Pes nebo kočka mohou být pro důchodce víc než rodina. Radost ale stojí tisíce korun
Pes nebo kočka mohou seniorovi změnit běžný den k lepšímu. Přinesou společnost, pravidelný rytmus i důvod vyjít ven nebo se o něco starat. Jenže domácí mazlíček není jen radost a opora, ale také pravidelný výdaj. Krmivo, veterinář, očkování nebo péče ve stáří zvířete se mohou v důchodovém rozpočtu projevit mnohem víc, než si člověk na začátku připustí.
Domácí mazlíček bývá pro část seniorů společníkem, důvodem vyjít ven i pevným bodem dne. Pomáhá tam, kde ubývá kontaktů, práce, pravidelného pohybu nebo rodinných návštěv.
Současně ale přináší výdaje, které nekončí nákupem pelíšku a prvního pytle krmiva. U lidí s nižším důchodem se pak může ukázat, že radost má i velmi praktickou finanční stránku.
Češi za mazlíčky utrácejí desítky miliard
Ekonom Lukáš Kovanda upozornil, že Češi za své mazlíčky utratí přibližně 60 miliard korun ročně. Podle jeho výpočtu připadá zhruba 40 miliard na psy a 20 miliard na kočky. Do výdajů patří hlavně krmivo, pamlsky, veterinární péče, očkování, stříhání a další služby.
U běžné domácnosti odhaduje Kovanda průměrné měsíční výdaje za psa kolem 1 500 korun. U kočky jde zhruba o polovinu. U většího psa ale mohou náklady vystoupat na 6 000 až 7 000 korun měsíčně a za celý život se přiblížit k milionu korun.
Pro seniora s průměrnou nebo podprůměrnou penzí nejde o malou položku. Krmivo se kupuje pravidelně, veterinář se nedá dlouho odkládat a starší zvíře mnohdy potřebuje častější péči. Jednorázový zákrok pak může rozpočet zasáhnout mnohem víc než samotný obecní poplatek za psa.
Mazlíček pomáhá osamělým lidem
U seniorů nejde jen o radost ze zvířete. Ministerstvo práce a sociálních věcí řadí osaměle žijící osoby starší 65 let mezi zvlášť zranitelné skupiny. Upozorňuje také, že osaměle žijící senioři, hlavně ženy, častěji řeší nízké příjmy a ohrožení chudobou.
Pes nebo kočka tuto situaci finančně nevyřeší. Může ale změnit každodenní režim. Pes donutí člověka vyjít ven, držet rytmus a mluvit s lidmi v okolí. Kočka zase přináší život do domácnosti, kde by jinak mohlo být celý den ticho.
Kontakt se zvířaty zlepšuje psychickou pohodu a snižuje stres, úzkost i osamělost pacientů. Proto se tento typ podpůrné péče za bezpečných podmínek podporuje i ve zdravotnických zařízeních.
Největší výdaje nejsou hned vidět
Pořízení zvířete bývá jen začátek. Kovanda uvádí, že pořizovací cena tvoří pouze malou část celoživotních nákladů. Nejvíc peněz pohltí běžné výdaje za krmivo a zdravotní péči. U některých zákroků mohou částky dosáhnout desítek tisíc korun.
Senior by měl před pořízením psa nebo kočky počítat hlavně s těmito položkami:
- krmivo a pamlsky,
- očkování a běžné kontroly,
- léky, ošetření a případné operace,
- stelivo u kočky,
- stříhání, trimování nebo péče o drápy,
- poplatek obci za psa,
- případné hlídání při hospitalizaci nebo lázních.
U psa přibývá i zákonná povinnost čipování. Od 1. ledna 2020 je povinné očkování psa proti vzteklině platné pouze tehdy, pokud je pes označený mikročipem. Štěňata musí být označena nejpozději do tří měsíců věku, nebo už při předání novému majiteli.
Poplatek za psa je jen malá část nákladů
U psa musí senior počítat také s obecním poplatkem. České důchody připomněly výrok Andreje Babiše, podle kterého by obce měly seniorům platbu za psa odpustit. Zmínil také čipování psů důchodcům zdarma a uvedl, že pro mnoho starých lidí je pes jediným společníkem.
Samotný poplatek ale pokryje jen malou část toho, co pes za rok stojí. Portál veřejné správy uvádí, že poplatek ze psů se platí tam, kde ho obec zavedla vyhláškou, a týká se psů starších tří měsíců. Majitel psa ho musí obci ohlásit a zaplatit ve lhůtě podle místní vyhlášky.
Výše poplatku se mezi obcemi výrazně liší. Seznam Zprávy uvedly, že některé obce nevybírají nic, jinde se za prvního psa platí až 1 500 korun ročně. U lidí starších 65 let zákon omezuje sazbu za prvního psa nejvýše na 200 korun a za dalšího nejvýše na 300 korun.
Radost má smysl, když člověka nezruinuje
Pes nebo kočka mohou seniorovi pomoct víc než jednorázový dárek nebo krátká návštěva. Zvlášť u osamělých seniorů může být taková opora velmi cenná. Zvíře ale nesmí člověka finančně zruinovat.
Kdo žije z jedné penze, měl by předem myslet na krmivo, veterináře, očkování i horší měsíce. Mazlíček není levná radost. Pro mnoho seniorů ale může být radostí, která má v běžném životě velkou váhu.
