Felix Slováček je smutný z nízkého důchodu, argument o zaplacených daních však neobstojí

Hudebník Felix Slováček není spokojený s výší svého starobního důchodu a podle svých slov mu tyto peníze stačí akorát na zaplacení energií. Hlavním důvodem nízkého důchodu, jak sám naznačil, je pravděpodobně to, že státu jako podnikatel odváděl málo peněz na sociálním pojištění. Obecně je nutné počítat s tím, že podnikatelé na vysoký důchod nedosáhnou.

Známý hudebník a saxofonista Felix Slováček po roce 1989 začal podnikat a založil firmu, která byla finančně úspěšná. V rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že výše jeho důchodu je neadekvátní tomu, co státu odvedl na daních.

„Vyžít z důchodu bych určitě nedokázal. Ten by mi stačil tak akorát na zaplacení plynu a elektriky. A to jsem na daních za život odvedl státu tolik jako dobře prosperující továrna. Ale nechci si stěžovat. Jsem šťastnej, že pořád můžu dělat to, co mě baví, a to je muzika,“ uvedl Slováček v rozhovoru.

Hudebník si pravděpodobně neuvědomil, že výše odvedených daní nemá na výpočet důchodu vliv. Výši důchodu totiž vedle délky důchodového pojištění, tedy odpracovaných let a náhradních dob, ovlivňují primárně odvody na sociálním pojištění. To znamená odvody ze mzdy nebo platu, případně z odměny jednatele.

Pokud Felix Slováček zisky ze své společnosti čerpal primárně formou výplaty podílu na zisku společníka, tyto peníze se mu do důchodu vůbec nepočítaly. Pobírá-li nízký důchod, pravděpodobně si platil pouze minimální odvody, případně nějakou dobu neplatil žádné. Rozhodně ovšem nelze dávat rovnítko mezi zaplacené daně a nárok na důchod.

Mnoho podnikatelů si tuto skutečnost neuvědomuje nebo ji záměrně přehlíží. Podobné rozčarování před časem zažíval také expremiér Andrej Babiš, který se podivoval nad nízkým důchodem. „Konečně mi teďka vyměřili důchod. Víte, kolik mám důchod? Já jsem myslel, že budu mít padesát, šedesát tisíc. Mám 19 tisíc důchod. A já říkám: ale však jsem zaplatil 322 milionů na daních,“ stěžoval si Babiš v roce 2021. A přestože mají jeho firmy v součtu miliardové zisky, sociální pojištění si pravděpodobně platil jen nízké.

Nižší důchody pro podnikatele

Podnikatelé, zvláště pokud podnikají větší část svého života, by měli s nízkým starobním důchodem počítat. V případě podnikání jako OSVČ je nutné si uvědomit, že platby na sociálním pojištění jsou oproti zaměstnancům výrazně nižší. Důvodem je, že od celkových příjmů se nejprve odečítají náklady, což v případě paušálních nákladů může být podle oborů 30 až 80 % procent. Sociální pojištění se pak navíc počítá z poloviny daňového základu. Většina OSVČ, kteří mají činnost jako hlavní, platí odvody na úrovni minima.

Pokud je podnikatel společníkem firmy, existují tři způsoby, jak si z ní vyvést peníze:

• Výplata podílu na zisku pro společníka – V tomto případě se platí srážková daň 15 % a vyplacené peníze se nepromítají do důchodu.
• Výplata odměny jednatele – Pokud je vyplácena odměna ve výši alespoň 4 000 Kč, zakládá účast na nemocenském i sociálním pojištění a z pohledu důchodu se na ni pohlíží obdobně, jako by šlo o mzdu zaměstnance. V případě, že je vyplácena odměna jen na úrovni minimální mzdy, je nutné počítat i s nižším důchodem.
• Zaměstnání ve firmě – I společník či jednatel společnosti se může nechat ve své firmě zaměstnat, ovšem mělo by jít o práci, která se liší od jednatelské činnosti. Pokud je někdo například profesí hudebník, mohl by vykonávat zaměstnání související právě s hraním koncertů nebo skládáním hudby. Pravidla pro platby sociálního pojištění jsou pak obdobná jako v běžném zaměstnání nebo v případě odměny jednatele.

Doby a pojištění v 90. letech

Zároveň je nutné si uvědomit, že pravidla pro podnikatele (OSVČ) se několikrát měnila, například v 90. letech nebyly odvody vždy povinné. Typickou situací je podnikatel, který byl v některém roce (v období 1996 až 2004) ve ztrátě a stát mu sociální pojištění vrátil. V té době o to bylo možné zažádat a někteří podnikatelé tak činili. Bohužel se jim ale tento rok nepočítá pro potřeby důchodu, a to ani z pohledu doby pojištění, ani z pohledu výdělků.

Při podnikání zvláště na začátku 90. let se občas stává, že pojistné bylo zaplaceno, ale Česká správa sociálního zabezpečení si myslí, že nikoliv, a pak nepočítá doby pojištění. V takovém případě je dobré to řešit přímo s úředníky, kteří údaje zkusí dohledat. Někteří podnikatelé si schovávají i doklady (složenky) o placení pojistného, kterými pak platby dokládají.

Jasná pravidla jsou stanovena od roku 2004, kdy se podnikatelská činnost (OSVČ) začala rozdělovat na hlavní a vedlejší a vznikla zároveň povinnost platit zálohy sociálního pojištění.

Foto: Profimedia