Dagmar Havlová je výší svého důchodu zklamaná. Finanční nouzí ale rozhodně netrpí, žije ve vile za 150 milionů

Dagmar Havlovou mrzí, jak se jí do důchodu promítla léta strávená po boku Václava Havla. Jako první dáma se věnovala reprezentaci země, toto období však podle jejích slov zůstalo při výpočtu penze stranou. „Rozhodující léta mi nebyla započtena do důchodu,“ uvedla tehdy Havlová.

Dagmar Havlová.
i
Foto: Profimedia
Dagmar Havlová.

Důchodová pravidla jsou jasně daná. Zároveň jsou ale tvrdá a nekompromisní. Své o tom ví i Dagmar Havlová, ačkoliv jako bývalá první dáma má k dispozici značný majetek. Žije ve vile na pražské Ořechovce, jejíž hodnota se odhaduje až na 150 milionů korun.

K tématu důchodu se bývalá první dáma vyjádřila už v roce 2024, kdy se řešilo finanční zajištění manželky prezidenta. Ohradila se tehdy proti zprávám, že za své působení na Pražském hradě požadovala odměnu.

Herečka Dagmar Havlová.
i
Foto: Profimedia

Havlová zdůraznila, že nic takového podle ní nebyla pravda. Připomněla také, že výdaje na reprezentaci v Česku i zahraničí nebo na bydlení hradili s manželem z vlastních peněz.

Za Václava Havla se provdala v lednu 1997 a následujících šest let ho jako první dáma doprovázela při oficiálních návštěvách a dalších akcích. Vedle toho se věnovala charitě. Právě období do konce Havlova prezidentského mandátu v roce 2003 dnes zmiňuje v souvislosti se svým důchodem.

Za roky na Hradě žádnou mzdu

Při pohledu do minulosti je možné zmínit, že za své působení na Pražském hradě Havlová tehdy žádný plat jako zaměstnankyně prezidentské kanceláře nepobírala.

A právě to může mít na výši důchodu vliv. Pokud člověk několik let nepracuje, neodvádí důchodové pojištění a dané období se mu nezapočítá jiným způsobem, může později dostávat nižší penzi.

Podobnou situaci řeší kupříkladu lidé, kteří na čas přeruší zaměstnání kvůli péči o rodinu. Záleží přitom na tom, zda stát takovou dobu uznává pro důchod. U Havlové ovšem neznáme úplný průběh pojištění ani výši přiznaného důchodu. Nedá se proto spočítat, o kolik korun měsíčně přišla.

Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) záleží při výpočtu starobního důchodu především na získané době pojištění a dřívějších výdělcích. Na druhou stranu platí, že její dlouholetá herecká práce a léta na Hradě jsou z hlediska důchodových pravidel dvě různé věci.

Dům s Havlovým příběhem

Dagmar Havlová už dlouhá léta žije ve vile na pražské Ořechovce, kterou Václav Havel koupil v roce 1993 ještě se svou první manželkou Olgou. Dům následně prošel rozsáhlou rekonstrukcí, na níž se podíleli jmenovitě architekt Petr Malinský a designér Bořek Šípek. Na pozemku přibyl také bazén.

Dnes patří vila k velmi cenným pražským nemovitostem. Podle květnového článku serveru Kapitalio se její hodnota odhaduje na 100 až 150 milionů korun. Realitní expert Dušan Měchura při odhadu zohlednil především její polohu, stav a historii.

Vedle vily na Ořechovce má Dagmar Havlová podle zveřejněných informací také byt na pražských Vinohradech. Pořídila si ho v roce 2021 v Mánesově ulici a za přibližně sto metrů čtverečních měla zaplatit téměř 17 milionů korun. Jak byt v současnosti využívá, není známo.

A jaký nynější život Havlové na osobní i pracovní bázi? Ani ve 73 letech herectví zcela neopustila. Letos se objevila v komedii Bardotky po boku Evy Holubové a Pavlíny Pořízkové.

Už 5. listopadu má do kin vstoupit snímek Houpačky, kde hraje se Zuzanou Kronerovou. Mimo jiné se stále věnuje Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Ta letos v říjnu naposledy udělila svou tradiční cenu, namátkou ji v minulosti získali Umberto Eco či Eva Jiřičná.

author avatar
Jiří Lacina
Ekonom a novinář, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, působil mimo jiné v redakci iDNES.cz. Zaměřuje se především na důchodovou problematiku, osobní finance a sociální politiku. Ve svých článcích sleduje legislativní změny, důchodové reformy i ekonomické souvislosti stárnutí populace. Věnuje se výpočtům penzí, pravidlům důchodového pojištění a dopadům státních rozhodnutí na život seniorů. S využitím statistik, odborných analýz a konkrétních příkladů přibližuje čtenářům fungování důchodového systému i širší ekonomické souvislosti. Zajímá ho ale i aktuální společenské dění a praktické otázky každodenního života ve vyšším věku.

Více k tématu