Rozvod po šedesátce může tvrdě zasáhnout důchod i bydlení. Některé následky přijdou až později
Rozvod po šedesátce neovlivňuje jen vztahy. Může tvrdě dopadnout na bydlení, majetek, náklady na život a ovlivnit i budoucí finanční jistotu včetně možnosti čerpat vdovský nebo vdovecký důchod. Zjistěte, na co si dát pozor.
Sledovat v Google Zprávách
Rozvod v seniorském věku už dnes není žádnou výjimkou. Přesto řada lidí až po letech zjišťuje, že konec manželství neznamená jen změnu v partnerském životě.
Často představuje problém v oblasti bydlení, rodinného majetku, nákladů na život i budoucí finanční jistotu. Některé dopady se přitom nemusí projevit hned, ale až s odstupem času.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2020 vydalo Zprávu o rodině, ve které konstatuje, že rozvodovost ve vyšších věkových skupinách roste. „Rozvody osob vyššího středního a staršího věku, tedy skupiny 45letých a starších, tvoří velmi vysokých 45 % v případě mužů a 33 % v případě žen,“ uvádí studie.
Tento trend se dnes často označuje jako „šedé rozvody“. Jejich specifikum tkví v tom, že zatímco mladší lidé mají často ještě možnost budovat nové majetky nebo zvyšovat své příjmy, senioři vstupují do této životní etapy s daleko omezenějšími možnostmi.
Právě proto může být rozvod po šedesátce finančně i prakticky náročnější než v produktivním věku.
Bydlení bývá největší problém
Největší komplikace často nastávají při řešení společného bydlení. Pokud manželé vlastní byt nebo dům ve společném jmění manželů, je nutné majetek vypořádat. Možností je v takovém případě hned několik:
- prodej nemovitosti a rozdělení peněz,
- vyplacení jednoho z manželů druhým,
- dohoda o dalším společném užívání.
Jenže tyto varianty skýtají i řadu překážek. Tou nejběžnější bývají finance. Když se dva rozvedou, často přijdou na to, že financovat samostatné domácnosti je najednou náročnější. A nejvyšší položkou bývají právě náklady na bydlení. I když se prodá společná domácnost a výtěžek se rozdělí, často nepokryje náklady na nové bydlení. Při vyplacení jednoho z manželů zase může druhému chybět hotovost.
Celou situaci komplikují také vyšší náklady na bydlení, inflace, rostoucí daň z nemovitosti i zvyšující se nájmy a ceny nemovitostí. Senior, který po rozvodu opustí společné bydlení, může mít problém najít nové bydlení za cenu odpovídající výši starobního důchodu. Zejména v případě žen se navíc mohou do výše důchodu promítnout roky dlouhodobé péče o děti a nižší příjmy.
Rozdělení majetku nemusí být jednoduché
Rozvod automaticky neznamená okamžité rozdělení majetku na dvě poloviny. Následuje totiž vypořádání společného jmění manželů. Do společného jmění obvykle spadají:
- nemovitosti pořízené během manželství,
- úspory,
- investice,
- automobily,
- vybavení domácnosti,
- některé dluhy.
Pokud se bývalí manželé nedohodnou, může o vypořádání rozhodnout soud. Řada seniorů přitom zjišťuje, že majetkové vztahy bývají po desítkách let manželství výrazně složitější, než očekávali. Komplikace vznikají zejména tehdy, pokud jeden z manželů během života zdědil majetek, podnikal nebo investoval vlastní prostředky.
Rozvod má vliv i na budoucí nárok na vdovský důchod
Mnoho lidí si neuvědomuje, že rozvod může mít dopad také na budoucí pozůstalostní dávky. Vdovský a vdovecký důchod náleží pouze manželům. Pokud jsou partneři rozvedeni, nárok na tuto dávku po smrti bývalého partnera nevzniká. Právě u dlouholetých manželství může jít o významnou změnu.
Na webu České důchody jsme již dříve upozorňovali na pravidla pro získání vdovského důchodu i na situace, kdy může dojít k obnovení nebo jeho ukončení. Tyto informace mohou být pro rozvádějící se seniory důležité při zvažování budoucích finančních dopadů.
Výživné nemusí být jen záležitostí mladších lidí
Občanský zákoník umožňuje za určitých okolností přiznat výživné také rozvedenému manželovi. Zákon přitom rozlišuje výživné mezi manžely za trvání manželství a výživné pro rozvedeného manžela po rozvodu.
„Občanský zákoník v § 697 stanoví, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. To je velmi silná formulace. Nejde jen o zajištění holého minima, ale o zásadní srovnání životní úrovně obou manželů,“ uvádí na webu Dostupný advokát specialistka na rodinné a občanské právo Lucie Petránková.
Podobná pravidla ale zákon za určitých podmínek zná i po rozvodu, nejde však o automatický nárok. „Prakticky to znamená, že pokud jeden z manželů disponuje výrazně vyššími příjmy nebo majetkem a druhý se ocitne bez odpovídajícího finančního zajištění, může se druhý domáhat výživného i za trvání manželství. Nehraje přitom roli jen to, zda spolu manželé fakticky žijí,“ dodává Petránková.
Je ale potřeba počítat s tím, že nelze automaticky předpokládat, že rozvedený senior má právo na výživné. Ani soud sám ho nepřiřkne. Je potřeba podat návrh a nechat věc posoudit soudem. Web Vaše výživné upozorňuje: „Návrh se podává k okresnímu soudu, v Praze k obvodnímu soudu. Obvykle se podává podle bydliště odpůrce, tedy bývalého manžela nebo manželky, proti kterému návrh směřuje.“
