. Postup, jak řešit chybějící doby důchodového pojištění, pak popisuje následující článek.

Foto: Martin Hykl/CZECH NEWS CENTER CNC/Profimedia