Dřívější důchod pro náročné profese: Jurečka předložil nový návrh, má jít jen o 9000 lidí

Ministr Marian Jurečka předložil inovovaný návrh zákona, který umožní lidem pracujícím v náročných profesích odcházet bez sankcí dříve do důchodu. Oproti původní verzi ale výrazně omezil množství pracovníků, kterých se to bude týkat, půjde pouze o jednotky tisíc lidí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do připomínkového řízení nový návrh zákona, který řeší dřívější důchody pro náročné profese. Fakticky vychází z dřívějšího návrhu, který prosazovala předchozí ministryně Jana Maláčová, ale výčet profesí je v něm výrazně redukován.

Podle návrhu bude lidem důchodový věk snížen podle doby, jakou pracovali v náročných profesích. Za každých 184 odpracovaných směn se důchodový věk sníží o 1 měsíc, což zjednodušeně znamená snížení věku o 1 rok za každých 10 let v náročné profesi. Znamená to, že lidé budou moci jít do důchodu dříve, aniž by jim hrozil nižší důchod.

Pouze čtvrtá kategorie

Nová úprava nicméně počítá pouze s profesemi zařazenými do 4. kategorie, což nyní představuje asi 2 100 lidí, tedy 0,2 % zaměstnanců. Jde o významnou změnu oproti původní variantě, kterou navrhovala ministryně Maláčová a která vycházela z návrhů důchodové komise vedené ekonomkou Danuší Nerudovou, kdy se počítalo také s profesemi ve 3. kategorii. Podle odborných podkladů důchodové komise by se zahrnutí 3. kategorie týkalo přibližně 416 000 lidí, dle aktuálního návrhu by mělo jít jen o jednotky tisíc.

Nově pak budou navíc zahrnuti budou záchranáři a výjezdoví lékaři v záchranné službě, záchranáři horské služby a operátoři zdravotnických středisek.

„O zařazení prací do čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (jedná se o cca 2 100 osob). Tento okruh osob bude ještě rozšířen o uvedené záchranáře (předpoklad je 6 500 osob). Odhaduje se, že se bude jednat celkem o cca 8 až 9 tisíc osob vykonávajících v rámci roku tyto náročné profese,“ píše ministerstvo v důvodové zprávě návrhu.

Dodatek pro záchranáře

Zařazením záchranářů ministerstvo řeší chybu, která vznikla při prosazení dřívějších důchodů pro lidi pracující ve složkách integrovaného záchranného systému (IZS). Politici tuto změnu prosadili v loňském roce a dřívější důchody měli získat třeba i hasiči, policisté a další pracovníci IZS. Kvůli nevhodné formulaci zákona ale hrozilo, že žádosti o dřívější důchody budou zamítány.

Nyní ministerstvo chybu ve svém návrhu opravuje, ale ponechává pouze záchranáře. Hasiči a ostatní složky IZS dřívější důchod v případě schválení návrhu nezískají.

O jaké profese půjde?

Kdo by tedy měl vedle záchranářů získat nárok na dřívější důchod? Podklady důchodové komise profesorky Nerudové zmiňují například tyto profese:

• Obsluha důlních zařízení (včetně horníků)
• Svářeči, řezači plamenem a páječi
• Modeláři, formíři, jádraři a slévači ve slévárnách
• Brusiči, leštiči a ostřiči nástrojů a kovů
• Kvalitáři a testovači výrobků, laboranti (kromě potravin a nápojů)
• Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb
• Obsluha zařízení na zpracování kovů
• Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě
• Ostatní řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby
• Kováři

Může jít také o další profese, rozhodující je zařazení do 4. kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. O něm rozhoduje zaměstnavatel podle toho, jaký má práce vliv na zdraví.

Práce až od roku 2001

Počítat by se měly všechny náročné práce 4. kategorie od roku 2001. Dřívější práce nebudou brány v potaz, protože tehdy ještě neexistoval zákon o ochraně veřejného zdraví, podle kterého se pracovní kategorie určují. V některých případech ale může vzniknout problém s dokládáním náročné práce, protože zaměstnavatelé mají ve většině případů povinnost evidovat tuto práci pouze 10 let.

„Lze odhadovat, že u části zaměstnavatelů již tyto údaje po uplynutí uschovací lhůty k dispozici nebudou, na druhé straně je z hlediska naplnění záměru navrhované právní úpravy považováno za účelné využít tyto údaje beze zbytku pro důchodové nároky zaměstnanců těch zaměstnavatelů, u nichž objektivně k dispozici jsou,“ konstatuje důvodová zpráva.

Jinými slovy, může se stát, že někdo pracoval například jako svářeč od roku 2001 do roku 2011, ale zaměstnavatel již evidenci o zařazení práce do 4. kategorie nemá, takže se tato práce počítat nebude. Pokud se ale evidence dohledá, bude se mu počítat vše od roku 2001.

Podle návrhu zákona by také měli zaměstnavatelé za své zaměstnance v náročných profesích platit vyšší důchodové pojištění. „Pokud zaměstnavatel těží z výnosů jakékoli práce, nese v takovém případě finanční náklady na zaměstnance. Práce v náročné profesi, která bude odůvodňovat dřívější odchod do starobního důchodu, bude navíc spojena se zvýšenými náklady na výplatu důchodů, na kterých se musí zaměstnavatel alespoň částečně také podílet,“ stojí ve zprávě k návrhu. Dle návrhu by ze začátku mělo být pojištění navýšeno o 2 %, později se postupně zvýší až o 5 %.

Běží připomínkové řízení

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje, že dřívější důchody pro pracovníky by měly začít platit od července 2023. Návrh je nyní v takzvaném připomínkovém řízení, v rámci něhož mohou až do poloviny května další ministerstva, úřady, orgány a zájmové skupiny posílat připomínky. Na základě připomínek resort ministra Mariana Jurečky připraví finální verzi, kterou poté musí schválit vláda a parlament a nakonec podepsat prezident.

Dřívější důchody pro náročné profese jsou jedním ze slibu vlády Petra Fialy, které obsahuje programové prohlášení vlády. Změna má být součástí rozsáhlejších změn v oblasti důchodového systému, které chce Jurečka postupně představit. Důchodová reforma, na které již začal pracovat speciální tým, má být představena do konce příštího roku.

Foto: Adobe Stock