Invalidní důchod často nevyjde ani těm, kteří s ním počítají. Nejčastěji narazí na dvě překážky

Zamítnutých žádostí o invalidní důchod přibývá a pro část lidí přichází rozhodnutí ve chvíli, kdy už s penzí počítají. Nejde přitom jen o zdravotní stav. Častým problémem bývá i chybějící doba pojištění nebo neúplné podklady.

Podle statistik dosáhl u invalidních důchodů v roce 2024 podíl zamítnutí 45 %. Prakticky to znamená, že zamítavé rozhodnutí dostala skoro každá druhá žádost.

Přibližně tři čtvrtiny zamítnutí souvisely s tím, že žadatel nesplnil podmínku invalidity. U zbývající části chyběla potřebná doba důchodového pojištění.

Nejčastěji neprojde samotná invalidita

Na invalidní důchod nestačí mít diagnózu ani dlouhou léčbu. Nárok vzniká tomu, kdo ještě nedosáhl důchodového věku, stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění. U invalidity vzniklé následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se podmínka potřebné doby pojištění nevyžaduje.

Zákon považuje za invaliditu až dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který snižuje pracovní schopnost nejméně o 35 %. První stupeň odpovídá poklesu o 35 až 49 %, druhý o 50 až 69 % a třetí o 70 % a více. Posudkoví lékaři sledují hlavně výsledky funkčních vyšetření a to, jak zdravotní stav dopadá na schopnost pracovat.

V tom bývá největší kámen úrazu. Člověk doloží operace, bolesti nebo více diagnóz, ale z podkladů podle posudkového lékaře nevyjde dostatečný pokles pracovní schopnosti. Lékař totiž nemusí žadatele vždy osobně vyšetřit.

Někdy rozhodne jen z lékařských zpráv a dřívějších vyšetření. Kdo dodá staré, stručné nebo neúplné podklady, zvyšuje riziko zamítnutí.

Druhý problém: chybějící pojištění

Druhá častá překážka není zdravotní, ale evidenční. U zamítnutých invalidních žádostí v roce 2024 tvořilo 6 357 případů nesplnění jiné podmínky, přičemž ČSSZ v ročence výslovně uvádí, že šlo zejména o potřebnou dobu pojištění. Mnoho lidí narazí na komplikaci až ve chvíli, kdy podají žádost a zjistí, že jim v evidenci chybí roky, které považovali za samozřejmé.

Potřebná doba pojištění se liší podle věku. U lidí starších 28 let je obvykle potřeba získat pět let pojištění v posledních deseti letech před vznikem invalidity. U osob starších 38 let platí ještě náhradní možnost. Když nesplní pět let v posledních deseti letech, mohou podmínku splnit i deseti lety pojištění v posledních dvaceti letech. U mladších žadatelů je potřebná doba kratší a odvíjí se od věku.

ČSSZ zároveň uvádí, že v žádosti je nutné doložit i doby, které sama v evidenci nemá. Pomoci může informativní osobní list důchodového pojištění nebo informativní důchodová aplikace. Kdo má v evidenci mezery, měl by je řešit ještě před sepsáním žádosti. Tohle bývá podceňovaný krok, který pak rozhodne o výsledku.

Jak zvýšit šanci při podání žádosti

Doporučuje se podat žádost po konzultaci s ošetřujícím lékařem. Po podání žádosti bývá žadatel vyzván, aby ve stanovené lhůtě dodal významné dokumenty a lékařské zprávy. Na dodání podkladů má obvykle 15 až 20 dnů. Smysl mají hlavně čerstvé odborné nálezy a funkční vyšetření, která popisují omezení pro práci.

Kdo tuší problém s pojištěním, měl by si předem ověřit, zda ČSSZ eviduje všechna zaměstnání, podnikání nebo náhradní doby.

Pokud byla žádost zamítnuta kvůli chybějícím rokům, lze s příslušnou OSSZ konzultovat možnost doplacení dobrovolného důchodového pojištění. To ale neplatí pro každého automaticky. Je potřeba řešit konkrétní situaci včas a s úřadem.

Když přijde zamítnutí, nečekejte

Když ČSSZ invalidní důchod zamítne, není rozumné to odložit. Čas běží hned od doručení rozhodnutí. Na podání písemných námitek máte 30 dnů. Důležité je, že se nepodávají proti samotnému posudku lékaře, ale proti rozhodnutí ČSSZ.

Do námitek napište, co napadáte, proč s tím nesouhlasíte a čeho se domáháte. Když doložíte nové lékařské zprávy, může se znovu otevřít i posouzení zdravotního stavu. Detailně se námitkám věnuje tento článek.

Vyřízení chvíli trvá. Podle ČSSZ to bývá až 60 dnů, u složitějších případů i déle. Když je nutné nové posouzení zdravotního stavu, přidává se ještě dalších 60 dnů. Námitky nejsou jen formalita. Bez nich se totiž k soudu vůbec nedostanete. Kdo je nepodá včas, zavře si nejdůležitější cestu, jak se bránit.

Když nevyjdou ani námitky, můžete ještě podat správní žalobu. Lhůta je dva měsíce od doručení rozhodnutí o námitkách. Věc pak řeší krajský soud, v Praze Městský soud. Zdravotní stav znovu hodnotí posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

Jestli se zdravotní stav po zamítnutí zhoršil, lze podat opakovanou žádost o invalidní důchod a přiložit nové lékařské zprávy. To už není odvolání proti původnímu zamítnutí, ale nová věc.