Po šedesátce se hůř vstává do práce. Nejde jen o věk, ale i o tempo, které už tělo nezvládá

S přibývajícím věkem může být každé pracovní ráno o něco těžší. Lidé po šedesátce často dál zvládají své povinnosti, tělo jim ale stále častěji připomíná, že potřebuje víc času na odpočinek a pomalejší tempo.

Lidé kolem šedesátky už často počítají poslední roky do důchodu. Do práce ale chodí dál a tělo jim stále častěji připomíná, že stejné tempo jako dřív už nemusí být udržitelné.

Šedesátiletý člověk dnes není na trhu práce výjimkou. Pracuje v kanceláři, provozu, obchodě, dopravě, školství i zdravotnictví. Někdo chce zůstat aktivní, jiný potřebuje výdělek a další ještě nesplnil podmínky pro důchod.

Jenže delší pracovní život má i druhou stranu. Tělo se s věkem mění a pracovní tempo se většinou nemění vůbec.

Šedesátníků v práci výrazně přibylo

Český trh práce stojí na starších lidech víc než dříve. Český statistický úřad (ČSÚ) uvedl, že počet pracujících ve věku 60 let a více se od roku 1993 více než ztrojnásobil. V roce 2024 bylo pracujících starších 60 let dvakrát více než pracujících do 25 let.

Práce po šedesátce proto už není okrajový jev. Mnoho lidí dál vstává do zaměstnání ve věku, kdy jejich rodiče často mířili do penze. Změnil se důchodový věk, délka života i situace na trhu práce.

Důchod může být ještě několik let daleko

Dnešní šedesátníci často vědí, že před sebou mají ještě několik pracovních let. U lidí narozených před rokem 1973 se důchodový věk stanoví podle roku narození a u žen také podle počtu vychovaných dětí. Člověk tedy může mít do řádné penze ještě daleko, ale už hůř snáší ranní směny, přesčasy, hluk, dlouhé stání nebo rychlé pracovní tempo.

Neznamená to, že nechce pracovat. Mnohdy jen nezvládá stejný režim jako před deseti lety.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí upozorňuje, že starší pracovníci nejsou automaticky méně výkonní. Výzkumy podle institutu ukazují, že po 50 až 55 letech produktivita nemusí klesat, spíše se její růst zastavuje.

Problém často není věk, ale tempo

Kromě věku rozhoduje také typ práce, délka směn, stres, dojíždění, spánek a možnost odpočinku. Jinak se cítí člověk, který pracuje v klidném režimu, a jinak ten, kdo stojí osm hodin na nohou.

Po šedesátce bývá těžší hlavně regenerace. Únava z jednoho dne se může přenést do dalšího. Ranní vstávání pak není jen nepříjemné, ale fyzicky náročné. Pokud člověk špatně spí, rozdíl pozná ještě víc.

Fyzická práce se ozve nejdřív

U fyzických profesí se vyšší věk projeví rychleji. Člověk nemusí být nemocný, aby mu začalo vadit zvedání těžkých věcí, práce v chladu, hluk, noční směny nebo dlouhé stání. Tělo takové zatížení snáší hůř, i když člověk práci dělá celý život.

ČSÚ upozorňuje, že po 65. roce výrazně ubývá lidí v náročnějších profesích, třeba mezi řemeslníky, opraváři nebo obsluhou strojů. Ve věku 60 až 64 let se ještě mnoho lidí drží v běžných pracovních rolích, ale limity se už mohou projevovat.

U kancelářské práce bývá problém jiný. Méně fyzické námahy neznamená menší zátěž. Starší zaměstnance může vyčerpávat tlak na rychlost, nové systémy, dlouhé sezení, častá komunikace i stálá dostupnost.

Pomáhá upravit práci dřív, než člověk odpadne

Řešením nemusí být hned odchod z práce. Většinou stačí upravit režim. Pomoci může pozdější začátek směny, kratší úvazek, omezení přesčasů, méně nočních směn nebo přesun na méně zatěžující práci.

Odborníci upozorňují, že se pracovní prostředí bude muset stárnutí zaměstnanců přizpůsobit. V praxi to znamená pružnější pracovní dobu, možnost učit se nové věci, méně předsudků kvůli věku a lepší práci s lidmi, kteří už mají do důchodu jen několik let.

Po šedesátce se člověk nemusí cítit starý. Přesto může cítit, že jeho tělo potřebuje víc prostoru na odpočinek. Delší pracovní život nemůže stát jen na tom, že člověk nějak vydrží. Potřebuje podmínky, které mu umožní dojít do důchodu bez zbytečného vyčerpání.