Češi pracují déle než většina Evropy. Ani 38 let v práci jim vysoký důchod nezaručí
Češi tráví v práci stále větší část života. Nová data Eurostatu ukazují, že průměrný obyvatel Česka stráví na trhu práce 38,1 roku, což je více, než činí průměr Evropské unie. Přesto delší pracovní život sám o sobě neznamená vyšší mzdy ani výrazně lepší důchod. O jeho výši totiž rozhoduje mnohem více faktorů, než jen počet odpracovaných let.
Sledovat v Google Zprávách
Češi pracují déle než většina Evropanů, ale vyšší počet odpracovaných let automaticky nezaručuje vyšší starobní důchod. Rozhodující roli hrají také výše příjmů a odvody na sociální pojištění.
V práci strávíme více než 38 let
Podle nejnovějších údajů Eurostatu dosáhla očekávaná délka pracovního života v České republice v roce 2025 celkem 38,1 roku. To je o šest desetin roku více, než činí průměr Evropské unie. Za jediný rok se navíc tento ukazatel zvýšil o dalších šest měsíců, zatímco unijní průměr vzrostl jen o tři měsíce.
Ještě výraznější je pohled do minulosti. Zatímco v roce 2000 připadala na průměrného Čecha očekávaná pracovní kariéra dlouhá 33,6 roku, za posledních pětadvacet let se prodloužila o 4,5 roku. To znamená, že dnešní lidé tráví zaměstnáním podstatně větší část života než před čtvrt stoletím.
Delší pracovní život ale neznamená automaticky vyšší důchod
Mohlo by se zdát, že když lidé pracují déle, musí se to projevit i na jejich penzi. Ve skutečnosti je však situace složitější.
Výše starobního důchodu se odvíjí především od získané doby důchodového pojištění a výše celoživotních příjmů, z nichž bylo odváděno pojistné. Delší pracovní kariéra může důchod zvýšit, pokud je spojena s pravidelnými odvody a odpovídajícími výdělky. Sama o sobě ale vyšší penzi nezaručí.
Podobně je to také s výplatami. Delší doba strávená v zaměstnání automaticky neznamená, že lidé vydělají více, než pracovníci v jiných evropských zemích.
Proč Češi pracují déle?
Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje, že za prodlužováním pracovního života stojí více důvodů. Patří mezi ně zlepšující se zdravotní stav populace, vyšší zaměstnanost i skutečnost, že lidé zůstávají ekonomicky aktivní do vyššího věku, než bylo zvykem dříve. Výrazně se prodloužila také očekávaná pracovní kariéra žen.
Zároveň připomíná, že delší pracovní život není pouze českou zvláštností. Tento trend je patrný napříč Evropou a souvisí mimo jiné se stárnutím populace i postupným prodlužováním věku odchodu do důchodu v řadě států.
V některých zemích lidé pracují ještě déle
Přestože si Česká republika vede nad evropským průměrem, na špičku stále nedosahuje. Nejdelší očekávanou pracovní kariéru mají podle Eurostatu obyvatelé Nizozemska (43,8 roku).
Následuje Švédsko (43,0 roku), Dánsko (42,5 roku), Estonsko (41,4 roku), Irsko (40,4 roku), Německo (40,0 roku) a Finsko (39,8 roku). Na opačném konci žebříčku stojí Rumunsko (32,7 roku), Itálie (32,8 roku) a Bulharsko (34,8 roku).
Nejvíce se prodloužil pracovní život žen
Za výrazným růstem očekávané délky pracovního života stojí podle ekonoma Lukáše Kovandy především vyšší zaměstnanost žen. Zatímco v roce 2000 připadala na české ženy průměrná pracovní kariéra dlouhá 28,5 roku, dnes je to už 36,3 roku.
Za pětadvacet let se tak prodloužila o téměř osm let. U mužů činí očekávaná délka pracovního života 39,8 roku, což představuje nárůst přibližně o jeden rok.
Významnou roli podle ekonomů sehrál také postupný růst důchodového věku, vyšší zapojení žen do pracovního trhu i skutečnost, že lidé zůstávají ekonomicky aktivní déle než v minulosti. Právě tyto faktory stojí za tím, že se očekávaná délka pracovního života v Česku za posledních 25 let prodloužila o 4,5 roku.
Co z toho plyne pro budoucí důchodce
Samotný počet odpracovaných let je jen jednou částí celé skládačky. Pro budoucí výši starobního důchodu bude i nadále rozhodující, jak dlouho byl člověk důchodově pojištěný, jaké měl během života příjmy a kolik odváděl na sociálním pojištění.
S prodlužující se délkou života lze navíc očekávat, že tento vývoj bude pokračovat i v dalších letech a budoucí důchodci budou v zaměstnání pravděpodobně trávit stále větší část svého života než generace před nimi.
