Živnostníci často čekají vyšší důchod, než dostanou. Ani vysoké příjmy před zklamáním neochrání

Mnoho živnostníků se o svůj budoucí důchod začne zajímat až několik let před penzí. Tehdy ale často zjistí, že roky nízkých odvodů nejdou rychle dohnat. Ukážeme, proč mohou mít i úspěšní podnikatelé překvapivě nízký důchod a jak si svou situaci včas zkontrolovat.

Podnikání, i to úspěšné, nemusí vždy automaticky znamenat vysokou penzi. Člověk má sice zakázky, příjem, zaplacené faktury a pocit, že si na stáří vydělal dost. Jenže důchod se nepočítá z obratu ani z částky, která mu po měsíci zůstane na účtu. Rozhoduje vyměřovací základ pro sociální pojištění.

Zisk není totéž, co základ pro důchod

U zaměstnance je situace jednodušší. Do systému vstupuje hrubá mzda a pojistné odvádí zaměstnanec i zaměstnavatel. U OSVČ se vychází ze samostatné výdělečné činnosti a z daňového základu, tedy z rozdílu mezi příjmy a výdaji.

Česká správa sociálního zabezpečení uvádí, že vyměřovací základ OSVČ činí 55 % daňového základu. Pokud ale takto vypočtená částka vyjde nízko, musí podnikatel platit alespoň zákonné minimum.

Tady vzniká časté nedorozumění. Živnostník může mít vyšší příjmy, ale po uplatnění výdajů nebo paušálu se mu pro důchod zapíše výrazně menší částka. Z pohledu penze pak nevypadá jako člověk s vysokým příjmem, ale jako člověk s nízkým vyměřovacím základem.

Minimum splní povinnost, ale nezajistí vysokou penzi

Minimální záloha je pro řadu OSVČ lákavá. Krátkodobě nechá více peněz v rozpočtu. Dlouhodobě ale znamená, že se do důchodové evidence zapisují nízké základy.

Od ledna 2026 činí minimální měsíční záloha na důchodové pojištění u hlavní OSVČ 5 720 korun. Minimální měsíční vyměřovací základ je 19 587 korun. U začínající hlavní OSVČ, která v předchozích 20 letech nepodnikala, platí snížená záloha 3 575 korun a základ 12 242 korun.

Rozdíl je dobře vidět při srovnání se zaměstnancem. Minimální mzda v roce 2026 činí 22 400 korun měsíčně. Hlavní OSVČ na běžném minimu si tedy pro důchod zapisuje nižší základ, než má zaměstnanec s minimální mzdou. U začínajících OSVČ je rozdíl ještě větší.

Hlavní OSVČ na minimální záloze odvede v roce 2026 na sociální pojištění 5 720 korun. Zaměstnanec s minimální mzdou a jeho zaměstnavatel pošlou do systému celkem 7 145,60 korun. Rozdíl činí asi 1 426 korun měsíčně.

Ponechme nyní stranou, že v průběhu roku 2026 bylo schváleno zpětné snížení minimálních sociálních odvodů OSVČ na loňskou úroveň, což odpovídá minimální záloze 5 005 korun měsíčně.

Nízké odvody se v důchodu sčítají celé roky

Starobní důchod se neskládá jen z posledních výdělků před penzí. Výši důchodu ovlivňuje hlavně délka doby důchodového pojištění a výše výdělků v rozhodném období.

Nízké odvody se proto sčítají pomalu a nenápadně. Jeden rok na minimu velkou škodu udělat nemusí. Patnáct nebo dvacet let už ale může být znát výrazně. Pozdní navýšení záloh může pomoci, ale obvykle nesmaže dlouhou minulost.

Paušální daň znamená vyšší odvod, ale ne jistotu vyšší penze

Živnostníci v paušálním režimu posílají státu jednu měsíční platbu. Ta ale není celá určená na budoucí důchod. Daň z příjmů ani zdravotní pojištění starobní důchod nezvyšují.

Finanční správa u paušálního režimu jasně odděluje tři složky platby. Jde o daň z příjmů, pojistné na důchodové pojištění a pojistné na zdravotní pojištění. Pro důchod má význam pouze důchodové pojištění.

V prvním pásmu paušální daně v roce 2026 činí celková měsíční platba 9 984 korun. Z toho připadá 100 korun na daň z příjmů, 6 578 korun na důchodové pojištění a 3 306 korun na zdravotní pojištění.

Paušální režim proto může u části OSVČ znamenat vyšší důchodový odvod než běžné minimum. Ani tady ale nejde o automatickou jistotu vysoké penze. Pořád rozhoduje, jaký vyměřovací základ se člověku dlouhodobě zapisuje.

Kontrola má smysl dřív než před penzí

Člověk nemusí čekat až na žádost o důchod. ČSSZ nabízí informativní výpis konta, kde jsou doby pojištění a od roku 1986 také vyměřovací základy. Údaje lze získat přes ePortál ČSSZ ve službách Moje konto nebo Informativní důchodová aplikace.

OSVČ se vyplatí zjistit, jaké základy se v evidenci skutečně objevují, zda nechybí roky podnikání a jestli dlouhodobé minimum odpovídá tomu, co člověk od budoucí penze čeká.