Dorazilo rozhodnutí o důchodu. Jak se bránit, když nesouhlasíte s výpočtem

Dorazilo vám rozhodnutí o důchodu a máte pocit, že výpočet nesedí? V takové situaci je důležité jednat rychle, zkontrolovat podklady a včas podat námitky proti rozhodnutí ČSSZ. Právě zákonné lhůty často rozhodují o tom, zda se lze úspěšně bránit a dosáhnout opravy.

Před zahájením formálních kroků je namístě kontrola přiloženého Osobního listu důchodového pojištění. Právě v něm jsou uvedeny doby pojištění a výdělky, ze kterých Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) při výpočtu vycházela. Pokud pojištěnec objeví nesrovnalosti, jako první krok by měla být návštěva okresní pobočky (OSSZ).

Během konzultace lze nahlédnout do spisu a zjistit, zda úřad započítal všechny doby pojištění. Mnohdy se ukáže, že chybí pouze specifické potvrzení, které lze dodat.

Námitkové řízení jako opravný prostředek

Pokud nedojde k nápravě a žadatel je přesvědčen o chybnosti rozhodnutí, nastoupí institut námitek. Písemné námitky proti rozhodnutí ČSSZ jsou legislativně upraveny v § 88 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního pojištění.

Podání námitek slouží pro jakoukoli další obranu. Pokud není námitka proti rozhodnutí podána včas, nelze se domáhat nároku soudní cestou. Zákonná lhůta pro podání činí přesně 30 dnů od doručení rozhodnutí.

V rámci námitkového řízení úřad celou věc přezkoumá a vydá nové rozhodnutí. V něm původní verdikt potvrdí, změní nebo zruší.

Jak sepsat námitku

Dokument se podává orgánu sociálního zabezpečení, ze kterého přišlo rozhodnutí. Námitky musí obsahovat jisté náležitosti, bez kterých je úředníci neuznají. Jedná se o:

• Jméno a příjmení účastníka řízení (adresát napadeného rozhodnutí)
• Adresa trvalého bydliště
• Datum narození
• Vlastní podpis
• Rodné číslo
• Označení správního orgánu, jemuž jsou určeny
• Údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje (jednací číslo a datum vydání)
• V čem je rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí

V čem ČSSZ nejčastěji chybuje

Při posuzování nároků může dojít k řadě pochybení. ČSSZ udělá chybu například v situacích, kdy:

• Nezapočte doby pojištění nebo výdělky.
• Opomene některé podklady, které jsou již součástí spisu, něco přehlédne nebo zamění.
• Dopustí se matematické chyby ve výpočtu.
• Neprovede srovnávací výpočet v případech, kdy jí to ukládá zákon. O výpočtu důchodu v roce 2026 si můžete přečíst zde.
• Rozhodne na základě neúplného a nepřesvědčivého posudku o invaliditě.
• Splete se ve výpočtu.
• Případ nesprávně právně posoudí. Například nezohlední ustálený výklad správních soudů nebo Ministerstva práce a sociálních věcí.

Specifickou kapitolou jsou invalidní důchody. Zde úřad chybuje nejčastěji tím, že rozhodne na základě neúplného a nepřesvědčivého posudku o invaliditě. Běžně se stává, že je v posudku nesprávně určeno datum vzniku invalidity. Případně zcela chybí relevantní odůvodnění určeného stupně invalidity, jeho snížení nebo zániku.

Žádost o zvýšení důchodu

Pokud uplynula třicetidenní lhůta pro námitky, ale žadatel získá nové podklady, nastupuje žádost o zvýšení důchodu. V žádosti je praktické uvést, že je podávána podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Tedy z důvodu přiznání nižšího důchodu, než jaký náleží, případně kvůli přiznání od pozdějšího data. Bez této přesné formulace by mohla ČSSZ žádost překvalifikovat na opožděnou námitku, stížnost nebo žádost, kterou se nebude zabývat.

Zásadní podmínkou je povinnost uvést a doložit, co nového bylo zjištěno. Tedy cokoli, o čem ČSSZ v době původního rozhodování nevěděla, nebo si toho nevšimla. Může jít například o:

• Důkazy o nové době pojištění, která nebyla započtena. V krajním případě ji lze doložit i formou čestného prohlášení a svědků.
• Dokumenty prokazující jinou výši výdělku.
• Upozornění na možnou početní chybu při výpočtu.
• Nové lékařské nálezy dokládající závažnost zdravotního stavu a jeho vliv na schopnost pracovat.
• Upozornění na nesprávně určené datum vzniku invalidity (s přesným vysvětlením a doklady).

Zpětné doplacení důchodu

Úspěšné řízení otevírá otázku zpětného doplacení. Zákon zde přísně rozlišuje, na čí straně pochybení vzniklo. Pokud ČSSZ důchod zvýší proto, že díky nově dodaným dokladům od žadatele zjistila nárok na zvýšení, doplatí maximálně 5 let zpětně od podání žádosti.

Pokud se prokáže, že pojištěnec pobíral nižší důchod výhradně kvůli chybě ČSSZ, úřad musí doplatit rozdíl za celou dobu od přiznání důchodu. Existuje zde pouze jediný legislativní limit, a to, že doplatek lze vyplatit nanejvýš od 1. ledna 2006.

Soudní přezkum i zásah ombudsmana

Pokud ČSSZ námitkám nevyhoví a zamítne je, lze využít soudního přezkumu. Do dvou měsíců od doručení rozhodnutí se dá podat správní žaloba ke krajskému soudu v obvodě bydliště. Velkou výhodou v řízení je, že podání žaloby ve věcech důchodového pojištění nepodléhá poplatkům. Aby byl dokument správně sepsán a obsahoval všechny náležitosti, je dobré se obrátit na advokáta.

Co dělat, když ČSSZ nevydá rozhodnutí? V takovém případě se lze obrátit na Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby využilo opatření proti nečinnosti ČSSZ.

Zároveň veřejný ochránce práv (ombudsman) může provést nezávislé šetření. Na základě zjištěných pochybení vyvine tlak na zjednání nápravy. Že to v praxi funguje, ukazuje i tento článek.