Detaily stížnosti na důchodovou reformu, kterou podali poslanci ANO: Porušení principů i rychlá změna

Schválenou důchodovou reformu přezkoumá Ústavní soud. Poslanci hnutí ANO podali stížnost, ve které napadají průběh schvalování, zvyšování důchodového věku i část o dřívějším důchodu pro náročné profese. Jde již o čtvrtou stížnost k problematice důchodů, kterou představitelé hnutí podali.

Stížnost na vládní důchodovou reformu je již dokončená a poslankyně Alena Schillerová ji podala na Ústavní soud. Celkem má 23 stran a podepsalo ji 71 poslanců z hnutí ANO. Text stížnosti připravilo hnutí ve spolupráci s odborníky na ústavní právo.

„Našim cílem je úplné zrušení zákona a návrat do původního stavu, případně navrhujeme zrušit alespoň zvyšování věku odchodu do důchodu nad 67 let a zásah do předčasných důchodů, protože při jejich prosazení vláda nenaplnila požadavky mezinárodních smluv,“ uvedla ke stížnosti Alena Schillerová.

Dvě právní roviny

Ústavní stížnost má dvě právní roviny. Nejprve napadá průběh schvalování zákona, přičemž argumentuje porušováním jednacího řádu Poslanecké sněmovny a porušováním práv opozičních poslanců. V této souvislosti je napadeno následující:

• Předčasné ukončení rozpravy ve všech třech čteních, přestože ještě nehovořili všichni poslanci.
• Předsedkyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) neumožnila hlasování o odročení jednání.
• Účelové změny na poslední chvíli. Konkrétně je myšlen pozměňovací návrh poslanců Jana Jakoba (TOP 09) a Marka Bendy (ODS), který výrazně omezil počet lidí v náročných profesích s nárokem na dřívější důchod a zcela vyřadil pracovníky ze 3. kategorie. Stížnost argumentuje, že návrh byl předložen na poslední chvíli a nebylo možné na něj adekvátně reagovat.

V druhé rovině se zmiňuje rozpor s ústavními principy. Poslanci argumentují tím, že byla narušena předvídatelnost práva, předvídatelnost legislativního procesu a důvěra občanů v právo. Dále že byl popřen princip volné soutěže politických stran a také že nebyly respektovány mezinárodní závazky.

Za problematické označuje stížnost zejména zvyšování důchodového věku nad 65 let a také již zmíněné nesnížení důchodového věku pro některé náročné profese. Tyto změny podle hnutí ANO porušují Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 128, která „zavazuje státy zohlednit ekonomické a sociální dopady důchodové reformy a zajistit snížený důchodový věk pro osoby pracující v těžkých a zdraví škodlivých podmínkách“.

Vlastní vize reformy

„Jako nejsilnější politická síla v zemi nemůžeme přehlížet, že vládní koalice porušila závazná pravidla legislativního procesu, včetně těch založených ústavním pořádkem a vyložených v minulosti závaznými rozhodnutími Ústavního soudu,“ konstatovala Alena Schillerová.

Zároveň nastínila, že hnutí ANO má v plánu předložit zcela novou důchodovou reformu, která bude založena zejména na zvyšování příjmů důchodového systému a na podpoře individuálního spoření na stáří.

„Česká republika potřebuje skutečnou důchodovou reformu – tedy nové zdroje, podporu spoření a strategické investice. Parametrické změny prosazené Fialovou vládou však pouze přesouvají náklady z penzijního systému na podporu v nezaměstnanosti, nemocenské a sociální dávky. Jejich úplné zrušení by proto bylo nejlepším řešením nejen z hlediska právního státu, ale také budoucnosti naší ekonomiky,“ vysvětlila Alena Schillerová.

Délka rozhodování

Ústavní stížnost, kterou nyní poslanci ANO podali, je v pořadí již čtvrtou, která řeší problematiku důchodů. Stížnost na jednorázové snížení mimořádné valorizace důchodů z června 2023 byla zamítnuta. Dále byla zamítnuta stížnost na zrušení příspěvků na penzijní spoření pro starobní důchodce.

O další stížnosti, která napadá zpřísnění předčasných důchodů a změny valorizací, zatím Ústavní soud nerozhodl. Tato stížnost byla podána 1. listopadu 2023, brzy tedy od podání uplyne již 17 měsíců. Předseda Ústavního soud Josef Baxa řekl, že očekává rozhodnutí během letošního jara.

Jak dlouho bude Ústavní soud rozhodovat o poslední stížnosti na důchodovou reformu, nelze předvídat. Josef Baxa opakovaně zmiňuje vizi, že o plenárních případech, kdy o stížnosti rozhodují všichni soudci, má být rozhodováno do jednoho roku od podání.