Konec výplaty důchodu při úmrtí: Úředníci ČSSZ popsali rozhodný den i vrácení peněz

Při úmrtí důchodce dochází k ukončení výplaty důchodu. V některých případech se ale Česká správa sociálního zabezpečení informaci o úmrtí dozví opožděně a mezitím vyplatí důchod, na který již není nárok. Úředníci nyní popsali, jak mohou vznikat přeplatky a co si musí pozůstalí ohlídat.

Úmrtí partnera nebo dalšího blízkého v okolí je nepochybně bolestná událost, přesto vedle povinností spojených s úmrtím a pohřbem nelze opomenout administrativu spojenou s vyplácením starobních, invalidních nebo pozůstalostních důchodů.

Úřední evidence úmrtí nefunguje vždy dostatečně rychle, takže se může stát, že dojde k odeslání důchodu, na který již není nárok. Není vyloučeno ani to, že než se úřad o úmrtí dozví a vše zpracuje, dojde k vyplacení více splátek důchodu. V takovém případě si peníze rozhodně nelze ponechat, protože by šlo o neoprávněné obohacení.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) uvedla, že informace o úmrtí občanů starších 15 let dostává od úřadů pověřených vedením matrik, a to do dvou týdnů od vzniku zápisu v matrice. „ČSSZ přijímá informace o úmrtí také z registru obyvatel, agendového informačního systému evidence obyvatel, případně z došlých žádostí o pozůstalostní dávky. V případě úmrtí důchodce v zařízení sociálních služeb hlásí jeho úmrtí ČSSZ toto zařízení. Po nahlášení úmrtí zastaví ČSSZ výplatu od nejbližší důchodové výplaty,“ vysvětlil úřad.

Rozhoduje datum úmrtí

Důchody se vždy vyplácejí na měsíc dopředu. O tom, jestli důchodce má na poslední výplatu důchodu nárok, rozhoduje datum úmrtí. Pokud se důchodce dožil svého výplatního dne, nárok vzniká a vrácení důchodu se nepožaduje. V případě, že se důchodce výplatního termínu nedožil, a to klidně o jediný den, další důchod již nenáleží. Nárok na důchod totiž zaniká v den úmrtí.

Situaci dobře ukazuje následující příklad:

Pokud je důchod vyplácen ke dni 10. 2. a důchodce zemře 10. 2., má na jeho výplatu nárok. Pokud zemře 9. 2., na výplatu nárok nemá.

Rozhodující tedy může být i jediný den. „Může se stát, že je důchod zpracován a vyplacen na období, na které již nenáleží, a to dříve, než se o úmrtí dozvíme. Tato převzatá, avšak nenáležející výplata důchodu je takzvaným přeplatkem,“ upozornila ČSSZ s tím, že tento přeplatek je nutné vrátit.

ČSSZ v této souvislosti doporučuje oznámit úmrtí manžela, manželky nebo jiného příbuzného i individuálně a nečekat, až si informaci předají úřady. Díky tomu se pak proces ukončení výplaty urychlí a sníží se riziko, že dojde k výplatě, na kterou už není nárok. Ke kontaktování ČSSZ je možné využít bezplatnou infolinku na čísle 800 050 248, kde také úředníci poskytnou případné rady spojené s úmrtím. Informovat úřad lze také elektronicky prostřednictvím e-podatelny ([email protected]) nebo datové schránky (49kaiq3). Také je možné poslat dopis či pobočku úřadu navštívit osobně.

Vrací se hotovost i platba na účet

Pokud vznikne přeplatek, je nutné ho vrátit a není podstatné, zda byl důchod vyplacen v hotovosti přes Českou postu, nebo bezhotovostně na bankovní účet. To platí i pro případy, kdy je důchod vyplácen na bankovní účet pozůstalého manžela či manželky. Rovněž je nutné důchod vrátit, pokud pozůstalý manžel či manželka převezme důchod na poště v zastoupení až po smrti toho druhého.

Je-li neoprávněně vyplacen důchod na bankovní účet, žádá ČSSZ přímo banku o jeho vrácení, což pak proběhne automaticky. „Může nastat situace, kdy není na bankovním účtu klienta dostatek peněz a banka nemůže přeplatek vrátit. Pokud existuje osoba, která má právo disponovat peněžními prostředky na bankovním účtu zemřelého, má tato osoba povinnost přeplatek vrátit,“ vysvětlila ČSSZ.

Pokud taková osoba není, má povinnost vrátit přeplatek postupně manžel či manželka (pokud jim po zemřelém vznikl nárok na vdovecký či vdovský důchod) a dále děti a rodiče, jestliže žili se zemřelým v době jeho smrti v domácnosti. Pokud neexistuje žádná z těchto osob, přeplatek se považuje za dluh důchodce a vypořádá se v rámci dědictví.

Nepřevzetí důchodu

Nastat může i opačná situace, kdy má důchodce na výplatu nárok, ale z nějakého důvodu si důchod nepřevezme. Stává se to třeba když se nachází v nemocnici, nemůže si osobně dojít na poštu a potom nečekaně zemře.

Nepřevzaté splátky důchodu, na které vznikl nárok, jsou takzvaným nedoplatkem, který nabývají postupně manžel nebo manželka a vlastní nebo osvojené děti. Pokud neexistuje žádná z uvedených osob, stává se nedoplatek předmětem dědictví, o kterém rozhodne notář. Konečný dědic poté musí na ČSSZ podat žádost o vyplacení zděděného důchodu a doložit přitom kopii pravomocného usnesení o výsledku dědictví.

Foto: Adobe Stock