Transformované penzijní fondy loni téměř nezhodnotily peníze, většina ani nepřekonala inflaci

V penzijním připojištění, do kterého již nelze vstupovat, stále zůstává 1,9 milionů lidí. Vložené peníze se jim ovšem prakticky znehodnocují, výnosy dlouhodobě nestíhají inflaci a část z nich navíc padne na poplatky.

Zhodnocování peněz na stáří, které mají lidé v transformovaných fondech, bylo v roce 2024 nízké. Většina fondů nedokázala překonat inflaci. Ukazují to aktuální čísla, která zveřejnila Asociace penzijních společností.

Souhrnná inflace za rok 2024 činila 3 %, jde o součet meziměsíčních nárůstů cen za celých 12 měsíců. Kromě fondu Conseq PS, který měl zhodnocení 5,23 %, u všech ostatních fondů nedošlo k překonání inflace. Výnosy se pohybovaly mezi 1 až 2 %, takže lidem se peníze znehodnocovaly. Fond NN Penzijní společnost měl dokonce roční zhodnocení pouze 0,83 %.

Tato nepříznivá situace platí dlouhodobě, což je způsobeno i tím, že fondy musí garantovat takzvanou černou nulu a proto investují do méně rizikových oblastí.

Například v roce 2023 bylo nejvyšší zhodnocení v transformovaných fondech 5,6 %, šlo ale o výjimku, všechny ostatní fondy se pohybovaly pod 3 %. Inflace ale činila 10,7 %. Ani v letech 2017 až 2019, kdy byla roční inflace pod 2 %, žádný z fondů růst cen nepřekonal, zhodnocení se pohybovalo nejčastěji pod 1 %.

Část výnosů vezmou poplatky

Národní ekonomická rada vlády (NERV) upozornila, že většina peněz v těchto fondech není smysluplně využívána. Navrhovala změnit regulace těchto fondů a limitovat výše poplatků pro správu. Jak totiž experti ve své analýze upozornili, poplatky těchto fondů jsou vysoké.

„Jejich regulace zaručující zhodnocení prostředků (tzv. kladnou nulu) v každém roce vede k orientaci na nákup státních dluhopisů, což omezuje potenciál jiných prorůstových investic. Poplatky v transformovaných fondech navíc dosahují 25 – 85 % výnosů (informace MF pro jednání NERV), což omezuje i jejich smysluplnost v rámci důchodového systému,“ uvedl NERV ve svém materiálu.

V některých případech to tedy může vypadat i tak, že co penzijní fondy zhodnotí, to si z velké části vezmou samy pro sebe na poplatcích.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v této souvislosti před rokem řekl, že vláda řeší možné snížení poplatků u transformovaných fondů. Nakonec se ale žádná změna nechystá.

Počet už klesl pod dva miliony

V transformovaných fondech si stále spoří 1,9 milionů lidí. Jejich počet ale klesá, protože do těchto fondů už není možné vstupovat.

V loňském roce došlo ke změně v poměru účastníků v transformovaných a nových penzijních fondech. Doposud více lidí spořilo na stáří ve starších fondech, nyní již vyšší počet lidí spoří v novém doplňkovém spoření. Částečně je to způsobeno i tím, že lidé se starším typem spoření již dosahují požadovaného věku a peníze si vybírají.

„Celkový počet účastníků v penzijku se pohybuje pod 4 miliony – v DPS bylo na konci kvartálu přes 2 miliony účastníků, penzijní připojištění, do kterého se již nedá vstupovat, má stále 1,9 milionů účastníků. Ti buďto přecházejí do DPS, nebo postupně plní podmínky pro výběr a své prostředky začnou čerpat,“ uvedl Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR.

Pokud jde o zhodnocení, příliš dobře na tom nebyly ani fondy v rámci doplňkového penzijního spoření. Jak asociace informovala, za první čtvrtletí bylo průměrné zhodnocení u povinných konzervativních fondů ve výši 0,91 % a u vyvážených fondů dokonce jen 0,64 %. Pouze dynamické fondy měly průměrného zhodnocení 1,7 %, což je mírně nad inflací za stejné období.