Pět typů důchodců, které všichni dobře známe: Jeden možná sedí i vedle vás

Odchod do starobního důchodu je, jako byste otevřeli úplně novou kapitolu svého života. Jak a čím ji naplníte, záleží čistě na vás. Někdo si oddechne, že už nemusí každý den ráno vstávat do práce a zpomalí svůj rytmus života, zatímco jiní žijí stále stejně aktivně a nezastaví se, jak je den dlouhý. I když se do penze odchází později než před Sametovou revolucí, stále to neznamená, že byste ji měli prožít jen doma u televize nebo s pletením v rukou. Každý se z tímto životním předělem ale vyrovnává po svém. Z někoho se stává neoblíbený bručoun, jiný je aktivním sportovcem a cestovatelem. Kam patříte vy?

O důchodu se říká, že je druhým mládím. Tedy s tím rozdílem, že místo nočních tahů po zábavných podnicích člověk spíše řeší, ve kterém supermarketu mají levnější máslo nebo proč soused seká trávu přesně ve chvíli, kdy chcete nerušeně sledovat televizní noviny.

Podle České správy sociálního pojištění bylo k 31. 12. 2025 v České republice celkem 2 346 030 starobních důchodců. Přitom se nejedná o povahově homogenní skupinu lidí, protože postupem času se každý penzista vyprofiluje do určitého životního stylu, který je mu blízký.

Bručoun aneb všechno bylo dříve lepší

Možná jste také zažili situaci, během níž důchodce komentoval život kolem sebe slovy:

• „To za nás nebylo.“
• „Dříve mi boty vydržely deset let. Teď je mohu po půl roce vyhodit.“
• „Rajčata ze supermarketu nemají žádnou chuť.“

Takového seniora dříve slyšíte, než vidíte. Nadává totiž neustále a nic mu není dobré. Pochopitelně za jeho mladých let byl svět lepší. Nelíbí se mu počasí ani politika a během velmi krátké doby dokáže zkritizovat nejméně osm různých věcí.

Důchodce – bručoun bohužel dokáže otrávit všechny okolo vyjma sebe, protože on už otrávený je. Může ho zlobit zdraví anebo mu připadá, že svět se mění rychleji, než se se změnami stíhá vyrovnat.

Určitou roli hrají také vzpomínky na mládí, kdy byl člověk ještě v plné síle a měl za to, že všechno zvládne. Ve stáří už chuť něco měnit pomalu mizí do nenávratna.

Obvykle ale stačí, abyste takového příbuzného například požádali o radu nebo se zeptali, jak se žilo za jeho mládí. Jeho nálada se většinou rázem změní a on je potěšený, že jeho vzpomínky a životní zkušenosti jsou stále ještě pro ostatní zajímavé.

Aktivního důchodce doma prakticky nepotkáte

Pro řadu penzistů se odchodem do důchodu rozšířilo pole jejich působnosti a oni konečně mají čas na to, co neustále zanedbávali. Zatímco někteří senioři dopoledne přemýšlí, co s načatým dnem, jiní už sedí ve vlaku na cestě za poznáním tuzemských pamětihodností nebo v letadle čekají na odlet do exotické krajiny.

Na aktivního důchodce doma vlastně ani nenarazíte, protože má stále něco na práci. Jezdí na kole, je členem turistického klubu, cvičí jógu, chodí do posilovny, učí se čínsky nebo zvelebuje svoji zahrádku. Pokud po něm cokoliv chcete, odbude vás slovy, že nemá čas, protože v úterý jede na vodu a ve čtvrtek hlídá vnoučata. Jeho diář je neustále přeplněný.

Spořivec, který nic nevyhodí

U spořivého důchodce hrají prim letáky, které mu chodí do schránky. Díky nim má dokonalý přehled o tom, kde je levnější mouka a rohlíky a kde máslo a cukr. Mikrotenové sáčky z obchodu pečlivě ukládá, aby je využil někdy jindy. Skleničky od marmelády u něho dostanou druhý život stejně jako různé gumičky, provázky a krabičky, jimiž má zaplněnou celou kuchyňskou linku.

Ona to vlastně ani není lakota. Takto založený člověk zkrátka vyrůstal v době, kdy nebylo zvykem plýtvat, protože spousta věcí byla nedostatkovým zbožím nebo byly moc drahé.

Drbna aneb pouliční informační centrum

Mladí lidé sledují zprávy na sociálních sítích, někteří senioři zase pozorují své okolí a nic jim přitom neujde. S oblibou sedí doma u okna a bedlivě sledují, jaký je život a cvrkot v jejich ulici. Pozastavují se nad tím, že soused si koupil nové auto, do vedlejšího vchodu pořád jezdí kurýr se zbožím nebo že u vedlejšího domu mají přeplněnou popelnici.

Když se takového důchodce zeptáte, jak se má, nádavkem se dozvíte, jaké bude počasí a proč se Novotní předevčírem pohádali.

I když to může působit úsměvně, většinou má podobné chování důvod. Možná, že dotyčného zlobí zdraví a bolavé nohy, kvůli kterým už daleko nedojde. Možná je osamělý, a tak jednoduše hledá rozptýlení, kde se dá. Spíše než zlobit se na něj mu pomůže, pokud s ním občas prohodíte pár slov a trochu ho vytáhnete z jeho každodenní rutiny. Dost možná brzy pookřeje.

Čtenář má na nočním stolku několik rozečtených knih

Řada lidí se domnívala, že s příchodem internetu knihy zaniknou. Původní předpoklad se ale dosud nevyplnil a knihy stále hrají významnou roli v našich životech. Mezi velké čtenáře patří právě senioři. Možná je tomu tak proto, že číst knihy byli zvyklí už v mládí a dosud je to nepustilo. Navíc ani tolik neholdují moderním technologiím a sociálním sítím, které by je od knih odváděly.

Knihovna takového seniora připomíná menší knihkupectví, protože knihy jsou jeho velkou láskou. Často má průkazku do místní knihovny, když už mu jeho vlastní knihy nestačí, případně se rovnou stane členem nejbližšího čtenářského klubu.

Poznali jste v některém typu důchodců? Pokud ne, možná jste právě odhalili to největší kouzlo penze – totiž to, že bez každodenního pracovního koloběhu najednou člověk získá prostor být takovým, jakým chce doopravdy být.