Důchodcovská inflace: Vysvětlení, jak se liší a ovlivňuje valorizaci

Při valorizaci důchodů se nově zohledňuje pouze inflace důchodců, již neprobíhá srovnání s inflací běžné populace. Rozdíl je v tom, že některé položky při zkoumání cen mají odlišnou váhu nebo se vůbec nezohledňují, protože důchodci tyto výdaje nemají. Podívejte se na podrobnější vysvětlení.

Při výpočtu řádné valorizace důchodů hrají roli tři ukazatele: průměrná mzda, růst reálných mezd a inflace domácností důchodců.

Základní výměra je vždy stanovena tak, že tvoří 10 % průměrné mzdy v zemi, každý rok se zvyšuje a klesnout nemůže. Procentní výměra se vždy zvyšuje o součet důchodcovské inflace a třetiny růstu reálných mezd.

Před změnami, které vláda schválila v roce 2023, platilo, že se počítá polovina růstu reálných mezd a také se zohledňovala i běžná inflace. Konkrétně se vždy porovnala inflace běžných domácností a důchodcovská inflace a při výpočtu valorizace se využila vyšší hodnota.

Běžná inflace a důchodcovská inflace se zpravidla liší o nízké desetiny procenta. Například v únoru 2025 byla běžná meziměsíční inflace 0,2 % a důchodcovská 0,1 %. V lednu 2025 byla běžná inflace 1,3 % a důchodcovská 1,7 %.

Při výpočtu valorizace důchodů v lednu 2026 bude hrát roli součet meziměsíční inflace od července 2024 do června 2025. Zatím součet do konce února činí u důchodců 2,3 % a u běžných domácností je to 2,2 %. Více se valorizaci 2026 věnuje tento článek.

Inflace důchodců

V čem je důchodcovská inflace specifická a v čem se liší? Rozdíl je v různé váze některých položek, které hrají roli při výpočtu.

„Index životní úrovně domácností důchodců se od úhrnného indexu liší především váhovým schématem. Váha některých položek je ve spotřebním koši důchodců nulová dle údajů statistiky rodinných účtů,“ vysvětlil pro České důchody Pavel Hortig z Českého statistického úřadu.

Zásadní rozdíl je v tom, že některé výdajové položky, které má běžná domácnost (zpravidla s dětmi), se vůbec nepočítají a mají tedy nulovou váhu. Naopak roste váha jiných výdajových položek.

Položky, které se u důchodců vůbec nepočítají (mají nulovou váhu), jsou následující:

• Náklady na pořízení, rekonstrukci a údržbu vlastního bydlení.
• Úhrady v mateřské školce.
• Školné na soukromém gymnáziu nebo v soukromé střední škole.
• Pomaturitní studium.
• Poplatek za přijímací řízení na vysokou školu.
• Školné na vyšší odborné škole, na veřejné vysoké škole nebo na soukromé vysoké škole.
• Obědy ve školní jídelně.
• Obědy a svačiny v mateřské škole.
• Ubytování v internátě.
• Dětský kočárek a dětská autosedačka.
• Úhrada za dětské jesle.

Odlišné váhy výdajů

Jiné položky zase mohou mít vyšší váhu, protože důchodci za konkrétní věci utrácejí více peněz. Příkladem mohou být výdaje za léky.

„Domácnosti důchodců mají spotřební koš jiný než domácnosti celkem, kam patří mimo jiné i domácnosti mladých jednotlivců nebo domácnosti s dětmi. Je zřejmé, že některé položky domácnosti důchodců nekupují, například chybí platby za zájmové kroužky, sportovní aktivity, méně se platí za kulturu a dovolené. Naopak domácnosti důchodců mají oproti ostatním domácnostem ve spotřebním koši větší zastoupení položek, jako jsou například léky nebo platby za bydlení a energie,“ uvádí Český statistický úřad v materiálu k příjmům a výdajům seniorů.

Takto se liší váhy jednotlivých výdajů pro běžné a důchodcovské domácnosti:

Na webu Českého statistického úřadu je zveřejněná i metodická příručka, která popisuje, jak se inflace počítá, u kterých položek se sledují ceny a jaké mají jednotlivé oblasti váhy. Při počítání inflace se nezohledňují výdaje v zahraničí a dále útrata za drogy, prostituci, hazardní hry a životní pojištění.

Domácnost důchodců je pak definována takto: „Domácnosti bez ekonomicky aktivních členů, tj. domácnost s osobou v čele, která pobírala jakýkoliv důchod (kromě sirotčího) nebo osoba v důchodovém věku, která neměla nárok na žádný druh důchodu, a která zároveň nepracovala buď vůbec anebo měla její pracovní činnost pouze omezený rozsah, a zároveň žádná z dalších osob v domácnosti nebyla pracující.“