Celý život práce v Česku, ale slovenský důchod. Staré pravidlo z roku 1993 dopadá na nové důchodce

Rozdělení Československa v roce 1993 přineslo specifické podmínky pro důchodce, kteří část svého života pracovali na Slovensku nebo tam měl sídlo jejich zaměstnavatel. Není výjimečné, že lidé za první část života pobírají slovenský důchod, i když celý život pracovali a žili v Česku.

Od 1. ledna 1993 došlo k rozdělení Československa, a to mělo vliv i na důchody. Do té doby byl důchodový systém v rámci federace společný, a lidé měli stejné podmínky, i když pracovali nebo studovali v jedné či druhé zemi. S koncem federace ale došlo také k osamostatnění důchodových systémů, což bylo ošetřeno v rámci mezinárodních smluv.

V rámci zachování kontinuity se samozřejmě uznávají doby pojištění i výdělky získané na území obou zemí. Zároveň je ale rok 1993 klíčový z pohledu toho, kde se o důchod žádá a kdo ho vyplácí. A v tomto ohledu bylo určeno, že za příslušné doby pojištění jsou odpovědné státy, kde byly doby získané.

Snadno se tak může stát, že lidé, kteří část života pracovali na území Slovenska před rozdělením, získají dílčí slovenský a dílčí český důchod, což není nic neobvyklého. Komplikace ale přichází v některých případech kolem období rozdělení společného státu, kdy práce probíhala v Česku, ale zaměstnavatel měl sídlo na území Slovenska. Pak totiž mezinárodní ujednání stanovuje specifické podmínky, jak se taková situace řeší.

Práce v Česku, důchod ze Slovenska

Dobře to ilustrují dva případy čtenářů portálu České důchody, kterým vznikl nárok na slovenský důchod:

Žena žila v Česku a pracovala před rokem 1993 celkem 15 let u podniku Československé státní dráhy v českém městě. Její pozice ale za doby společného státu spadala pod ředitelství v Bratislavě. Při žádosti o starobní důchod zjistila, že tato doba se jí počítá jako zahraniční práce a bude jí tedy přiznán důchod se zahraničním prvkem. Bude tedy pobírat dva dílčí důchody, jeden za 15 let práce na Slovensku a druhý za zbývající práci v Česku.

Muž celý život žil a pracoval v Česku. V roce 1992 před rozdělením Československa nastoupil do práce v zahraniční firmě, která v té době budovala novou pobočku v Česku. V mezidobí ale v během roku 1992 několik měsíců administrativně spadal pod slovenskou pobočku, což byla v podstatě slovenská firma se sídlem v Bratislavě. Později standardně přešel pod českou pobočku. Podstatné ale je, že ke dni 31. 12. 1992 byl zaměstnancem firmy se sídlem na Slovensku. To znamená, že za veškeré období před rokem 1993, tedy před rozdělením, bude mít slovenský důchod.

Klíčové je tedy nejen samotné období práce na Slovensku nebo pro slovenskou společnost, ale také datum 31. 12. 1992, které rozhoduje o tom, který stát bude vyplácet důchod za dobu federace.

Rozhodující datum pro určení důchodu

Podle smlouvy při rozdělování Československa hraje roli právě sídlo zaměstnavatele ke dni 31. 12. 1992. Důležité je, že se to vztahuje na celé období před rokem 1993, což zahrnuje i studium, péči o děti, vojnu nebo zaměstnání. A to bez ohledu na to, kde měl člověk trvalý pobyt a kde fakticky pracoval.

Mohou nastat následující situace:

• Trvalé bydliště v Česku, práce na Slovensku a sídlo zaměstnavatele v Česku – Nic nemění a vzniká nárok na klasický český důchod.
• Trvalé bydliště v Česku, práce na Slovensku a sídlo zaměstnavatele na Slovensku – Za tuto dobu je přiznán slovenský důchod a je vyplácen slovenským úřadem (Sociálna poisťovňa).
• Trvalé bydliště v Česku, práce v Česku a ke dni 31. 12. 1992 sídlo zaměstnavatele na Slovensku – Za celou dobu před rokem 1993 je přiznán a vyplácen slovenský důchod.

Není výjimečné, že část nových důchodců, kteří celý život žili v Česku, vychovali tady děti, vystudovali a pracovali, mají kvůli sídlu zaměstnavatele v rozhodném dni nárok na dílčí slovenský důchod. V některých případech může jít klidně o slovenský důchod za třetinu života, tedy od dokončení základní školy až do konce roku 1992 nebo i déle.

„Celý svůj život jsem měl trvalý pobyt v České republice a studium i práci jsem vykonával pouze na území České republiky. Z tohoto důvodu se mi zdá nesmyslné, abych měl kvůli pár měsícům výměr za 16 let určován dle zákonů Slovenské republiky,“ napsal redakci portálu České důchody starobní důchodce, na kterého přísné pravidlo dopadlo. Bohužel ale se situací nemůže nic dělat a část důchodu se mu vypočítá podle slovenských pravidel, které považuje za méně výhodná.

Tato situace může být spojena i s dalšími komplikacemi. Dílčí český důchod znamená například to, že se přiznává pouze dílčí část výchovného nebo dílčí doplatek lednové valorizace. Zároveň je nutné počítat s tím, že slovenský důchod se může přiznávat v jiném důchodovém věku a je vyplácen v eurech a jeho výši tak ovlivňuje i vývoj kurzu.