Pálení žáhy, nadýmání a zácpa po šedesátce nejsou banalita: Lékaři varují před tichým poškozením jícnu
S věkem se mění fungování trávicího systému. Lékaři vysvětlují, proč se u seniorů častěji objevují pálení žáhy, nadýmání nebo zácpa a které příznaky už není vhodné přehlížet.
Sledovat v Google Zprávách
S přibývajícím věkem se trávení zpomaluje a organismus hůře zvládá zpracování potravy. U seniorů proto bývá častější pocit plnosti po jídle, návrat žaludečních kyselin do jícnu, nadýmání i potíže se stolicí. Lékaři ze IV. Interní kliniky 1. LF UK a VFN pro České důchody upozorňují, že nejde většinou o jednu příčinu, ale o souhrn více změn v těle.
„Dochází ke zpomalení pohybu orgánů a jícen a žaludek ztrácejí sílu a elasticitu. To způsobuje potíže s polykáním a usnadňuje návrat žaludečních kyselin z žaludku do jícnu. Podobný proces probíhá i u tenkého a tlustého střeva, kdy se oslabí vyprazdňovací reflex a vznikne chronická zácpa,“ vysvětlil pro České důchody MUDr. Tomislav Švestka, CSc. S věkem podle něj dochází k úbytku nervových buněk i změnám ve svalovině trávicího traktu. Potrava proto postupuje zažívacím systémem pomaleji než v mladším věku.
Pálení žáhy není jen důsledkem těžké večeře
Zatímco v mladším věku bývá pálení žáhy často spojeno s přejedením nebo nevhodným jídelníčkem, u seniorů bývají příčiny složitější. „Pálení žáhy u seniorů vzniká oslabením funkce dolního jícnového svěrače, sníženou produkcí slin, užíváním některých léků anebo přítomností hiátové kýly,“ říká MUDr. Švestka.
Právě brániční kýla se podle gastroenterologů objevuje u starších lidí poměrně často. Část žaludku se při ní posouvá nad bránici, čímž se naruší přirozená bariéra mezi žaludkem a jícnem. Zajímavé je, že u seniorů nemusí být obtíže výrazné. Přesto může být sliznice jícnu již významně poškozená.
„U seniorů jsou mnohdy obtíže minimální, ale kontrastují s pokročilým slizničním poškozením. Proto by senioři již při mírných obtížích měli být vždy vyšetřeni,“ upozorňuje lékař. Potíže mohou zhoršovat také některé běžně užívané léky na vysoký krevní tlak nebo dlouhodobé užívání protizánětlivých léků proti bolesti.
Nadýmání souvisí i se změnami střevních bakterií
Nadýmání bývá často připisováno luštěninám nebo některým druhům zeleniny. Ve vyšším věku ale hrají významnou roli také změny střevního mikrobiomu. S přibývajícími roky ubývá prospěšných bakterií, které pomáhají s trávením a udržují střevní prostředí v rovnováze. Naopak se zvyšuje riziko přemnožení některých bakterií, které mohou způsobovat zažívací obtíže
„Ubývá prospěšných bakterií, a naopak roste náchylnost k tzv. bakteriálnímu přerůstání nevhodných bakterií v tenkém střevě. To se projeví nadýmáním, bolestmi břicha a horším trávením tuků,“ vysvětluje MUDr. Švestka.
Problémem může být i postupný pokles enzymu laktázy. Lidé, kteří celý život bez problémů pili mléko, tak mohou být překvapení, když se u nich po jeho konzumaci objeví plynatost, křeče nebo průjem.
K nadýmání přispívá také horší stav chrupu. Starší lidé často přecházejí na měkčí stravu bohatou na pečivo, kaše nebo těstoviny, které mohou tvorbu plynů dále podporovat.
Zácpa postihuje až třetinu seniorů
Jedním z nejčastějších problémů vyššího věku je chronická zácpa. Podle lékařů se s ní potýká téměř třetina seniorů. Důvodů bývá několik najednou. Střeva pracují pomaleji, oslabuje se reflex vyprázdnění, ubývá pohybu a mnoho starších lidí přijímá méně tekutin než jejich tělo potřebuje.
Významnou roli hrají také léky. „Zácpa je velmi častým nežádoucím účinkem mnoha léčiv. Příčinou mohou být například silná analgetika (opiáty), některé léky na vysoký krevní tlak, antidepresiva či léky k doplnění zásob železa. Průjem může být naopak způsoben např. lékem na cukrovku,“ uvedl pro České důchody MUDr. Petr Hrabák z IV. Interní kliniky 1. LF UK a VFN.
Přestože bývá zácpa podceňována, její dlouhodobé přehlížení vede k vážnějším komplikacím. Lékaři upozorňují například na vznik hemeroidů, trhlin konečníku nebo nebezpečné zaklínění stolice, které může vyžadovat akutní lékařský zásah.
Velký význam mají tekutiny i psychická pohoda
Mnoho seniorů nepije dostatek tekutin jednoduše proto, že s věkem slábne pocit žízně. Přitom právě nedostatečný příjem tekutin patří mezi hlavní faktory zhoršující zácpu.
„Senior by měl většinou vypít kolem 1,5 až 2 litrů tekutin denně, pokud nemá kvůli nemocem srdce či ledvin příjem omezen lékařem. Tekutiny je nutné podávat cíleně v malých dávkách po celý den, protože u seniorů nelze spoléhat na přirozený pocit žízně,“ doporučuje MUDr. Hrabák.
Na zažívání má vliv také psychika. Dlouhodobý stres, úzkost nebo osamělost mohou vést ke zhoršení chuti k jídlu, zanedbání pitného režimu a následně i k problémům s vyprazdňováním.
Kdy nečekat a vyhledat lékaře
Trávicí obtíže ve vyšším věku bývají běžné, některé příznaky ale vyžadují rychlé vyšetření. „Okamžitě k lékaři by měl senior jít při krvi ve stolici, černé stolici, výrazném nechtěném hubnutí, silných bolestech břicha, zvracení nebo dlouhodobé změně vyprazdňování,“ upozorňuje MUDr. Hrabák.
Varovným signálem jsou také dlouhodobé změny vyprazdňování, problémy s polykáním nebo vzniklá chudokrevnost. Právě včasné vyšetření může odhalit onemocnění v době, kdy je léčba nejúčinnější.
