Pro někoho hodina spánku navíc, pro jiného několik dní potíží. Změna času může seniorům rozhodit biorytmus i užívání léků
V noci na neděli se hodiny vrátí o hodinu zpět, většina lidí proto získá hodinu spánku navíc. Tato podzimní změna ale nemusí být příjemná pro každého. Citlivější mohou být ti, kteří mají problémy se spánkem nebo jsou hodně zvyklí na pravidelný režim.
Sledovat v Google Zprávách
Změna nastane v neděli 25. října 2026. Ve 3:00 ráno se čas vrátí na 2:00 a noc bude o hodinu delší. Tím také skončí letní čas a začne standardní středoevropský čas, kterému běžně říkáme zimní. Tento čas bude platit do 28. března 2027.
Dnes už se mobilní telefony, počítače a většina chytrých zařízení přenastaví sama. Ručičkové hodiny, některé budíky, hodiny na troubě nebo mikrovlnce je ale potřeba přenastavit ručně o hodinu zpět.
Starší lidé mohou změnu snášet hůře
Neuroložka Soňa Nevšímalová z neurologické kliniky První lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze uvedla, že reakce na změnu času je individuální.
„Když jsme mladší, změny možná vnímáme lépe, a když jsme starší, hůře. Záleží i na našem genetickém rozpoložení. Tedy zda jste spíše sovy, anebo ptáčata,“ řekla v březnu 2024 pro Český rozhlas.
Problémy se mohou projevit například narušením spánkového režimu. Podzimní změna ale může být snazší než jarní právě kvůli hodině spánku navíc.
Tělo má vlastní vnitřní hodiny
Národní zdravotnický a informační portál (NZIP) upozorňuje, že tělo má cirkadiánní rytmus, který se opakuje přibližně každých 24 hodin. Je to pravidelný rytmus tělesných a duševních změn regulovaný hlavně světelnými podmínkami. Ovlivňuje například ospalost a bdělost. Když se posune čas běžného vstávání, jídla a dalších aktivit, může to na pár dní rozhodit zavedený režim.
Problémem bývá narušení rutiny
Někteří lidé pravidelně vstávají v určitou hodinu. Snídají, obědvají a večeří ve stejný čas. Chodí na procházku, spát nebo berou léky podle denního režimu. Jakmile se posunou hodiny, můžou se pak několik dní budit dřív, být večer unavení nebo mít problém usnout v obvyklou hodinu.
U lidí s demencí je pravidelný denní režim obzvlášť důležitý. NZIP doporučuje pevnější čas vstávání a využívání pravidelně se opakujících činností jako součásti denní rutiny.
Je ideální, když se člověk i po změně snaží chodit spát a vstávat přibližně pravidelně. Může držet i podobné časy jídla a přidat pohyb přes den. Večer je lepší nejíst žádná těžká jídla a zachovat si obvyklé večerní rituály. Před spaním je potom dobré omezit jasné světlo a obrazovky.
U většiny léků je lepší dál dodržovat předpis
Změna času může zmást člověka, který bere léky každý den v pevně stanovenou hodinu. Záleží samozřejmě na konkrétním přípravku a dávkování. Lékařka Ingrid Dúbravová upozorňuje, že změna času může režim užívání některých léků ovlivnit.
Zvlášť pozorní by měli být lidé, kteří užívají léky na štítnou žlázu, inzulin nebo některá antiepileptika. U těchto léků může být vhodné upravovat čas užívání postupně, a to třeba o 15 až 30 minut denně po dobu tří dnů.
U většiny ostatních léků hodinový posun zásadní problém nepředstavuje. Je důležité brát léky pravidelně a nevynechávat dávky. Pokud si však člověk není jistý, může být lepší poradit se s lékařem nebo lékárníkem.
