Exprezident Zeman podpořil argumenty ústavní stížnosti na valorizaci důchodů

Při jednorázovém snížení mimořádné valorizace důchodů v červnu 2023 byl popřen princip legitimního očekávání. Je o tom přesvědčen bývalý prezident Miloš Zeman, který se vyjádřil k aktuálně projednávané ústavní stížnosti. Stížnost podali poslanci hnutí ANO a minulý týden k ní proběhlo veřejné slyšení.

Ekonom a bývalý prezident Miloš Zeman ve svém prohlášení podpořil argumentaci ve stížnosti, která u Ústavního soudu napadá jednorázové snížení červnové mimořádné valorizace důchodů.

„Z právního hlediska je valorizace v současné formě popřením principu oprávněného očekávání, protože původní zákon předpokládal valorizaci o 1000 korun vyšší. Nehledě na to, že napadnutelný je i způsob projednávání v Parlamentu,“ uvedl Zeman pro portál Život v Česku.

Miloš Zeman, který je sám také starobní důchodce, zároveň ocenil, že Ústavní soud přistoupil k veřejnému projednání. Vyjádřil také přání, aby ze sebe Ústavní soud nečinil neformální třetí komoru Parlamentu a aby rozhodoval na základě právních kritérií.

Spor o očekávání důchodců

Zeman je přesvědčen, že vláda rychlou změnou zákona o důchodovém pojištění narušila legitimní očekávání důchodců. Na rozdíl od vlády je tedy zastáncem právního názoru, že výše mimořádné valorizace byla evidentní už v okamžiku zveřejnění údajů o inflaci Českým statistickým úřadem, a nebylo nutné čekat až do okamžiku vydání příslušného vládního nařízení.

Právě o to se vede spor mezi vládou a poslanci hnutí ANO. Vláda je přesvědčena, že do okamžiku vydání nařízení nebylo nic jisté a v mezidobí mohlo dojít ke změně zákonů. To se nakonec skutečně stalo, vláda ve stavu legislativní nouze schválila novelu zákona o důchodovém pojištění a mimořádnou valorizaci v červnu 2023 stanovila „napevno“, tedy přímo v zákoně. Nařízení tak již poté vydáno nebylo, protože nebylo novou podobou zákona vyžadováno.

Otázka, zda důchodci mohli výši valorizace odvodit již na základě statistických údajů, hrála důležitou roli i při veřejném projednávání stížnosti, které proběhlo minulý týden ve středu. Soudci se na to dotazovali, a například ministr financí Zbyněk Stanjura konstatoval, že kvůli komplikovanému systému výpočtu důchodů si mohla jen výrazná menšina důchodců dopředu dovodit, kolik přesně by při mimořádné valorizaci důchodů měli dostat. „Ale senioři věděli, že když je vysoká inflace, tak že jim stát pomůže. A to jsme dodrželi,“ konstatoval v této souvislosti Stanjura.

Současně ale nelze opomenout média, která již v den zveřejnění statistických údajů o inflaci (tedy 10. února 2023) informovala o předpokládané výši mimořádné valorizace. Například Česká televize ve večerní zpravodajské relaci Události uvedla, že navýšení u průměrného důchodu bude činit 1770 korun. Výši bylo možné dle zveřejněných údajů o inflaci dopočítat a televize tak učinila a výsledek prezentovala. Vláda nakonec až 15. února po svém jednání zveřejnila, že valorizace bude snížena zákonem a průměrné zvýšení bude o přibližně tisíc korun nižší.

Pochybnosti prezidenta Pavla

Tento krok označil za problematický také Zemanův nástupce v prezidentském úřadu Petr Pavel. Ten kvůli pochybnostem zvažoval i veto dané novely, ale nakonec k němu nepřistoupil. „Zákon snižující valorizaci penzí jsem se rozhodl podepsat. Mám však stále pochybnosti o tom, zda není v rozporu s ústavou. Proto jsem přesvědčen, že je naprosto nezbytné, aby tento zákon přezkoumal Ústavní soud,“ uvedl Pavel, který o případném vetu přemýšlel tři týdny. Popsal také, že při rozhodování byla váha pro podpis přibližně 60 ku 40.

Od té doby již Petr Pavel dění kolem ústavní stížnosti nekomentoval. On ani jeho kancelář také není účastníkem řízení o ústavní stížnosti, nedodal tedy Ústavnímu soudu žádné vyjádření. Naproti tomu Poslanecká sněmovna i Senát jako instituce své vyjádření dodaly.

Foto: ANNA BOHÁČOVÁ/MAFRA/Profimedia