Špatné vztahy s dítětem a dědictví: Závěť sama nestačí, rodiče mají další možnosti

Co se stane s majetkem po smrti vlastníka? Ne vždy je jasné, kdo a za jakých podmínek bude dědit, zvlášť pokud v rodině nepanují dobré vztahy. České právo chrání neopomenutelné dědice, ale rodičům zároveň umožňuje sepsat závěť, potomka za zákonných podmínek vydědit nebo majetek převést ještě za života.

Rodinné vztahy nebývají vždy ideální. Někteří rodiče se s potomky léta nestýkají, jiní řeší vleklé spory nebo pocit, že se o ně děti nezajímají. Právě v těchto situacích přichází otázka, zda lze dítě z dědictví vynechat a jaké možnosti české právo skutečně nabízí.

Dědictví bývá citlivým tématem. Zatímco někteří lidé předpokládají, že mohou svůj majetek odkázat komukoliv podle vlastního uvážení, český občanský zákoník stanovuje určité limity. Zvláštní postavení mají zejména potomci, kteří patří mezi takzvané neopomenutelné dědice.

Neznamená to však, že rodič nemá žádné možnosti. Záleží na konkrétní situaci a také na tom, zda chce majetek rozdělit závětí, převést ho ještě za života, případně využít možnost vydědění.

Neopomenutelný dědic má zvláštní ochranu

České právo chrání potomky prostřednictvím institutu neopomenutelného dědice. Pokud zůstavitel sepíše závěť a své dítě v ní úplně vynechá, nemusí to automaticky znamenat, že dítě nic nedostane. „Nezletilému potomkovi náleží tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Zletilý potomek má nárok alespoň na jednu čtvrtinu svého zákonného podílu,“ zpřesňuje web Peníze.cz.

Mnoho lidí se proto mylně domnívá, že stačí napsat závěť a nepohodlného potomka jednoduše vynechat. Ve skutečnosti je situace složitější. Notářská komora České republiky upozorňuje, že samotná závěť nemusí k úplnému vyloučení potomka z dědictví stačit. Právě proto zákon upravuje také možnost vydědění.

Vydědit potomka lze jen ze zákonných důvodů

Vydědění představuje závažný právní krok. Nestačí, že jsou vztahy v rodině špatné nebo že mezi rodičem a dítětem panují dlouhodobé neshody. Občanský zákoník stanovuje konkrétní důvody, kdy lze potomka vydědit. Patří mezi ně například situace, kdy:

• Neposkytl rodiči potřebnou pomoc v nouzi.
• Neprojevuje o rodiče opravdový zájem.
• Byl odsouzen za trestný čin spáchaný za okolností svědčící o jeho zvrhlé povaze.
• Vede trvale nezřízený život.

Podle notářské komory je důležité, aby byl důvod vydědění v listině uveden jasně a odpovídal skutečnosti. Pokud by se ukázalo, že zákonný důvod nebyl naplněn, mohli by se dědici domáhat neplatnosti vydědění.

V některých případech mohou nastoupit na místo vyděděného potomka jeho děti, pokud listina o vydědění nestanoví jinak. Záleží pak na tom, zda vyděděná osoba zemře před nebo po zůstaviteli. Pokud například vyděděný syn zemře dříve než jeho otec, pak dědická práva přecházejí na jeho děti (pokud nejsou rovněž z dědění vyčleněné). Když zemře dříve otec vyděděného, pak ani děti vyděděného potomka ze zákona nedědí (pokud to zůstavitel nestanovil jinak).

Převod majetku během života funguje jinak

Někteří lidé se rozhodnou majetek převést ještě za svého života. Nejčastěji jde o darování nemovitosti nebo její prodej některému z potomků. Takový krok se řídí pravidly pro darování nebo převod majetku a zpravidla již není součástí následného dědického řízení. Přesto je vhodné vše důkladně promyslet. Převod domu nebo bytu bývá nevratný a může ovlivnit budoucí vztahy v rodině.

Právníci proto doporučují věnovat pozornost například služebnosti bydlení nebo jiným smluvním pojistkám, které mohou rodiče chránit i po převodu majetku.

Proč právě služebnost bydlení?

Jedná se o věcné právo, které umožňuje určité osobě bydlet v nemovitosti, i když není jejím vlastníkem. V praxi jej senioři využívají při převodu domu nebo bytu na děti či vnuky. Rodič například daruje dům synovi, ale současně si nechá zapsat služebnost bydlení do katastru nemovitostí.

Svěřenský fond slouží jako krajní řešení

U větších majetků lze zvážit také založení svěřenského fondu. Majetek vložený do svěřenského fondu přestává být součástí vlastnictví zakladatele a je spravován podle pravidel stanovených ve statutu fondu. Svěřenský fond umožňuje určit například to, kdo bude pobírat výnosy z pronájmu nemovitosti nebo za jakých podmínek mohou jednotliví členové rodiny majetek využívat.

V některých případech může pomoci zabránit rychlému rozprodání rodinného majetku po smrti vlastníka. Jde však o právně i administrativně náročnější řešení, které se obvykle využívá především u rozsáhlejších majetků. Před jeho založením je vhodné konzultovat konkrétní situaci s notářem nebo advokátem specializovaným na dědické právo.

Kdy může soud rozhodnout jinak

Dědické spory nekončí samotným otevřením závěti. Pokud některý z dědiců zpochybní platnost závěti nebo vydědění, může se věc dostat až před soud. Proto odborníci doporučují dokumenty konzultovat s notářem. Správně sepsaná závěť nebo listina o vydědění může předejít budoucím sporům mezi dědici.

Správně sepsaná závěť musí:

• Zohlednit zákonné nároky neopomenutelných dědiců, pokud je nechcete vydědit.
• Být napsaná platně – za pomocí právníka nebo formou notářského zápisu s uložením do Centrální evidence závětí.

Špatné vztahy s potomkem tedy samy o sobě neznamenají, že jej lze jednoduše připravit o dědictví. České právo chrání neopomenuté dědice. Zároveň ale nabízí nástroje pro situace, kdy existují zákonné důvody k vydědění nebo kdy se vlastník rozhodne majetek převést ještě za svého života.