Mnozí senioři radši méně pijí, aby nemuseli na toaletu. Mohou si tím ale přivodit vážné zdravotní problémy
Správný pitný režim je důležitý pro celkové zdraví. Dostatečný příjem tekutin zajišťuje látkovou výměnu a pomáhá z těla vylučovat odpadní látky. Dehydratací jsou ohroženi zejména senioři, protože s přibývajícím věkem se pocit žízně snižuje. Důvodů, proč starší lidé méně pijí, je však více. Pravidelné doplňování tekutin není radno podceňovat, neboť pomáhá předcházet řadě zdravotních problémů.
Lidské tělo se s věkem mění. Ve vyšším věku už nejsou ledviny tak výkonné a nedokážou tak dobře zadržovat vodu. Zároveň ubývá svalová hmota, která vodu uchovává, a organismus je proto více ohrožen dehydratací.
Dehydratace u seniorů nastupuje tiše. Člověk si většinou ničeho nevšimne, dokud se situace výrazně nezhorší. Na vině mohou být také některé užívané léky, například diuretika, které mohou vylučování vody z těla urychlovat.
Starší lidé mají nejen menší potřebu pít, ale také záměrně pijí méně, než by měli. Často mají obavu z nechtěného úniku moči nebo častých návštěv toalety, hlavně v noci nebo při cestování. Jenže snížení příjmu tekutin může paradoxně vést k vyšší pravděpodobnosti úniku moči, protože hustší moč více dráždí močové cesty.
Příjem tekutin mohou snižovat i některé zdravotní potíže. Například při angíně může člověk odmítat pít, neboť mu výrazné bolesti v krku ztěžují polykání. Kvůli horší paměti nebo počínající demenci mohou lidé v pokročilém věku zapomínat pít. Nízký příjem tekutin bývá také následkem omezené pohyblivosti seniorů, pro které může být kvůli problémům s chůzí obtížné dojít si pro sklenici vody.
Příznaky dehydratace u seniorů
K nejčastějším příznakům dehydratace u seniorů patří únava, zmatenost, dezorientace, bolest hlavy, suchost v ústech a na rtech, tmavá moč se silným zápachem, závratě při vstávání a pokles krevního tlaku. Tyto příznaky se snadno zamění za „normální stáří“ nebo projevy demence. Často přitom stačí jen doplnit tekutiny.
Jedním z ukazatelů nedostatku tekutin je tmavá moč. Dostatečně hydratovaný člověk má moč obvykle světle žlutou. Tmavě žlutá nebo oranžová barva může být varovným signálem.
Co je vhodné pít a co raději omezit
Ne všechny nápoje přinášejí našemu tělu stejný užitek. Základem pitného režimu by měla být voda. Podle zdravotnického portálu MinisterstvoZdravotnictvi.cz je kohoutková voda v Česku na většině míst kvalitní, pravidelně kontrolovaná a levná. Vhodná je také balená pramenitá nebo kojenecká voda. U ostatních nápojů záleží na jejich druhu:
- neslazené čaje – bylinné i ovocné čaje jsou vhodnou součástí pitného režimu; bylinné čaje je však lepší střídat a nepít dlouhodobě jen jeden druh;
- minerální vody – silně mineralizované vody je rozumné střídat s méně mineralizovanými, zejména kvůli možnému vyššímu obsahu sodíku;
- káva a černý čaj – oba nápoje se do pitného režimu mohou započítávat, ale kvůli obsaženému kofeinu by se mělo hlídat jejich množství a nepít je v pozdních hodinách, aby nenarušovaly spánek;
- mléko – jde spíše o potravinu než nápoj, ale tekutiny dodává také;
- ovocné džusy – obsahují hodně cukru, a proto je vhodné ředit je vodou;
- slazené limonády a energetické nápoje – kvůli vysokému obsahu cukru by měly být spíše výjimkou;
- alkohol – do pitného režimu nepatří, protože zvyšuje vylučování moči a může přispívat k odvodnění organismu.

Voda vždy na dosah
Doporučený denní příjem tekutin u seniorů je 1,3 až 1,5 litru. V létě je vhodné ho zvýšit alespoň na 2 litry denně. Potřeba se ale může u jednotlivců výrazně lišit – závisí na pohybové aktivitě seniora, přítomnosti některých příznaků (horečka, průjem či zvracení), užívání některých léků (diuretika, projímadla) nebo na okolní teplotě.
Sklenici s vodou by měli mít starší lidé vždy na dosah, například na nočním stolku nebo v obýváku u křesla. Lepší je pít menší množství průběžně během dne než vypít naráz třeba půl litru. Pokud senior nápoj odmítá, může pomoci vyměnit hrneček za sklenici s brčkem.
Zdroj: www.ministrerstvozdravotnictvi.cz, www.domacipece24.cz
Sledovat v Google Zprávách