„Důchody jsou nedotknutelné.“ Alena Schillerová popsala stárnutí Česka i představy o reformě

Důchody jsou nedotknutelné a stát je povinen je vyplácet. V rozhovoru pro České důchody to řekla ministryně financí Alena Schillerová. Zároveň dodala, že pro současnou vládu zůstává zásadním tématem také důchodová reforma, aby se zajistila stabilita důchodů do budoucna. „Reforma nemusí mít nutně podobu jednoho zákona, který přinese zásadní změnu naráz,“ poodhalila ministryně své představy o tom, jak by měla vypadat. Více se dočtete v první části rozhovoru.

Objevuje se mnoho vyjádření ekonomů i politiků, že stabilita důchodového systému v Česku je v ohrožení a že je nutná důchodová reforma, jinak hrozí, že po roce 2030 nebo 2035 nebude na důchod. Jak to má vnímat běžný člověk, který celý život pracuje a nyní ztrácí jistotu, že se o něj stát ve stáří postará?

Mohu vás ujistit, že v příštích letech budou důchody růst. Určitě nebudou klesat. Tím žádným způsobem nechci bagatelizovat výpočty odborníků. Ty také neříkají, že důchody budou klesat. Ukazují ale, že při zachování současných podmínek bude mít systém velmi pravděpodobně za 20 až 30 let výrazné deficity.

Právě proto, že těžko můžeme spolehlivě předvídat, jak se změní ekonomické, společenské či politické podmínky za 20 let, musíme být na změny připraveni.

Z tohoto důvodu se věnujeme dlouhodobému rozvoji země, připravujeme strategické národní plány pro podporu konkurenceschopnosti a rozvoje vědy a výzkumu, rychlému zavádění inovací a unikátních řešení do praxe. Silná ekonomika má samozřejmě vyšší potenciál vyrovnat se s demografickými změnami, kam stárnutí společnosti neodmyslitelně patří.

Jak je reálné, že po nástupu Husákových dětí do důchodu klesnou důchody?

Důchody se v žádném případě snižovat nemohou. Jsou to mandatorní výdaje státu, stát se k nim zavázal a je povinen je vyplatit. Na nedotknutelnost dosažených důchodových nároků myslí i programové prohlášení naší vlády. Početná generace dnešních čtyřicátníků prožívá celý svůj aktivní život v úplně jiných společenských i ekonomických podmínkách, než v jakých žili současní důchodci.

Je ale také pravda, že dnešní aktivní generace má k dispozici i jiné nástroje, jak se na důchod zabezpečit. Je velmi pravděpodobné, že pro velkou část z nich nebude státní důchod jediným zdrojem příjmů, budou více využívat produkty individuálního spoření nebo investování v nejširším slova smyslu.

Stihne tato vláda důchodovou reformu? Jak v této souvislosti vnímáte návrhy ministryně práce Jany Maláčové?

Důchodový systém, jeho udržitelnost a zajištění zdrojů příjmů jsou důležitými úkoly ministerstva práce a sociálních věcí. Bohužel Komise pro spravedlivé důchody, kterou vedou paní Maláčová s paní Nerudovou, předložila nedotažené návrhy postrádající jakékoliv finanční zdroje, které by zajistily dlouhodobou udržitelnost. Nikdo mi nemůže mít za zlé, když se ptám, čím budou výdaje kryty. Rozhodně nechceme občany této země zatížit neúměrně vyššími daněmi.

Na začátku roku jsem v jednom pořadu diskutovala s ekonomem Davidem Markem, který tam pronesl, že výsledkem jednání komise je konstatování „potřebujeme peníze“. A jejich hledání jednoduše „přehodila“ na rezort financí. Musím říct, že to bohužel vidím velice podobně.

Jak plány na reformu mění koronavirus?

Problematika důchodové reformy je zásadní téma nejen pro naši vládu, ale také pro ty následující. Současná situace možná zpomalila tempo prací, ale na podstatě problému nic nemění. Podotýkám, že na nastavení penzijního systému musí panovat široká politická a společenská shoda. K tomu by měla sloužit i veřejná diskuze.

A po vyřešení pandemie koronaviru a jejích dopadů na ekonomiku nebude budoucí systém o nic stabilnější. Priority vlády se proto nemění.

Na co byste při reformě kladla důraz vy sama? Je vůbec podle vás zásadní reforma nutná?

Důchodová reforma nemusí mít nutně podobu jednoho zákona, který přinese zásadní změnu naráz. Cílem je vytvořit stabilní důchodový systém, na němž by byla shoda napříč politickým spektrem a který by se neměnil s každou nastupující vládou, jako se to stalo u takzvaného druhého pilíře.

Z důvodu už probíhajícího stárnutí populace je nejvyšší čas přijít s řešením, které do budoucna obstojí. S tímto záměrem jsme oslovili OECD, mezinárodní renomovanou organizaci, aby detailně analyzovala český důchodový systém a přišla s nezávislým návrhem řešení. Takovým řešením, které bude nejen spravedlivé, ale i rozpočtově udržitelné. Závěry bychom měli obdržet již v létě letošního roku.

Neočekávám, že OECD za nás problém vyřeší, ale věřím, že její pohled bude skutečně objektivní, výstupy nebudou upravovány podle toho, v jaké fázi volebního cyklu se nacházíme.

Jaký máte názor na minimální důchod ve výši třetiny průměrné mzdy?

Máte patrně na mysli jeden z návrhů prezentovaný jako výstup z práce důchodové komise. Bylo by to velmi krásné, ale já jsem realistka, stojím nohama na zemi. Nyní má každý základní výměru, tedy obdobu minimálního důchodu ve výši 3 490 korun, a znamená to výdaje ve výši přes 121 miliard korun ročně.

Bez detailní znalosti kontextu toho návrhu a představ o zdrojích pro takový důchod, představ o cestě, jak k němu dospět a mnoha dalších podrobnostech, to nemohu vnímat jako seriózní návrh. Za sebe mohu říci, že se snažím hledat prostředky na to, abychom mohli důchody výrazně valorizovat, což také děláme.

Před časem ministryně práce Jana Maláčová prohlásila, že pokud OSVČ nebudou v budoucnu odvádět více peněz na sociální pojištění, je možné, že nebudou mít nárok na minimální důchod. Jak to vnímáte vy?

Připravila jsem návrh paušální daně, která zjednoduší administrativu malým podnikatelům, protože budou mít možnost vyřešit trojí odvody jednou platbou. Většině živnostníků by paušální daň přinesla také větší jistotu v podobě budoucího starobního důchodu. Řada z nich totiž v současné době odvádí na sociálním pojistném pouze minimum a jejich zabezpečení na stáří je tak nejvíce rizikové.

Současný návrh paušální daně se skládá z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 % a daně ve výši 100 korun. Díky navýšení složky odvodu sociálního pojistného budou tito podnikatelé odvádět větší odvody na pojistném na důchodové pojištění, aniž by jejich celkové zatížení jakkoliv vzrostlo. Paušální daň tak povede k posílení průběžného pilíře a bude mít příznivý dopad na důchodový systém.

Možnost dobrovolného přispívání vyšší částky na sociální pojištění samozřejmě zůstane zachována. Zároveň platí, že takzvaný 1. pilíř není jedinou možností, jak se fyzická osoba může zajistit na stáří. Existuje celá řada jiných nástrojů spoření, zejména ve 3. pilíři.

Budou se v budoucnu odvody pro OSVČ zvyšovat a případně v jaké míře?

Navyšování zatížení z daní a odvodů pro živnostníky nechystáme. Pouze u paušální daně navrhujeme dílčí navýšení u sociálního odvodu, právě proto, aby se to pozitivně odrazilo ve výši jejich budoucích důchodů. Zároveň to ale bude plně kompenzováno symbolickou výší daně z příjmu.

V této souvislosti připomínám, že paušální daň bude fungovat zcela na dobrovolné bázi. Každý živnostník se podle vlastního uvážení bude moci rozhodnout, zda si ponechá stávající systém trojích odvodů, nebo využije institutu paušální daně. Stejně tak má živnostník plnou volbu, jak se na stáří zabezpečit.

Bude zachována současná hranice odchodu do důchodu na 65 letech? V minulosti jste naznačovala, že by mohla padnout.

Tato vláda nebude zvyšovat věk odchodu do důchodu. Nic takového neplánujeme. Věk je zastropován na 65 letech a zatím ho ani nebylo dosaženo. Zvyšuje se postupně a plně se bude týkat lidí narozených v roce 1965 a později.

Zákonná úprava dává ale vládě možnost každých 5 let vyhodnotit vývoj délky života a předpokládanou dobu prožitou v důchodu tak, aby činila čtvrtinu života. Ke změně by muselo dojít zákonem, takže by na ní musela být společenská i politická shoda. Ale opakuji, že nyní se žádná změna nechystá.