Stejné odpracované roky, ale jiný důchod: Rozdíl nedělají jen výdělky, ale i datum přiznání

Na papíře mohou mít odpracováno stejně. Když ale přijde rozhodnutí o důchodu, výsledná částka se často rozejde o tisíce korun. Rozhodují totiž i výdělky, vyloučené doby a rok přiznání.

Mnoho lidí čeká, že stejný počet let automaticky povede i ke stejnému starobnímu důchodu. V praxi to tak nefunguje. Český systém nepočítá jen roky, ale i výdělky, jejich přepočet do současné hodnoty, některé vyloučené doby a také pravidla platná v roce, kdy se důchod přiznává.

Už z toho plyne, proč dva lidé se stejnou délkou pojištění mnohdy nedostanou stejnou částku.

Jen počet let pojištění nestačí

Starobní důchod se skládá ze dvou částí. První je základní výměra, která je pro všechny stejná. V roce 2026 činí 4 900 Kč měsíčně. Druhá je procentní výměra. Ta už je individuální a odvíjí se od výpočtového základu a od získané doby pojištění. Právě tady vznikají největší rozdíly.

Dva lidé mohou mít stejných třeba 44 let důchodového pojištění, ale pokud měli během života jiné příjmy, jejich procentní výměra vyjde jinak. Počet let tedy rozhoduje, ale sám o sobě důchod neurčí. 

Roli hrají výdělky po přepočtu

ČSSZ při výpočtu nevychází jen z toho, kolik člověk bral v poslední práci. Sleduje roční vyměřovací základy za rozhodné období a ty pak přepočítává koeficienty do současné hodnoty peněz. Koeficienty jsou různé pro jednotlivé roky a mění se i podle roku přiznání důchodu. Osobní vyměřovací základ pak vyjadřuje průměrný hrubý měsíční příjem v současné hodnotě peněz.

To je důvod, proč mohou mít rozdílný důchod i lidé, kteří pracovali stejně dlouho. Jeden mohl většinu života zůstat na nižší mzdě, druhý se časem posunul na lépe placenou pozici. V evidenci ČSSZ pak mají oba stejný počet let, ale jiný průměr výdělků.

Rozdíly navíc nefungují úplně lineárně. Osobní vyměřovací základ se ještě upravuje pomocí redukčních hranic. Pro důchody přiznané v roce 2026 se částka do 21 546 Kč započítává z 99 %, částka od 21 546 Kč do 195 868 Kč z 26 % a k částce nad touto hranicí se nepřihlíží.

Systém tím tlumí dopad velmi vysokých příjmů. Člověk s vyšším platem si proto polepší, ale ne v plné výši svého původního rozdílu ve mzdě.

Dva kolegové s jiným důchodem

Představte si dva kolegy, kteří nastoupili po škole do stejného podniku a oba získali 47 let pojištění. První zůstal většinu kariéry na běžné dělnické pozici. Druhý po několika letech přešel do technické profese a později vedl menší tým. Oba tedy odpracovali stejně dlouho, ale druhý během života odváděl pojistné z vyšších příjmů. Jeho osobní vyměřovací základ proto vyjde vyšší a s ním i procentní výměra důchodu.

Ještě to nemusí být konečný rozdíl. Pokud jeden z nich odejde do důchodu v roce 2026 a druhý až v roce 2027, vstoupí do výpočtu jiné parametry.

Pro rok 2026 se do první redukční hranice započítává osobní vyměřovací základ z 99 % a za každý rok pojištění náleží 1,495 % výpočtového základu. U důchodů přiznaných v roce 2027 už to bude  98 % do první redukční hranice a 1,490 % za rok pojištění. I datum přiznání tedy může částku změnit.

Dopad mají i vyloučené doby

Do výsledku vstupují také vyloučené doby. Vyloučená doba výši důchodu nesnižuje, ale naopak ji zvyšuje. Jde například o dočasnou pracovní neschopnost, péči o dítě do 4 let nebo péči o závislou osobu. Počet těchto dnů se odečítá od počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. Tím se průměr zbytečně nesrazí dolů.

V praxi to znamená, že dva lidé se stejnou dobou pojištění mohou mít jiný důchod i tehdy, když jeden z nich měl v kariéře období péče o dítě nebo delší nemoc. Nejde o to, že by za tuto dobu dostal bonus. Jde o to, že systém tuto dobu nepočítá stejně jako období s nulovým výdělkem. I to může výslednou penzi citelně změnit.

Rozdíl může přinést i evidence

Další problém bývá v datech. ČSSZ počítá z toho, co má v evidenci. Pokud některá doba pojištění chybí, může být výsledný odhad i přiznaný důchod nižší. MPSV připomíná, že neevidovanou dobu lze dodatečně doložit a vzniklý rozdíl ve výši důchodu lze doplatit až pět let zpětně od řádného doložení.

Z tohoto důvodu dnes ČSSZ doporučuje kontrolu přes Informativní důchodovou aplikaci (IDA) a přes informativní výpočet starobního důchodu na ePortálu. Obě služby pracují s reálnými údaji z evidence ČSSZ. Uživatel v nich vidí započtené doby pojištění, vyměřovací základy i vyloučené doby a může lépe odhalit, kde se případný rozdíl bere.