Cholesterol lze snížit i bez léků: Samotná změna jídelníčku ale nemusí stačit
Cholesterol lze částečně snížit změnou jídelníčku, pohybem, hubnutím a omezením kouření či alkoholu. U vysokého rizika, že cholesterol negativně ovlivňuje i fungování životně důležitých orgánů, změna životosprávy nestačí.
Sledovat v Google Zprávách
Zvýšený cholesterol nemusí automaticky znamenat doživotní užívání léků. Změna jídelníčku, pravidelný pohyb nebo úbytek nadbytečných kilogramů mohou hodnoty testů zlepšit. U některých lidí ale samotná životospráva nestačí a odkládání léčby může zbytečně zvyšovat riziko infarktu nebo mrtvice.
Cholesterol sám o sobě není škodlivá látka, kterou by tělo nepotřebovalo. Organismus ho využívá například při tvorbě buněčných membrán a některých hormonů. Problém nastává tehdy, když je v krvi příliš mnoho částic, které cholesterol přenášejí, zejména LDL cholesterolu.
Právě proto není při hodnocení výsledků rozhodující pouze číslo celkového cholesterolu. Lékař sleduje také LDL a HDL hodnoty, triglyceridy a celkové kardiovaskulární riziko. Stejná hodnota LDL může znamenat jinou léčbu u zdravého člověka a jinou u člověka po infarktu.
Rozdíl mezi LDL a HDL cholesterolem
LDL cholesterol se mnohdy označuje jako „špatný“, protože při jeho nadbytku se cholesterol ukládá do cévní stěny a podílí se na vzniku aterosklerózy, což je kornatění tepen. To nakonec vede k jejich zúžení, čímž se krev začne obtížněji dostávat do srdce a dalších orgánů, což může v nejhorším případě vyústit v anginu pectoris nebo infarkt. HDL cholesterol naopak pomáhá odvádět LDL cholesterol z krve zpět do jater, kde se rozloží a opustí tělo stolicí.
„Odstraňování přebytečného cholesterolu není jediná práce, kterou HDL má. Působí také protizánětlivě a chrání buňky před oxidativním stresem. V neposlední řadě hraje roli v prevenci před krevními sraženinami,” vysvětluje Damien Denimal z Centra translační a molekulární medicíny ve francouzském Dijonu pro Unilabs v roce 2024.
Pro orientaci NZIP ve svém přehledu o cholesterolovém profilu ukazuje, že u zdravých lidí se za žádoucí hodnotu LDL považuje 3 mmol/l a méně. U lidí s vyšším rizikem – jako je cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita, prodělaného srdečního infarktu, mrtvice či poškozené orgány, se ideální hodnota pohybuje od 2,6-1 mmol/l.
Jídelníček jako základní nástroj
Při snaze snížit hodnoty LDL cholesterolu bez léků má smysl se zaměřit na skladbu tuků. Nejde o to je odstranit z jídelníčku úplně, ale nahradit nasycené tuky nenasycenými. Prakticky to znamená omezit například máslo, sádlo, tučné maso, uzeniny, smetanu, tučné sýry a další. Místo nich je potřeba konzumovat spíše rostlinné oleje, ořechy, semena, ryby a další potraviny s nenasycenými tuky.
Význam má také vláknina, zejména její rozpustná část. Patří sem například oves, luštěniny, některé druhy ovoce (jablka, hrušky, banány, broskve, bobulovité ovoce), brokolice, mrkev, sladké brambory a kukuřice.
Studie na NZIP o velké metaanalýze 181 randomizovaných studií z roku 2023, která zahrnula 14 505 účastníků zjistila, že rozpustná vláknina snižuje LDL cholesterol průměrně o 8,28 mg/dL. Každých 5 gramů rozpustné vlákniny denně přitom vedlo k dalšímu poklesu LDL o 5,57 mg/dL.
Pohyb a hubnutí nejsou jen otřepané fráze
Pravidelná fyzická aktivita nepůsobí pouze na formování postavy a hubnutí. Metaanalýza 148 randomizovaných studií publikovaná na NZIP v roce 2024. která zahrnula 8 673 účastníků, zjistila po pohybovém tréninku průměrný pokles LDL cholesterolu o 7,22 mg/dL. Současně se mírně zvýšil HDL cholesterol a klesly hodnoty triglyceridů o 8,01 mg/dL.
Pro běžného člověka není nutné začínat s náročným sportem. Význam má pravidelná svižnější chůze, jízda na kole, plavání nebo jiná aktivita odpovídající zdravotnímu stavu.
Velkým rizikem je kouření a konzumace alkoholu. Tabák poškozuje cévy a významně zvyšuje kardiovaskulární riziko. American Heart Association na svém webu otevřeně varuje, před tímto rizikem. „Kouření přímo zhoršuje váš cholesterolový profil v mnoha ohledech. Snižuje HDL (dobrý) cholesterol, zvyšuje triglyceridy a zvyšuje hladinu LDL (špatného) cholesterolu tím, že urychluje proces ucpávání tepen. Tyto účinky začínají brzy, projevují se i u mladých kuřáků a týkají se nejen tradičních cigaret.“
Podobně se chová i alkohol. Proto člověk, který alkohol nepije, by s tím raději ani neměl začínat. U lidí, kteří již alkohol pijí, je vhodné jeho množství omezovat.
Kdy už změna životního stylu nestačí
Pokud je LDL cholesterol výrazně zvýšený, je potřeba situaci řešit s lékařem. O dalším postupu nerozhoduje pouze samotná hodnota LDL, ale také celkové kardiovaskulární riziko pacienta. Ošetřující lékař může pacientovi předepsat léky na snížení LDL cholesterolu, nejčastěji statiny. Podle dosažených hodnot a celkového rizika lze léčbu doplnit například ezetimibem nebo dalšími moderními přípravky.
Léky by pacient neměl nikdy sám vysazovat, i v případě, kdy se cítí lépe. Vysoký cholesterol nebolí, ale jeho neléčení výrazně zvyšuje riziko infarktu nebo mrtvice.
Stejně důležité je dodržování pravidelných lékařských prohlídek a odebírání vzorků krve. Díky nim praktický lékař zjistí skutečný stav jater, cholesterolu a jiných změn. Případně může pacienta poslat na podrobnější krevní testy a podle nich zahájit léčbu, přeposlat pacienta k výživovému poradci, kardiologovi, a na další vyšetření.
„V rámci preventivních prohlídek se lipidogram provádí už při vstupní prohlídce u praktického lékaře pro dospělé, dále ve 25 a 30 letech a následně ve stanovených intervalech. Od 40 let se u nerizikových osob vyšetření opakuje každé dva roky,“ uvádí VZP ve svém přehledu z roku 2022. Pokud ale pacient trpí nadváhou, vysokým krevním tlakem, srdeční chorobou a jinými nemocemi, může ošetřující lékař nařídit častější kontroly.
