Pálení žáhy po šedesátce není jen nepříjemnost: Kdy zpozornět a co může pomoci

Pálení žáhy často bereme jako daň za dobré jídlo. Ve vyšším věku ji navíc lidé snadno považují za běžnou součást stárnutí. Jenže opakované potíže mohou upozorňovat i na vážnější zdravotní problém, který není dobré přehlížet. Důležité je vědět, kdy už je namístě vyhledat lékaře.

Pálení žáhy neboli pyróza je pocit pálení v jícnu, jež lze vnímat jako nepříjemnou bolest v oblasti nadbřišku, jež se objeví asi hodinu po jídle. Zhoršuje se při ohnutí, zvedání těžkých předmětů a při ulehnutí.

Noční potíže narušují spánek, což pak ovlivňuje každodenní život. Někdy se objeví hořká až kyselá chuť vzadu v krku či pocit, že jídlo uvízlo uprostřed hrudi. Problémy mohou trvat několik minut, ale také několik hodin. Zpravidla bolest ustane, až když je žaludek prázdný.

Pálení žáhy většinou způsobuje nedostatečná funkce dolního svěrače jícnu, v jejímž důsledku se kyselý obsah žaludku vrací zpátky do jícnu.

Fyziologicky se pyróza může objevovat i u zcela zdravých jedinců, zpravidla po tučném a příliš kořeněném jídle. Její trvání by mělo ale být krátké a neměla by se často opakovat. Pokud se pálení žáhy objeví jen výjimečně, není třeba se hned znepokojovat. Stačí se příště vyhnout těžkým pokrmům.

Podobné potíže nebo podráždění jícnu může vyvolat také užívání některých léků, například antibiotik ze skupiny tetracyklinů.

Pálení žáhy ve vyšším věku

U starších osob věkem dolní jícnový svěrač ztrácí elasticitu a tonus a jícen i žaludek se pomaleji vyprazdňují. To může vést k pálení žáhy. Někdy k ní přispívá i užívání některých léků:

• na léčbu vysokého krevního tlaku (blokátory kalciových kanálků)
• proti bolesti na bázi ibuprofenu a naproxenu, jež zvyšují kyselost žaludku
• proti osteoporóze (bisfosnáty), jež dráždí jícen.

Senioři mnohdy pálení žáhy podceňují a berou ji jako daň za stáří, se kterou se musejí naučit žít. Řada z nich se proto ani se svým praktickým lékařem neporadí a nadále tiše trpí, případně se léčí babskými radami, které jim někdo doporučil nebo se o nich dozvěděli na internetu.

Zde je ale třeba zdůraznit, že pravidelně se opakující potíže by měl vyšetřit lékař, konkrétně gastroenterolog. Může se totiž jednat nikoliv o projev užívání léků či stáří, ale o vážnější stav – gastroezofageální refluxní chorobu.

Dlouhodobý reflux pak způsobuje patologické změny na sliznici jícnu, kterými jsou zánět a vředy v jícnu a Barrettův jícen – prekancerózní stav, jenž zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny jícnu.

Varovnými signály, jež by měly přivést pacienta do ordinace gastroenterologa, jsou:

• přetrvávající zvracení
• anémie z nedostatku železa
• nechtěný úbytek hmotnosti
• obtížné nebo bolestivé polykání.

Diagnostika pálení žáhy se provádí pomocí endoskopie a monitorování pH jícnu. Refluxní chorobu lze diagnostikovat i pouze na základě příznaků, které pacient uvádí.

Co může s potížemi pomoci

Při problémech s pálením žáhy uleví režimová opatření a změna životního stylu – redukce tělesné hmotnosti, omezení kouření i dietní opatření, kdy se ze stravy vyloučí alkohol, tučná jídla, čokoláda, černá káva, peprmint, sladké kynuté pečivo.

Pacient by měl jídlo rozdělit raději do menších porcí, které bude ale jíst častěji, aby dodržel denní množství kalorií. Spát by měl s vyvýšenou horní polovinou těla, to znamená nejen mít více pod hlavou, ale pod celým trupem. Najíst by se měl naposledy asi 3 hodiny před ulehnutím.

Pro krátkodobou úlevu od potíží s pyrózou se užívají tzv. antacida, jež neutralizují kyselé žaludeční šťávy. Některá jsou volně prodejná v lékárně.

Lékař po odborném vyšetření může předepsat léky, H2 blokátory kyseliny nebo inhibitory protonové pumpy, které snižují množství kyseliny v žaludku. Nepůsobí tak rychle jako antacida, ale mají déletrvající účinky. U seniorů je ale kvůli horšímu vstřebávání vápníku a hořčíku třeba hlídat jejich hodnoty.

Zdroje: healthline.com, NIZP, webmd.com