Helena Vondráčková skartovala doklady o práci a teď má nízký důchod. Vyvarujte se stejné chyby

Nevyhazovat smlouvy, výplatní pásky a jiné dokumenty, kterými je možné doložit práci. To je stručné ponaučení, které plyne ze zkušenosti zpěvačky Heleny Vondráčkové s nízkým důchodem.

Zpěvačka Helena Vondráčková je nespokojená s výší svého důchodu (přibližně 13 tisíc korun) a v současné době vede spor s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) o jeho případném zvýšení. Zásadním problémem v jejím případě je skutečnost, že úřad nemá v evidenci její práce z doby před rokem 1989, kdy jako umělec spadala pod agenturu Pragokoncert. A zpěvačce se tuto skutečnost zatím nepodařilo papírově či jinak doložit.

„Stála jsem tam jako Alenka v říši divů. Z divadla Rokoko jsem odešla v roce 1968 a pod Pragokoncertem jsem pracovala až do začátku devadesátých let. Všichni to vědí, ale prý jim k tomu chybí dokumentace. Jsou ztracené nebo utopené, prostě nejsou,“ uvedla Vondráčková pro slovenský časopis Plus 7 Dní, který o jejím sporu informoval. To zpěvačku zaskočilo, protože v té době měla podle svých slov vysoké výdělky, a to i ze zahraničí, z nichž musela státu část odevzdávat. Bohužel se to v jejím důchodu neprojevilo, protože evidence chybí.

Doby důchodového pojištění je možné zpětně doplnit a ČSSZ je v řízení o přiznání důchodu započítá. Zpěvačka Vondráčková bohužel žádné oficiální doklady, smlouvy či jiné dokumenty nemá. „Můj bývalý manžel byl klasický správný Němec, takže jakmile jsme udělali velký úklid, prohlásil, že žádné staré smlouvy nebudeme potřebovat, a skartoval je. Teď by se opravdu hodily,“ dodala Vondráčková.

Doklady nevyhazovat

Vyhazování užitečných dokladů o práci bohužel není v Česku výjimečné a část lidí na to při žádosti o důchod doplácí. ČSSZ sice práci důkladně eviduje, ale někdy se stává, že evidence není kompletní a související dokumenty není možné dohledat. Zvláště u práce před rokem 1989 nebo v 90. letech mohou mít někteří lidé i docela velké mezery v evidenci, což může snižovat starobní důchod. A v horším případě dokonce může dojít k situaci, kdy na důchod vůbec nevznikne nárok, protože chybí minimální doba pojištění v délce 35 let.

Je proto důležité schovávat si všechny doklady, kterými by v případě potřeby bylo možné doložit práci v minulosti. U zaměstnání po roce 2004 se dokládají evidenční listy důchodového pojištění (ELDP), které musí zaměstnavatelé povinně vyhotovovat. Pokud ELDP není k dispozici, případně pokud jde o práci před rokem 2004, je možné předložit i další doklady, které by mohly práci v minulosti potvrdit:

• Výplatní pásky, mzdové listy.
• Pracovní smlouvy, dohody o práci nebo jiná smluvní ujednání, ze kterých je zřejmé, kde a kdy práce probíhala.
• Doklady o ukončení pracovního poměru.
• Zápočtové listy (při ukončení práce je vydává zaměstnavatel).
• Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a o sražených zálohách na daň (vydává je zaměstnavatel, pokud si někdo podává daňové přiznání sám).
• Legitimace ROH se známkami o placení příspěvků.
• Knihy docházek.

Někdy pomůže i svědectví

V krajním případě je možné doložit práci mimořádným svědectvím bývalých spolupracovníků. V takovém případě se dokládá čestné prohlášení minimálně dvou osob, které mohou vaši práci dosvědčit. Za věrohodné svědky jsou zpravidla považovány osoby, které v uvedeném zaměstnání ve stejné době pracovaly, a jejich svědectví se ověřuje u notáře, na obecním úřadu nebo přímo na okresní pobočce ČSSZ.

Bohužel ale není možné tímto způsobem doložit takzvaná svobodná povolání, což je třeba případ umělců. To je zřejmě i případ zpěvačky Heleny Vondráčkové, která se svou práci podle svých slov pokusila doložit svědectvím někdejšího prvního náměstka ředitele agentury Pragokoncert, ale bohužel neuspěla.

TIP: Každý si může bezplatně zjistit, zda ČSSZ eviduje veškerou jeho práci a v evidenci důchodového pojištění nejsou mezery. Stačí si požádat o Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP) nebo se podívat do evidence na ePortálu ČSSZ.

Foto: Tomáš Krist/MAFRA/Profimedia