Práce na zahradě v horku může důchodcům rychle uškodit. Nejhorší je přecenit síly
Na zahradě člověk snadno ztratí pojem o čase. Ještě dokončí záhon, odnese konev nebo shrabe posečenou trávu. V parném dni ale může tělo vypovědět službu dříve, než senior práci dokončí.
Sledovat v Google Zprávách
Zahradničení představuje fyzickou zátěž. Rytí, pletí, sekání i nošení vody zvyšují tvorbu tělesného tepla a pocení. Záchranáři proto doporučují omezit při velkém horku námahu na minimum. U seniorů zasahují také kvůli dehydrataci, poklesu tlaku a následnému kolapsu. Pád pak může způsobit další zranění.
Nesnažte se práci dokončit za každou cenu
Člověk začne ráno, kdy je ještě příjemně. Slunce ale rychle zesílí a práce se protáhne. Senior může únavu přehlížet, protože chce dokončit rozdělaný řádek nebo posekat celý trávník.
Práci je ale lepší rozdělit na kratší části. Nejdůležitější úkoly lze udělat brzy ráno. Další mohou počkat na večer nebo chladnější den.
Lékaři doporučují během horka omezit pobyt na slunci mezi 11. a 15. hodinou. V tomto čase by senior neměl sekat, rýt ani přenášet těžké nádoby.
Rizikové je také pokračovat v práci navzdory prvním známkám únavy. Slabost nemusí znamenat běžné vyčerpání. Může jít o počátek dehydratace nebo přehřátí. Práci je nutné přerušit při bolesti hlavy, závrati, nevolnosti, výrazné žízni nebo neobvyklé malátnosti.
Konev s vodou pitný režim nenahradí
Při práci na zahradě by měl mít senior nápoj přímo u sebe. Nestačí napít se doma před odchodem a několik hodin pokračovat bez tekutin. Vodu je vhodné doplňovat průběžně, po menších dávkách a také bez výrazného pocitu žízně.
Vhodná je voda nebo minerální voda. Alkohol do pitného režimu nepatří. Ten odvádí z organismu vodu a během horka účinkuje rychleji. Pivo po práci proto nemůže nahradit tekutiny ztracené pocením.
Jednotné množství tekutin nelze doporučit všem. Lidé s nemocným srdcem nebo ledvinami mohou mít příjem tekutin upravený lékařem. Horko však ohrožuje seniory nad 65 let a pacienty se srdečním či ledvinným onemocněním více než běžnou populaci.
Přehřátí může přijít i ve stínu
Práce pod stromem je bezpečnější než pobyt na přímém slunci. Ani ve stínu ale tělo nepřestává vytvářet teplo. Při rytí, sekání nebo přenášení zeminy se člověk může přehřát také bez ostrého slunce.
Pomáhá lehké a vzdušné oblečení, pokrývka hlavy a časté přestávky. Senior by si měl sednout do stínu ještě před výraznou únavou. Krátký odpočinek po každém úseku práce je bezpečnější než dlouhá pauza ve chvíli, kdy už se mu motá hlava.
Zvýšenou opatrnost vyžaduje práce na žebříku, se sekačkou nebo s ostrým nářadím. Náhlý pokles tlaku může způsobit krátkou ztrátu vědomí. Pád na tvrdou zem, kámen nebo nástroj pak může mít vážnější následky než samotné přehřátí.
Senior by proto neměl během tropického dne pracovat dlouho o samotě. Mobilní telefon by měl mít u sebe. Rodina by měla vědět, že pracuje venku, zvlášť pokud žije sám nebo už někdy zkolaboval.
Varovné příznaky nelze rozchodit
Dehydratace a přehřátí se mohou projevit bolestí hlavy, závratí, slabostí, nevolností, žízní nebo zrychleným tepem. Závažnější stav provází zmatenost, křeče či ztráta vědomí. V takové chvíli už člověk nesmí pokračovat v práci.
Postiženého je potřeba přesunout do stínu nebo chladnější místnosti. Pomůže uvolnit oblečení a chladit tělo vlažnými obklady. Člověk při vědomí může po menších dávkách pít chladnou, nikoliv ledovou vodu. Poté musí zůstat v klidu a pod dohledem. Při zmatenosti, křečích, bezvědomí nebo rychlém zhoršování stavu je nutné volat linku 155. Tekutiny se člověku v bezvědomí nepodávají.
Zahrada počká i několik dní. Zdravotní následky pádu nebo těžkého přehřátí mohou trvat mnohem déle. Rozumně přerušená práce proto není prohra. Je to nejjednodušší způsob, jak se po odpočinku vrátit ven ve zdraví.
