Cvičení jako počítačová hra. Senioři díky virtuální realitě trénují pohyb, paměť i návrat k samostatnosti
Po několika dnech v nemocnici může mít senior problém i s obyčejným vstáváním z postele nebo chůzí po pokoji. S návratem k běžnému životu mu dnes mohou pomáhat moderní technologie. Díky virtuální realitě si může třeba projet na rotopedu krajinu, aniž by opustil nemocniční pokoj.
Sledovat v Google Zprávách
Moderní technologie se skloňují i ve vztahu k seniorům. Řadí se mezi ně také již zmíněná virtuální realita, a to kupříkladu ve vztahu k ježdění na rotopedu. Lékaři nyní zkoumají, nakolik podobné cvičení pomáhá seniorům znovu získat sílu a budovat potřebnou samostatnost.
Představme následující situaci: Senior sedí na židli, nohama šlape do pedálů a před sebou sleduje silnici, která vede zelenou krajinou. Nemusí přitom nikam vyjet. Obraz běží na displeji a rychlost jízdy určuje jeho vlastní pohyb.
Pro člověka, kterého po nemoci unaví i krátká procházka, může být podobný způsob cvičení příjemnější než sledování minut na hodinách. Platí totiž, že právě chuť k pohybu je při zotavování důležitá.
Starším lidem často stačí několik dnů na lůžku, aby zeslábli. Po propuštění pak mohou mít potíže s chůzí po schodech, oblékáním nebo přípravou jídla. Cílem rehabilitace proto bývá vrátit jim co nejvíce samostatnosti, aby návrat domů vůbec zvládli. V rámci této rekonvalescence mohou dobře posloužit již zmíněné moderní technologie.
Na kole z Dánska až do Paříže
Virtuální cyklistiku si vyzkoušeli kupříkladu pacienti v Dánsku. Po hospitalizaci kvůli zhoršení chronické obstrukční plicní nemoci dostali domů šlapací přístroj s tabletem. Na obrazovce sledovali natočenou trasu z Aalborgu do Paříže a mohli porovnávat svůj postup s dalšími účastníky.
Do studie zveřejněné v květnu se zapojilo 40 lidí. Po roce se u skupiny s virtuální cyklistikou neprokázalo výraznější zlepšení fyzické výkonnosti ani funkce plic oproti běžné péči, účastníci však lépe hodnotili své zdraví a schopnost pohybu.
Podobné technologie už mají místo i v českých nemocnicích. V pražské Nemocnici sv. Alžběty Na Slupi používají virtuální realitu při následné péči. Pacienti s brýlemi procvičují pohyb, paměť a soustředění. Od letošního léta jim dělá společnost také robot Robin. Jeho obrovskou výhodou je, že umí vést rozhovor, nabídnout hru nebo dechové cvičení.
V Přerově zase nemocnice AGEL v červnu představila nové rehabilitační pomůcky, jmenovitě robotickou rukavici pro rozhýbání prstů a přístroj pro nácvik chůze s odlehčením těla. Přibyla i virtuální realita, v níž pacient plní pohybové úkoly. Pomoci může mimo jiné lidem po mozkové příhodě nebo operaci kloubů. Namátkou může jít o schopnost udržet hrnek či zapnout knoflík.
Brýle klasické cvičení nepřekonaly
Otázkou zůstává, zda moderní vybavení přináší i lepší výsledky. Odpověď hledali kromě jiných i španělští lékaři u 156 hospitalizovaných seniorů, kterým v průměru bylo přes 86 let. Někteří absolvovali běžný rehabilitační program, další cvičili s využitím virtuální reality a ostatním se dostalo standardní péče.
Podle říjnové studie v odborném časopise Age and Ageing dopadlo při hodnocení tělesné výkonnosti nejlépe klasické cvičení. Obě aktivně cvičící skupiny si však oproti běžné péči polepšily v testech paměti a dalších poznávacích schopností.
Za zmínku stojí také říjnový pokus na jednotce intenzivní péče ve Francii. Pacienti tam šlapali na cvičebním přístroji jednou s virtuální realitou a podruhé bez ní. S virtuálním prostředím měli větší motivaci a cvičení je více vtáhlo.
