Ministryně Alena Schillerová: Dodržíme slib a důchody poskočí o 800 korun

Sledujeme, za co senioři utrácejí, a valorizace důchodu v roce 2021 bude reflektovat současné zdražování. Také o tom hovořila v rozhovoru pro České důchody ministryně financí Alena Schillerová. Podle ní by mohl průměrný důchod poskočit až na průměrných 15 270 korun. Vysvětlila také, proč se důchody nezvyšují všem stejně, a jak by se mohly snížit výrazné rozdíly v důchodech mužů a žen.

Zdroj: Facebook A. Schillerové
Ministryně financí Alena Schillerová

Máte už představu, jak se budou valorizovat důchody v roce 2021 a v následujících letech?

Životní situace seniorů nám není lhostejná a od počátku funkčního období této vlády usilujeme, a to aby se postupně zvyšovala. Díky úpravě valorizačního schématu, zvýšení základní výměry a mimořádnému zvýšení procentní výměry se v letech 2015 až 2020 průměrný měsíční důchod zvýšil téměř o 3000 korun. To je několikanásobně víc než v letech 2010 až 2014, kdy důchod vzrostl dohromady jen asi o 700 korun. Jistě si dovedete představit, jak to senioři vnímali v době, kdy průměrná valorizace nebyla 900 korun, ale například 49 korun jako v roce 2014.

Ale k vaší otázce. Valorizace není dána mou představou, ale zákonem. Závisí na inflaci a růstu průměrných mezd. A období, které je rozhodující, ještě běží. Nicméně už teď je jasné, že bude vyšší, než jsme předpokládali při sestavování střednědobého výhledu. Inflace nabrala tempo a ta se do valorizačního schématu promítá ze 100 %.

Jak tedy důchody v příštím roce porostou?

Podle aktuálních propočtů ministerstva financí vychází, že valorizace u průměrného starobního důchodu přesáhne 800 korun. Pro příští rok počítáme s tím, že dodržíme náš slib, že v roce 2021 bude průměrný důchod více než 15 000 korun měsíčně.

Důchod od 1. ledna příštího roku by měl dosáhnout částky cca 15 270 korun. Částka se ale bude ještě měnit, protože rozhodující pro stanovení výše valorizace bude index růstu spotřebitelských cen od července 2019 do konce června 2020.

„Důchody jsou nedotknutelné.“ Alena Schillerová popsala stárnutí Česka i představy o reformě

Řada seniorů nyní kvůli výraznému zdražování potravin může mít potíže finančně vyjít. Nebojíte se, že se jejich chudoba ještě prohloubí?

Valorizační mechanismus plně odráží vývoj spotřebitelských cen, včetně potravin a dalšího základního zboží a služeb. Sledují se dokonce dvě veličiny a to valorizace obecného spotřebitelského koše a specifického koše důchodců. Je to proto, že výdaje seniorů mají specifickou skladbu v některých položkách odlišnou od složení standardního koše. Pro valorizační vzorec se použije ta veličina, která je pro důchodce výhodnější, tedy ta vyšší.

Jak jsem již uvedla, valorizace vyšší růst cen na přelomu letošního a loňského roku bere v úvahu. Navíc díky mimořádným valorizacím nad rámec zákonných požadavků jsme seniorkám a seniorům v minulých letech výrazně pomohli zlepšit jejich životní situaci. Nehledě na to, že nyní začaly ceny řady zboží a služeb klesat, co se otevřela řada obchodů. Snaha přilákat zpět zákazníky, vyprázdnit sklady a začít prodávat nové zboží nyní vede k masovým výprodejům.

Naši čtenáři v diskusích často píšou, že valorizaci vnímají jako nespravedlivou, tedy že více se valorizují vyšší důchody. Proč se nemůže všem přidat stejně?

I já se s takovými dotazy setkávám, zejména od žen, které jsou v důchodu již mnoho let. Také proto naše vláda v loňském roce zvedla základní výměru důchodu z 9 % na 10 % průměrné mzdy, čímž pomohla právě lidem s nejnižšími důchody. A důchodcům ve věku 85 a více jsme zvýšili jejich důchody o 1 000 korun měsíčně. Připomínám, že ženy mezi nimi tvoří většinu.

Nominálně stejnou částkou nelze přidávat především proto, že poměrná zásluhová složka musí zůstat po celou dobu zachována, a to i s ohledem na nález Ústavního soudu z roku 2010, který na tento princip pojistného systému poukázal.

Ministryně financí Alena SchillerováZdroj: Facebook A. Schillerové

Jak vnímáte rozdíly v důchodech mužů a žen? Myslíte si, že by se v tomto ohledu mohlo něco změnit?

Průměrná výše důchodů je u žen obecně nižší než u mužů. Obvykle se udává, že tento rozdíl je okolo 2 400 korun. Rozdíl je větší u starších ročníků, postupně se snižuje. Je to vlivem změn ve vnímání rolí v práci i v rodině. Dnešní ženy jsou daleko sebevědomější, dokáží se prosadit a svět práce i rodiny se tomu přizpůsobují. A je to tak správně.

Pokud chceme konstruktivně srovnat nebo alespoň snížit mezeru v odměňování, musíme řešit ty faktory, které tento stav způsobují. Mezi hlavní důvody patří především nižší výdělek žen v pracovním věku, dřívější odchod žen do důchodu a menší soustředění na kariéru v důsledku péče o děti. Dlouhá mateřská dovolená a nedostatečná dostupnost předškolních zařízení snižuje plnohodnotné zapojení žen do trhu práce a zvyšuje rozdíly v odměňování mužů a žen.

Jednou z možností je podpora výstavby školek a jeslí a podpora většího zapojení mužů do péče o rodinu. Ostatně do poloviny roku 2024 máme implementovat směrnici o slaďování rodinného a pracovního života, která právě tento cíl sleduje.

Smutné srovnání: Čeští důchodci mají méně peněz než většina Evropanů

Podle srovnání Eurostatu patří Česko mezi šest zemí, kde po odchodu do důchodu dochází k největšímu propadu příjmů (hůře jsou na tom Estonsko, Lotyšsko, Litva, Malta a Bulharsko). Proč mají Češi stále ve srovnání s EU poměrně nízké důchody a kdy se to podaří změnit?

Mezinárodní srovnávání důchodů nemusí odrážet vždy reálný stav. Například důchody se u nás nedaní a důchodci neodvádějí pojistné ani na zdravotní pojištění. V jiných zemích je to obvyklé. Důchody pak nutně musí být vyšší, aby důchodci mohli zaplatit to, co u nás za ně hradí stát.

Samotná výše důchodů pak nevypovídá o skutečném postavení a kvalitě života důchodců. Naše důchody jsou značně nivelizované, už jsme o tom hovořila. Ale to má za důsledek třeba i to, že máme nejnižší ohrožení důchodců chudobou, že pro ně neexistuje žádná bariéra v přístupu ke zdravotní péči a podobně.

Spoří si Češi na důchod dostatečně? Jak jsou dnešní padesátníci připraveni na důchod a co by případně měli dělat, aby ve stáří jen „nepřežívali“?

Důchodová reforma by podle mě měla přinést jeden aspekt, který je v zahraničí běžný. A to je aspekt transparentnosti a srozumitelnosti. Konkrétně, že každý zaměstnanec by měl mít možnost třeba v on-line portálu získat informace o svých dosavadních příspěvcích do systému a očekávané penzi.

Lidé se ale nemusí spoléhat pouze na státní důchod. Mohou využít možnost finančních produktů na trhu, například doplňkové penzijní spoření. Stát k měsíčním příspěvkům účastníků vyplácí státní příspěvek a umožňuje odečíst část zaplacených příspěvků ze základu daně z příjmů. To je ideální nástroj, aby finanční propad spojený s odchodem do důchodu byl co nejmenší. Je určen všem občanům bez ohledu na věk a založit jej svým dětem mohou i rodiče.

Mnoho rodin, i těch mladých, žije „od výplaty k výplatě“, sotva se jim podaří vytvořit rezervu na nečekané výdaje a na důchodové spoření si neposílají nic. Nebo jen nízké stokoruny. Může jim stát nějak pomoci? Chystá se například intenzivnější státní podpora důchodového spoření?

Jistě máte pravdu, že zejména mladé rodiny mají se zajištěním svých potřeb značné výdaje a na důchodové spoření jim zbývají spíše symbolické částky. Je to ale docela přirozený běh života, částky je možné a potřebné zvýšit v okamžiku, kdy péče o děti umožní rodičům plné pracovní soustředění. Častou zátěží rodinných rozpočtů, zejména rodin s dětmi, jsou splátky hypoték na bydlení. Vlastní bydlení je však vhodnou strategií zajištění na stáří.

Dále doporučujeme