Přes 138 tisíc seniorů v Česku pobírá důchod pod 15 tisíc korun. Proč je jich tolik
Nízký důchod pobírá hodně seniorů, zdaleka ale nejde o tak významné číslo, jak se na první pohled zdá. Důvody, proč stát nízký důchod vyplácí, jsou navíc mnohdy na straně důchodce.
Významná skupina starobních důchodců v Česku pobírá nízký důchod. Podle dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) dostává částku pod 15 000 Kč více než sto tisíc lidí, ovšem jejich počet v posledních letech klesá.
Co za tím stojí? Důvodem mohou být nejen malé příjmy, ale také kratší doba pojištění, nízké odvody jako OSVČ nebo chybějící doby v důchodové evidenci.
Čísla o vyplácených důchodech
Statistika ČSSZ ukazuje, že starobní důchod pod 15 000 Kč ke konci roku 2025 pobíralo 138 477 lidí. Zároveň z ní vyplývá také několik dalších důležitých faktů:
- Největší počet nízkopříjmových důchodců byl v pásmu od 14 000 do 14 999 Kč, přesně 35 618 lidí.
- V pásmu od 13 000 do 13 999 Kč se nacházelo 23 926 důchodců.
- Dalších 17 813 seniorů pobíralo důchod od 12 000 do 12 999 Kč.
- Počet lidí s důchodem pod 15 000 Kč meziročně klesá. Ke konci roku 2024 jich bylo 150 724, což znamená pokles o 12 247 důchodců.
- Důchod pod 15 000 Kč pobírá přibližně každý 17. důchodce.
I když se počet velmi nízkých důchodů každým rokem snižuje, stále jde o značnou skupinu seniorů. Data ČSSZ ukazují, že nízká penze není ojedinělým jevem, ale realita, se kterou se v Česku ještě pořád potýká dost lidí.
Proč jsou některé důchody nízké
Výši starobního důchodu určuje vyměřovací základ a doba důchodového pojištění. K získání nároku na něj je nutné mít za sebou alespoň 35 let pojištění, případně 30 let bez započítání náhradních dob.
Ani více let ale samo o sobě vysoký důchod nezaručí. Rozhodují také příjmy, ze kterých člověk během života odváděl pojistné. Ten, kdo měl dlouhodobě velmi nízké příjmy, může mít nízkou penzi i po mnoha odpracovaných letech.
U někoho mohou být důvodem nízké odvody během podnikání. Týká se to OSVČ, které si po delší dobu platily jen minimální zálohy na sociální pojištění. Během života se to může zdát jako výhodné řešení, protože člověk odvádí méně peněz. Ve stáří se to však nepříjemně promítne do výsledné částky starobního důchodu.
Riziko chybějící evidence dob
Problém může znamenat i chybějící důchodová evidence, tedy doba, kdy člověk sice měl nějaké příjmy, ale neplatil z nich žádné sociální pojištění. Jedná se o práce na černo, pracovní dohody s hrubým příjmem do limitu pro neplacení sociálního pojištění nebo pasivní příjmy.
Roli může hrát také invalidní důchod s I. nebo II. stupněm invalidity. Když člověk během tohoto období nepracuje, a tedy neplatí pojištění, nepočítá se mu to do starobního důchodu. V tomto případě hodně záleží na konkrétní situaci, ale může to být také příčinou nízkého důchodu.
I předčasný odchod do penze může mít souvislost s nízkým důchodem. Předčasný důchod se na rozdíl od toho řádného trvale krátí, a proto je vyplácená částka nižší. U lidí s nízkými příjmy se to projeví ještě výrazněji. To je jedna ze situací, kdy se může výsledná částka dostat i pod hranici 15 000 Kč.
Pokud člověk během života pracoval dlouhou dobu ve více zemích, nemusí mít nárok na plný důchod v Česku. Získá jen poměrnou část za dobu pojištění, kterou odpracoval v České republice. Takový člověk ale může pobírat část důchodu ze zahraničí.
