Vydědit syna nebo dceru nelze jen tak: Zákon připouští jen několik důvodů

Rodiče nemohou své dítě v Česku vydědit jen proto, že se s ním rozešli ve zlém nebo se rodinné vztahy časem zhoršily. Zákon připouští vydědění jen v určitých případech a zároveň chrání takzvané nepominutelné dědice.

Z amerických filmů známe situace, kdy se po smrti zůstavitele čte jeho závěť, v níž všechen svůj majetek odkazuje třeba Armádě spásy, čímž své nejbližší příbuzné prakticky vydědil.

V Česku by taková scéna s českými reáliemi vzniknout nemohla, protože náš právní řád počítá s nepominutelnými dědici a u nich připouští vydědění pouze v určitých případech.

Nepominutelní dědicové

Nepominutelnými dědici podle zákona č. 89/2012 Sb. a paragrafu 1643 jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Zákon v tomto případě děti zůstavitele chrání jako jeho nejbližší příbuzné. I když zůstavitel sepíše závěť a v ní veškerý svůj majetek odkáže sousedce či sousedovi, jeho děti stále mají nárok na povinný podíl:

• Pokud je nepominutelný dědic ještě nezletilý, musí dle litery zákona dostat aspoň tolik, kolik činí 3/4 jeho zákonného dědického podílu.
• V případě, že nepominutelný dědic je již zletilý, pak musí dostat alespoň tolik, kolik činí 1/4 jeho zákonného dědického podílu.

Právo na svůj povinný díl má i ten nepominutelný dědic, o němž zůstavitel věděl, že žije, a přesto ho v závěti neuvedl.

Prohlášení o vydědění

Jedinou cestou, jak tuto ochranu dětí prolomit, je sepsat prohlášení o vydědění. I zde ale zákon podle Notářské komory ČR připouští pouze čtyři situace, kdy je vydědění přípustné:

1. Neposkytnutí pomoci v nouzi – Může k tomu dojít tehdy, když rodič v nemoci, ve stáří či ve finanční tísni potřeboval pomoc, ale té se mu od jeho dítěte nebo dětí nedostalo, přestože o tom věděli. Pomocí se myslí nejen peníze, ale také osobní péče nebo zajištění odborné pomoci.
2. Neprojevování opravdového zájmu – Jedná se o nejčastěji využívaný důvod k vydědění. Nutné ale podotknout, že je také důvodem nejvíce ze strany potomků napadaným. Soudy v tomto případě zkoumají, jestli nezájem potomka nebyl náhodou způsoben jednáním rodiče. Typické jsou situace, kdy se například rodič po rozvodu sám o dítě nezajímal, a to pak nemělo důvod ho kontaktovat.
3. Odsouzení pro trestný čin, jenž svědčí o zvrhlé povaze – Potomka nelze vydědit například kvůli dopravní nehodě způsobené nedbalostí. Musí se jednat o čin svědčící o vysoké míře morálního úpadu, agresivity nebo lhostejnosti k lidskému životu.
4. Trvale nezřízený život – Potomka lze vydědit, pokud propadl drogám, hazardním hrám, vyhýbá se práci a žije z kriminální činnosti. Jeho jednání přitom ale musí být dlouhodobé a neměnné. Krátká životní klopýtnutí sem nespadají.
5. Vydědit je možné i potomka, který je natolik zadlužený a i nadále si počíná marnotratně, že hrozí obava, že se pro jeho děti nezachová povinný díl. V tomto zvláštním případě je ale nutné, aby povinný díl připadl dětem vyděděného potomka, popřípadě jejich potomkům.

Prohlášení o vydědění musí mít písemnou formu, ideální ve formě notářského zápisu. Notář totiž zajistí, že listině nebudou chybět některé náležitosti. Navíc bude listina uložena v centrální evidenci, kde se dá po smrti zůstavitele snadno dohledat.

Co by mělo prohlášení o vydědění obsahovat:

• Přesnou identifikaci potomka.
• Uvedení konkrétních důvodů vydědění, nejlépe s popisem k nim vztahujících se situací.
• Informaci o tom, jestli se vydědění vztahuje i na děti potomka (jestliže to nebude v listině uvedené, pak jeho povinný dědický díl přechází automaticky na vnuky).

Jak dědictví dítěte omezit

Omezit možnost nabytí dědictví potomkem lze darováním movitého i nemovitého majetku ještě za života zůstavitele někomu jinému, a to dalšímu dítěti, vnukům i cizí osobě. Dle darovací smlouvy pak dochází k bezplatnému převodu vlastnického práva na obdarovaného a majetek se vyjme z budoucího dědického řízení.

U nemovité věci musí mít darovací smlouva písemnou podobu, nejlépe ve formě notářského zápisu. Darování mezi blízkými osobami přitom nepodléhá dani z příjmu fyzických osob.

Český právní řád obsahuje také započtení na povinný díl, což je ochranný mechanismus v situaci, kdy rodič jednomu dítěti věnuje hodnotný majetek (třeba dům) a dalším nic. Po jeho smrti se totiž tento dar (za poslední 3 roky, u nemovitých věcí i déle) započítá do celkového výpočtu dědictví.

V praxi to pak vypadá tak, že z daru nemusí obdarovaný nic vracet, ale pokud byl jeho zákonný nárok darováním již vyčerpán, tak zbytek dědictví si rozdělí mezi sebe ostatní sourozenci a on už z něho nedostane nic.