Když jde do důchodu i druhý z páru, doma se mění pravidla: Bez domluvy může přijít ponorka
Odchod do důchodu se často bere jako úleva. Jenže když už je jeden z páru doma a najednou se k němu přidá i druhý, může se změnit celý chod domácnosti. To, co dřív fungovalo samo, najednou potřebuje znovu nastavit pravidla hry.
Sledovat v Google Zprávách
Nejde o to, že by se lidé po letech společného života najednou přestali mít rádi. Změní se ale množství času, který spolu tráví. Dřív měl každý svůj režim, práci, cesty, známé a část dne mimo domov. Po odchodu obou partnerů do důchodu se den najednou vtěsná do jednoho bytu, jedné kuchyně a dvou různých představ o klidu.
Doma už neplatí starý režim
Když je v důchodu jen jeden z partnerů, mnohdy si vytvoří vlastní řád. Má své ranní tempo, oblíbený čas na nákup, televizi, odpočinek nebo návštěvy. Druhý partner se vrací z práce a do tohoto režimu vstupuje jen po určitou část dne.
Po odchodu druhého do důchodu se ale domácí pravidla mění. Najednou jsou doma oba. Jeden chce vstávat brzy, druhý si chce přispat. Jeden potřebuje ticho, druhý pustí rádio. Jeden má pocit, že je potřeba něco dělat, druhý chce konečně odpočívat.
Ponorka často vzniká z maličkostí
Ponorková nemoc většinou nezačne velkou hádkou, ale skládá se spíše z drobností. Hrníček na stole. Poznámka u oběda. Neustálé otázky. Televize puštěná celý den. Pocit, že druhý vám neustále dýchá za krk.
Ve vyšším věku se navíc hůř mění zaběhnuté návyky. Každý má svůj způsob, jak si organizuje den nebo jak přistupuje k péči o domácnost. Jeden partner může mít pocit, že mu druhý zasahuje do prostoru, který měl několik let pro sebe. Druhý zase může cítit, že se doma nemůže angažovat tak, jak by rád, protože všechno už má pod kontrolou ten druhý.
Každý potřebuje svůj prostor
Společný důchod neznamená, že pár musí dělat všechno společně. Naopak. Vlastní prostor může vztahu prospět. Jeden může chodit na procházky, druhý do knihovny. Jeden si najde cvičení, druhý dílnu, zahradu nebo partu, se kterou si zahraje karty.
Dobře funguje jednoduchá domluva. Dopoledne může mít každý svůj program. Odpoledne si pár dá společně kávu, vyrazí na procházku nebo společný nákup. Večer se domluví, jestli chtějí být spolu, nebo si každý odpočine po svém.
Nejde vůbec o odmítání partnera. Podstatné ale je, aby jeden člověk nenesl odpovědnost za celkovou pohodu druhého. To bývá pro vztah těžké a časem se to může stát dokonce vysloveně vyčerpávajícím.
Pomůže plán, ne rozkazy
Mnoho konfliktů vzniká z nevyřčených očekávání. Někteří lidé se například těší, že po odchodu do důchodu budou více cestovat. Může se ale stát, že jejich protějšek stojí spíše o domáckou pohodu. Lišit se může také potřeba plánování. Najdou se jistě lidé, kteří mají rádi jasný plán, někdo naopak preferuje spíše spontánnost. Důležité ale je, aby si lidé své představy vzájemně sdělili.
Doporučuje se především mluvit konkrétně. Ne stylem „ty se mnou nic neděláš“, ale spíš „chtěla bych jednou týdně někam vyrazit“.
Pomoci může jednoduchý týdenní rytmus. Například jeden den nákup, jeden den návštěva, jeden den procházka, jeden den každý po svém. Nemusí jít o pevný rozvrh, v případě potřeby je ho pochopitelně možné upravit. Takto nastavený režim vám má pomoci, nikoliv svazovat. Důležité ale je, aby ani jeden neměl pocit, že se mu důchod změnil v domácí službu nebo trvalý dohled.
Není ostuda najít si program mimo domov
Když je doma dusno, nemusí být řešením další hádka. Někdy pomůže potkávat více lidí a nových podnětů. Klub seniorů, knihovna, cvičení, univerzita třetího věku, dobrovolnictví nebo obyčejné pravidelné setkání mohou být ideálními aktivitami.
Program mimo domov pomáhá také vztahu. Partner nepřijde o svůj prostor a druhý si nepřipadá odstrčený. Navíc každý přinese domů jiné zážitky a hned se najde dostatek témat k rozhovoru.
Domluva je lepší než tiché čekání
Nejhorší bývá čekat, že se vše ustálí samo bez vašeho přičinění. Někdy to tak být může, nevyplácí se ale na to spoléhat. Smutným důsledkem totiž může být třeba podráždění, ticho a pocit, že vám protějšek dělá jen samé naschvály.
Domluvit se na pravidlech dřív, než ke konfliktu dojde, je často polovina úspěchu. Nejde přitom jen o trávení volného času, ale také dělbu domácích povinností, plány do budoucna nebo zkrátka to, aby ani jeden nemusel denně snášet něco, co je mu bytostně nepříjemné.
Když se v důchodu konečně ocitnou oba manželé, nezačíná jen volnější období. Začíná totiž také nové soužití. V řadě ohledů to může být podobné momentu, kdy jste spolu poprvé začali žít v jedné domácnosti. A stejně jako tehdy platí, že bez kompromisů, otevřené komunikace a pozitivního přístupu se nejspíš daleko nedostanete.
