Petr Pavel popsal své rozhodování o snížení valorizace: Postoj 40 na 60 i kritika opozice

Nově zvolený prezident Petr Pavel si zatím stále tvoří názor na zákon o omezení mimořádné valorizace, který schválili poslanci. Definitivní rozhodnutí předloží po své inauguraci, už nyní ale řekl, že se chce rozhodnout nezávisle na vládě či opozici.

Budoucí prezident Petr Pavel je přesvědčen, že jeho názor na omezení mimořádné valorizace důchodů, která proběhne v červnu, nebude zcela stoprocentně vyhraněný. Podle něj záležitost není černobílá a nelze jednoznačně říct, jestli má pravdu vláda, nebo opozice. Dokonce i odborníci nejsou v názorech jednoznační.

„Těch argumentů je tolik, já jsem dal záměrně prostor vládě i opozici, jednal o tom s řadou odborníků na ústavní právo, s ekonomy, a je zarážející, jak téměř rovně jsou rozdělení na obě půlky,“ řekl Petr Pavel v debatě, kterou pořádal časopis Respekt. A dodal, že i v jeho případě půjde o velmi těžké rozhodování. „Mně jde o to, abych vyjádřil názor, který budu považovat za správný, ale v duchu toho, že už dopředu avizuji, že to u mě bude nakonec možná 40 na 60, ale určitě teď ještě neřeknu v čí prospěch, protože názor si opravdu ještě stále tvořím,“ upřesnil.

Pochybnosti o procesu schvalování

Petra Pavla momentálně vyzvali Andrej Babiš i Tomio Okamura za opozici, aby zákon vetoval. Tím by v podstatě znemožnil, aby vyšel ve sbírce zákonů před 22. březnem, což je klíčové datum, aby bylo omezení valorizace důchodů ústavně v pořádku. Zároveň si vláda myslí, že omezení valorizace je nutné, aby se předešlo neudržitelnému růstu výdajů na důchody a byla zachována mezigenerační solidarita.

„Já se dostávám do situace, kdy ještě před inaugurací jsem před takovým rozhodnutím, ze kterého není dobrá cesta, protože ať se rozhodnu tak, či tak, vždycky budu nenáviděn téměř polovinou tohoto národa, protože si budou myslet, že jsem se přiklonil k té, či oné straně. A já se rozhodnu tak, jak to budu považovat za správné, a rozhodně to nemusí být buď po chuti opozici, nebo po chuti vládě,“ popsal v debatě Petr Pavel.

Zároveň vyjádřil určité osobní pochybnosti ohledně toho, zda legislativní proces proběhl v pořádku. „Já určitě nebudu nijak zakrývat, že mám pochybnosti o tom procesu, a to jak legislativní nouzi, tak o možnosti retroaktivity,“ konstatoval budoucí prezident.

Opozice debatu promarnila

Vedle toho ovšem zkritizoval poslance opozičních hnutí ANO a SPD za to, že obstrukce při jednání příliš nezvládli. Podle něj nepředkládali věcné argumenty, a to ani ve chvíli, kdy jim byla zkrácena doba na projevy. Za „mrhání časem“ například označil předčítání z příručky, ke kterému přistoupil Tomio Okamura.

„Mně to připadne naprosto nesmyslné, když vidí, že ten proces se zkracuje, takže ten čas, který mají, tak takovým způsobem vyplácají, místo toho, aby si ho rozdělili a dali prostor třeba 20 poslancům, z nichž každý dá svých pět minut opravdu koncentrovaných argumentů. To by diskusi určitě prospělo mnohem víc,“ řekl Petr Pavel s tím, že je důležité, aby debata v Poslanecké sněmovně byla věcná, nikoliv založena na emocích.

Definitivní rozhodnutí plánuje Petr Pavel zveřejnit 10. března a do té doby již neplánuje problematiku omezení mimořádné valorizace komentovat. Na zaslané dotazy portálu České důchody nereagoval a už dříve z důvodu vytížení odmítl také rozhovor zaměřený na důchodovou reformu a témata týkající se seniorů.

Zákon, který má snížit červnovou valorizaci důchodů, musí nyní projednat Senát a teprve poté se dostane na stůl prezidentovi. Prezident může zákon podepsat, a poté vyjde ve sbírce zákonů, nebo vetovat a tedy vrátit poslancům k případnému přehlasování. Na vyjádření má celkem 15 dnů, ale Petr Pavel už dříve řekl, že celou tuto lhůtu nevyužije a rozhodnutí učiní rychle.

V případě, že prezident zákon podepíše, už hnutí ANO i SPD avizovala, že se obrátí na Ústavní soud. Ten může zákon „posvětit“ nebo zrušit, pokud ho shledá neústavním. V takovém případě by se pak musela valorizace zpětně doplatit. Jednání Ústavního soudu může trvat i delší dobu a není jisté, že by bylo rozhodnuto už v roce 2023.

Například renomovaný ústavní právník Jan Wintr, který působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, řekl v rozhovoru pro Blesk, že by rozhodování mohlo trvat i rok. „Ústavní soud jednak bude posuzovat, jestli ten zákon je obsahově v pořádku, zdali neplatí retroaktivita, a posoudí, zdali zákon byl přijat ústavně předepsaným způsobem. A tam si myslím, že bude muset posoudit dvě hlavní otázky: jestli byly splněny podmínky stavu legislativní nouze a jak celá schůze probíhala,“ vysvětlil Wintr v rozhovoru.

Foto: Petr Hloušek/Právo/Profimedia